Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Průměrné koncentrace pevných prachových částic známých jako PM2,5 dosáhly v roce 2023 v Bangladéši 79,9 mikrogramu na metr krychlový a v Pákistánu 73,7 mikrogramu. Světová zdravotnická organizace (WHO) přitom doporučuje nepřekračovat úroveň pěti mikrogramů.
„Bohužel to opravdu vypadá, že se situace bude zhoršovat, než se zlepší,“ uvedla Christi Chester-Schroederová ze švýcarské společnosti IQAir, která se monitorováním kvality ovzduší zabývá.
Normy WHO za rok 2023 splnilo pouze sedm zemí – Austrálie, Estonsko, Finsko, Grenada, Island, Mauricius a Nový Zéland. Zpráva IQAir vycházela z údajů z více než 30 000 monitorovacích stanic ve 134 zemích a regionech.
Průzkum zdůrazňuje, že ve velké části rozvojového světa, zejména v zemích Afriky, chybí spolehlivá měření kvality ovzduší. Například Čad, který byl v roce 2022 nejznečištěnější zemí světa, byl ze seznamu pro rok 2023 vyřazen kvůli problémům s nedostatkem dat. Ze seznamu pro rok 2023 byly rovněž vyřazeny Írán a Súdán.
V žebříčku se propadla Kanada, která byla dlouho považována za zemi s nejčistším ovzduším v západním světě. Za zhoršení ovšem mohou velké požáry, které Kanadu loni v létě pustošily a šířily toxické částice po celé zemi.
Christa Hasenkopfová, ředitelka Indexu kvality života v ovzduší na Institutu energetické politiky Chicagské univerzity, podle Reuters upozornila, že 39 procent zemí nemá žádný veřejný monitoring kvality ovzduší. „Vzhledem k velkým potenciálním přínosům a relativně nízkým nákladům je ohromující, že nemáme organizované globální úsilí o nasazení zdrojů k odstranění těchto datových mezer, zejména v místech, kde je zdravotní zátěž kvůli znečištěnému ovzduší největší,“ uvedla.
Jak už dříve Seznam Zprávy informovaly, zvlášť dobře si nevede ani Česko. Ani jedno z větších tuzemských měst nemá hladinu pevných prachových částic pod limitem doporučovaným WHO.
