Článek
Ruští žoldáci z Vagnerovy skupiny utrpěli těžké ztráty v bojích mezi vládními jednotkami a rebely o kontrolu nad lukrativními zlatými doly ve Středoafrické republice (SAR). Střety přicházejí v době rostoucí nestability v zemi bohaté na přírodní zdroje, která se v posledních letech stala jedním z hlavních center ruského vlivu v subsaharské Africe.
V roce 2017 se prezident Faustin-Archange Touadéra obrátil na Rusko se žádostí o pomoc při stabilizaci země zmítané konfliktem a do země se postupně dostaly až dva tisíce ruských žoldáků.
Vagnerovci od té doby brání režim prezidenta Touadéry proti postupným útokům rebelů na hlavní město Bangui a výměnou za to drancují nerostné bohatství země. Skupina rovněž během let čelila mnoha obviněním z porušování lidských práv a vražd civilistů.
Středoafrická republika doplácí na minulost plnou násilí a převratů a velkou část země kontrolují různé rebelské skupiny. Střety rebelů a vládních jednotek s podporou vagnerovců začaly před dvěma týdny poblíž hranic s Kamerunem a Čadem, píše The Guardian.
Minulý víkend se pak u súdánských hranic znovu rozhořelo násilí. Mezi desítkami obětí bylo sedm až sedmnáct ruských žoldáků, uvedly zdroje listu z řad rebelů. Pro vagnerovce by tak šlo o další citelnou ránu vedle rozsáhlých ztrát, které zaznamenávají v bojích na Ukrajině (podrobněji například zde).
Vagnerovci v Africe
Zlato, diamanty, vodka, cukr – výběr surovin, které Prigožinova skupina generuje nebo prodává v Africe, a získává tak finance mimo jiné i na akce na ukrajinské frontě. Vliv vagnerovců tak na kontinentu dále roste.
Nové střety jsou dalším příkladem toho, jak intervence ruských žoldáků často vedou k nárůstu civilních úmrtí, navzdory tomu, že se skupina chlubí, že bojuje proti povstalcům účinněji než např. mírové jednotky OSN.
„Byla to bitva mezi námi a Rusy. Používají vládní jednotky jen jako zástěrku. Rusové obsadili celou zemi. Jsou všude: Hlídají hranice a vidíte je všude, kde jsou přírodní zdroje, jejich cílem je ovládnout všechny naše zdroje,“ řekl Guardianu v telefonním rozhovoru Ahmadou Ali, vůdce rebelské Koalice vlastenců pro změnu.
Odborníci podle britského deníku tvrdí, že vagnerovci evidentně utrpěli poměrně vážné ztráty, i když je obtížné stanovit spolehlivá čísla. Zdroj blízký středoafrické armádě uvedl, že při přepadení bylo zabito minimálně sedm Rusů, což je jedna z nejtěžších ztrát vagnerovců v Africe od bitev proti islamistickým rebelům v Mosambiku v roce 2019.
Ruský vliv v zemi
Vagnerovci se v SAR od počátku pokoušeli získat kontrolu nad tokem zlata a diamantů v rámci širšího tlaku na zajištění zdrojů. Skupina zřejmě původně dostala příslib možnosti těžby místo toho, aby za své služby dostávala peníze.
Tyto dohody se později ukázaly pro Rusko velmi důležité, protože rubl se od ruské invaze na Ukrajinu dostal pod tlak. Drahé kovy, zejména zlato, by mohly režimu Vladimira Putina pomoci přežít ekonomický dopad sankcí.
O co hraje majitel Vagnerovy armády
Temný ruský podnikatel Jevgenij Prigožin teprve nedávno vystoupil ze stínu. Přiznal se k založení soukromé armády a veřejně zkritizoval vedení operace na Ukrajině.
Díky svému úzkému vztahu k prezidentovi Prigožin v Rusku znervózňuje i lidi z nejvyšších mocenských kruhů. „Současná ruská elita se ho velice bojí,“ řekl Seznam Zprávám ruský politický analytik Ivan Preobraženskij.
Aktivity vagnerovců ve Středoafrické republice jsou součástí mnohem širšího úsilí skupiny prosazovat ruské geopolitické cíle v Africe, plenit tamní nerostné bohatství a zároveň si zajistit lukrativní obchodní dohody. Šéf skupiny Jevgenij Prigožin, blízký Putinův přítel, se díky aktivitám své „armády“ v poslední době stal jedním z nejvlivnějších Rusů.
Rusko usiluje o posílení vlivu v mnoha dalších afrických zemích, často výměnou za domnělou pomoc či ochranu. Skutečná pomoc africkým zemím je však podle expertů minimální a většinou vede jen k dalšímu prohloubení destabilizace státu, stejně jako ve Středoafrické republice.
„Vagnerovci v podstatě s co největší brutalitou zasahují proti komukoliv, kdo může nepodporovat vládu, a výsledkem je, že to vede k obrovské destabilizaci, k růstu násilí,“ vysvětlil nedávno pro Seznam Zprávy politický geograf Bohumil Doboš z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
