Extrémní hurikán za pár hodin. „To jsme v Pacifiku ještě neviděli,“ žasne vědec

Hurikán Otis, který minulý týden udeřil na mexické letovisko Acapulco, kde usmrtil nejméně 39 lidí, byl podle tamních úřadů nejsilnější bouří, jaká kdy zasáhla tichomořské pobřeží země. Den před úderem přitom ještě vypadal jako poměrně neškodná bouře a nikdo neměl tušení, co přinese. Bleskový přerod z tropické bouře na silný hurikán se pak podařilo odhalit až příliš pozdě na to, aby se lidé v Acapulcu mohli připravit.

Neštěstí podle Brianta Tanga, experta na atmosféru z Univerzity v Albany ve státě New York obnažilo přetrvávající limity předpovědi počasí a důležitost leteckého monitoringu.

„V této části roku se mění směr větru a stává se, že jsou bouřkové systémy zatlačeny až k mexickému pobřeží, což se přesně stalo i s hurikánem Otis. Bohužel k tomu ale ještě přibyla ta nejhorší kombinace dalších faktorů - hurikán se zrodil až těsně před pobřežím a namířil si to přímo do Acapulca,“ řekl Tang Seznam Zprávám.

Jedním z nejdiskutovanějších faktorů, které přispěly ke katastrofálním důsledkům hurikánu Otis, byla rychlost, jakou se přetransformoval z úrovně tropické bouře na hurikán 5. kategorie. Jak rychlý ten proces byl a jak moc je něco takového neobvyklé?

Jeden den byl Otis tropickou bouří s rychlostí větru kolem asi 30 metrů za vteřinu. Pak přišla rychlá intenzifikace - mezi ránem a nocí, řekněme asi za 12 hodin, se Otis stal hurikánem 5. kategorie s větry o rychlosti 70 až 75 metrů za vteřinu.

Jde o nejrychlejší intenzifikaci během 12 hodin, jakou jsme kdy měli v dané oblasti možnost vidět.

A co jinde?

Bezprecedentní napříč veškerými historickými záznamy to bylo jen, pokud se bavíme o hurikánové zóně východního Pacifiku. V jiných zónách jsme mohli vidět i ještě rychlejší intenzifikaci hurikánů.

Když zůstaneme ve východním Pacifiku, částečně vidím analogii k Otisovi v hurikánu Patricia, který udeřil na Mexiko v říjnu 2015. Ten rovněž nabral na síle velmi rychle, ale na rozdíl od Otise těsně před tím, než dosáhl pevniny, zase zeslábl. Udeřil také navíc na řídce osídlenou oblast, zatímco Otis zasáhl město Acapulco, kde žije asi milion lidí.

Jak časté jsou obecně tak silné hurikány v této oblasti?

Obecně se dá říct, že východní Pacifik je na hurikány bohatý. Ty ale většinou směřují od pobřeží Mexika směrem do centrálního Pacifiku. V této části roku se nicméně mění směr větru a stává se, že jsou bouřkové systémy zatlačeny až k mexickému pobřeží, což se přesně stalo i s hurikánem Otis.

Bohužel k tomu ale ještě přibyla ta nejhorší kombinace dalších faktorů - hurikán se zrodil až těsně před pobřežím a namířil si to přímo do Acapulca.

Jak moc byli místní na hurikán nepřipravení v porovnání se standardní situací, kdy je hurikán předvídatelný a meteorologické modely odhadnou jeho chování zcela správně?

Ano, tohle byl další problém - počítačové modely, které používáme k předpovědím síly bouří, v tomto případě rychlost zesílení opravdu neodhadly, takže jsme měli jasnější obrázek až těsně před tím, konkrétně asi jen pouhý den, než hurikán dorazil k pevnině. A to už bylo příliš pozdě. Abyste připravili městskou oblast takové velikosti, jako je Acapulco, potřebujete dostat varování alespoň několik dní předem. Můžeme s určitostí říct, že obyvatelé neměli dost času.

Na druhou stranu je ale potřeba říct, že i kdyby přišlo varování včas, přípravy by byly pravděpodobně přesto problematické a škody velké. Ne každý totiž sleduje předpověď a bere ji vážně. Otis by se, ať už s předpovědí nebo bez ní, zhmotnil až těsně před úderem.

Chápu, že nějakou dobu musí trvat už jen to, než lidé zpracují informace a nabydou dojem, že by varování měli brát vážně. Co dalšího ale v přípravě na hurikán vlastně musí město a obyvatelé stihnout, aby minimalizovali škody a ztráty na životech?

Nejdůležitější a zároveň nejnáročnější je pro lidi v ohrožených oblastech příprava na možnost, že se budou muset evakuovat. Lidé v takovém případě potřebují sklidit věci kolem domu, které by mohly uletět, případně, když hrozí povodeň, přesunout je někam do bezpečí, zabednit okna, sbalit si věci a vymyslet plán, kam se v případě finálního pokynu k evakuaci v tom všem chaosu vydají. Je to náročný úkol. Pokud na něj máte třeba jen 12 hodin, je podle mě nesplnitelný. Ani jeden celý den nestačí.

Co se týče místní samosprávy, ta potřebuje dostat na vybraná místa zásoby, zřídit úkryty pro ty, co nemají kam jít, a celkově zmobilizovat a zorganizovat velké množství lidí a materiálu. Obyčejně se proto uvádí, že na přípravu velké metropolitní oblasti na hurikán, a to i na slabší než 5. kategorie, je potřeba alespoň několik dní.

Jako jeden z hlavních důvodů, proč počítačové modely rychlý zrod hurikánu dopředu neodhadly, se uvádí nedostatek dat ze satelitních snímků kvůli oblačnosti. Tomu ale nerozumím. Není to snad tak, že právě oblačnost je tím, co mají satelitní snímky sledovat a ukazovat?

Jde o to, že abyste měli dobrý předpovědní model, potřebujete vidět a znát mnohem víc, než jak vypadají mraky. Klíčový je i směr větru, teplota, vlhkost a celá řada dalších faktorů a procesů, které se odehrávají přímo v hurikánu.

Problém tedy je spíš v tom, že v téhle části světa nemáme pravidelný letecký monitoring, jako máme například v severním Atlantiku, kde ho provádí jak americké letectvo, tak Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA), kdykoliv se objeví nějaká bouře potenciálně ohrožující pevninu. Letadla sbírají data, která výrazně zvyšují přesnost modelů, satelity měří teplotu a další proměnné velmi dobře, ale jen tam, kde nejsou mraky.

Takže s oblačností se ani satelity v případě hurikánu Otis ve srovnání s ostatními hurikány vlastně nedělo nic nestandardního. Limity satelitního pozorování jsou pro všechny hurikány stejné…

Přesně tak, a nejen pro hurikány, platí to úplně stejně pro celou řadu bouřkových systémů a oblačnost obecně.

Zmínil jste, že daná oblast nepodléhá rutinnímu leteckému monitoringu. Letadlo se do hurikánu nakonec ale přesto vydalo. To už ale bylo předpokládám pozdě?

Neznám přesné podrobnosti, ale bylo to nejspíš letadlo amerického letectva, protože USA mají s Mexikem smluvenou spolupráci v monitorování bouří. Jisté ale je, že to bylo kriticky důležité, protože právě letadlo zachytilo rychlé zesilování hurikánu. Ve chvíli, kdy jsme měli data, bylo jasné, že bouře začíná opravdu rychle zesilovat a lidem v oblasti úderu hrozí velké nebezpečí.

Vynechali jsme ještě něco, co přispělo k tomu, že se síla hurikánu Otis nepodařila odhadnout včas?

Hlavní hypotézou je to, co jsme probrali - tedy že příčinou byla především absence přímého pozorování, kvůli níž se nepřišlo na to, že počítačový model začal předpověď na základě špatných vstupních informací. Tato teorie a vůbec celý hurikán Otis se ale podle mě stane předmětem důkladného výzkumu řady vědců. Teprve od nich se dozvíme správné odpovědi.

Tak to ostatně chodí i dlouhodobě. Žádná předpověď není dokonalá a my se z chyb neustále snažíme učit a vylepšovat modely tak, aby lépe odpovídaly fyzikálním procesům uvnitř hurikánů. Otis je podle mě dalším důležitým dílem do skládačky.

Abych se ale vrátil k vaší otázce - ještě jsme nezmínili, že Otis byl sice velmi silný, ale zároveň velmi malý a kompaktní. To byla další záludná vlastnost, která ztěžovala předpověď.

Dá se říct, jaký vliv na průběh hurikánu mohla mít klimatická změna?

Nikdo nedokáže říct, jestli zrovna Otis způsobila klimatická změna. Můžeme ale říct, že když se podíváme na bouře, jako byl Otis, tedy bouře, které velmi rychle zesilují, existují jisté důkazy, že jich přibývá. Obzvlášť pak v pobřežních oblastech, kde bývá teplejší voda.

Tyto vědecké poznatky máme až z posledních let. Jestli se potvrdí i v budoucnu a trend bude dál pokračovat, může se stát, že problémy, které jsme viděli při hurikánu Otis, budeme muset řešit častěji.