Článek
Ruští zákonodárci minulý měsíc přitáhli pozornost světových médií, když prosadili zákon, který by umožnil znárodnění majetku osob odsouzených za trestné činy související s protiválečným chováním. Konfiskace majetku přitom není v Rusku v posledních dvou letech žádnou novinkou – a to i přes fakt, že ruský prezident Vladimir Putin opakovaně zdůrazňoval, že Rusko nebude provádět masové znárodňování podniků ani nezahájí „deprivatizaci“, upozorňuje server Meduza.
Rusko nejdříve začalo akcemi proti zahraničním společnostem, které po začátku invaze na Ukrajinu oznámily, že zemi opustí. Kreml tak například znárodnil pobočky francouzského koncernu Danone nebo dánského pivovaru Carlsberg.
Znárodňování majetku je ale v Rusku čím dál častější a netýká se pouze zahraničních firem. Tamní režim se totiž zaměřil i na ruské podnikatele, kteří z Ruska odešli, a na domácí podniky, které nesplnily státní zakázky v oblasti obrany.
Soudy rozporují privatizaci některých podniků
Ruští úředníci přepisují majetková pravidla tím, že například ruší postsovětské privatizace z 90. let. Jen za posledních 18 měsíců Meduza napočítala sedm žalob podaných generální prokuraturou, které požadují navrácení podniků prodaných státem v Jelcinově éře.
Tuto právní strategii úředníci vyvinuli v roce 2020 v případu proti Baškirské sodovkárně, který následoval po protestech místních ekologů v Baškirsku proti těžební činnosti společnosti.
Putin následně pověřil generálního prokurátora, aby prověřil, za jakých podmínek stát „ztratil kontrolu“ nad podnikem. Agentura následně podala na společnost žalobu, v níž napadla privatizaci jejích součástí v 90. letech. V soudním procesu, který trval pouhé tři měsíce, prokuratura tvrdila, že regionální úředníci, kteří schválili prodej dvou firem, z nichž později vznikla Baškirská sodovkárna, nezískali k transakci souhlas federální vlády. Soud jim dal za pravdu a akcie společnosti se staly majetkem státu.
Ruská generální prokuratura nyní používá tento vzorec pokaždé, když zpochybňuje privatizaci.
Další taktikou, kterou ruské úřady používají k zabavování soukromého majetku, je prohlašování vlastníků za „zahraniční investory“. Od roku 2008 platí v Rusku zákony, které vyžadují, aby cizí státní příslušníci před koupí kontrolního podílu ve společnosti se „strategickým významem pro národní bezpečnost“ získali souhlas zvláštní vládní komise. Vedle plynáren nebo vojensko-průmyslového komplexu se tento termín vztahuje i na desítky dalších odvětví, včetně televizního vysílání či rybolovu. Strategický status získávají i podniky, které mají dostatečně velký podíl na trhu.
Ruská Federální antimonopolní služba a generální prokuratura tak začaly stavět některé domácí vlastníky na úroveň zahraničních investorů. Následně jim pak zabavovaly majetek na základě obvinění, že nezískali povolení zvláštní vládní komise ke koupi svých aktiv. Meduza našla nejméně šest žalob podaných v posledních 18 měsících proti společnostem a jejich akcionářům z těchto důvodů.
Pokyny přicházejí „z vyšších míst“
Ruská generální prokuratura začala od roku 2023 také aktivněji využívat zabavování majetku podnikatelů obviněných z korupce a podvodů. Často jde přitom o majetek, který obžalovaní vlastní již mnoho let.
Nejnovějším případem je snaha o znárodnění jednoho z největších ruských autobazarů, ROLF, patřícího rodině bývalého poslance Státní dumy Sergeje Petrova.
Případ ROLF je pozoruhodný především proto, že stát zabavuje majetek společnosti ve dvou samostatných právních krocích najednou. V prosinci 2023 prezident Putin převedl tento subjekt pod „dočasnou správu“ Federální agentury pro správu majetku. Jde o status, který technicky zachovává nárok vlastníka na majetek, ale fakticky se rovná znárodnění.
Pět dní po vydání Putinova příkazu pak ruská generální agentura zažalovala společnost Rolf s tím, že požaduje zabavení společnosti. Agentura tvrdila, že zakladatel společnosti ROLF Sergej Petrov porušil protikorupční pravidla, když v letech 2007 až 2016 pokračoval ve vedení firmy a zároveň byl poslancem Státní dumy. Petrov tato obvinění popírá a Meduze řekl, že během výkonu funkce prodal svůj zahraniční majetek a přestal řídit společnost ROLF.
Odborníci upozorňují, že se ruské státní orgány chovají oportunisticky. Podle expertů se totiž řídí pokyny „z vyšších míst“, což vede k selektivnímu vymáhání práva a vyvolává obavy ohledně spravedlnosti a důvěryhodnosti těchto postupů. Soudy totiž vždy rozhodují ve prospěch státu.
Meduza upozorňuje, že v období od druhé poloviny roku 2022 do ledna 2024 napočítala více než 20 podniků, které byly tímto způsobem znárodněny nebo se jejich znárodnění připravuje.
