Nejen americké raketomety. Ukrajina má příslib mnoha těžkých zbraní

Asi největší pozornost ze všech darů nebo prodejů těžkých zbraní Ukrajině oznámených v posledních dnech mají americké salvové raketomety HIMARS, o které Kyjev v poslední době stále hlasitěji žádal.

A pozornost je to zasloužená. Raketomety s dostřelem až 80 km totiž Ukrajině značně pomůžou v boji proti ruské artilerii, která je pro ruský styl boje na Ukrajině naprosto zásadní.

Podrobněji to Seznam Zprávy rozebraly ve středečním článku. Od té doby ale Pentagon ještě přidal několik zajímavých podrobností týkajících se časového horizontu, ve kterém by se raketomety mohly dostat na bojiště.

Žádný problém by v tomto směru neměl být se samotnou dodávkou. Podle náměstka z ministerstva obrany Colina H. Kahla mají Spojené státy předem připravené systémy HIMARS v Evropě, které jen čekaly na povel k přesunu. V cestě na bojiště jim tak stojí především to, že Ukrajinci je neumějí obsluhovat.

Vycvičit se musí podle Kahla jak operátoři systémů, tak údržbáři. „Myslíme si, že to bude trvat asi tři týdny. Musí se naučit, jak ty systémy používat. Musí ale samozřejmě umět i udržovat systém provozuschopný,“ řekl Kahl.

Ve středu dodávku raketometů s dlouhým dostřelem oznámila i Velká Británie. Konkrétně má jít o verzi M270. Ve srovnání s verzí HIMARS se M270 liší o něco starším datem vývoje a pásy namísto kol. Účel by měl plnit ale stejný. Podle britského ministerstva zahraničí pošle Londýn nespecifikovaný počet raketometů s municí schopné dostřelu asi 80 kilometrů.

Spojené království tento krok podle ministerstva koordinovalo s USA ve snaze pomoct Ukrajině v nové fázi války. „Ruská taktika se změnila, proto se musí změnit i naše podpora Ukrajiny. Tyto raketové systémy umožní našim ukrajinským přátelům lépe se bránit proti ruské brutální artilerii s dlouhým dosahem, kterou Putinovy síly použily, aby srovnaly se zemí celá města,“ řekl k tomu britský ministr obrany Ben Wallace.

Podle agentury DPA Ukrajině raketomety dodá do konce měsíce i Německo. Jak uvedl list Der Tagesspiegel, mělo by jít o čtyři raketomety MARS II – tedy salvové raketomety, které jsou v podstatě kopií M270.

Salvové raketomety HIMARS, M270 nebo jejich alternativy z jiných zemí NATO jsou červeně označené a na prvním místě ve veřejném seznamu věcí, které Ukrajina potřebuje, aby vyhrála válku, který sestavili ukrajinští odborníci. Ideální by podle nich byl počet 100 kusů, kolik ale ze Západu přijde, se zatím neví.

Z Německa tento týden zazněl ještě jeden velký závazek. Kancléř Olaf Scholz prohlásil, že Berlín Ukrajině dodá „nejmodernější systém vzdušné obrany a radary“. Konkrétně podle Reuters zmínil střely IRIS-T (pravděpodobně odpalované systémem IRIS-T SLM).

Pokud se tak stane, Ukrajina dostane další silnou zbraň nejen proti ruským letadlům, ale i střelám. „Pomůže to ukrajinské vládě bránit celá města proti ruským raketám,“ řekl Scholz. Na rozdíl od amerických dodávek se ale v tomto případě nedá počítat s rychlým dodáním.

Scholz nejprve nezmínil vůbec žádný časový horizont. Poté, co se proti němu zvedla kritika opozice, uvedl, že „některé z těchto zbraní se na Ukrajinu dostanou v řádu týdnů“. Když ale na otázku mířenou přímo na systém vzdušné obrany odpovídala ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, řekla, že dodání potrvá „měsíce“.

Německo také tento týden oznámilo uzavření dohody s Řeckem, které od Berlína může čekat náhradu za obrněnce sovětské výroby BMP-1, které pošle Ukrajině.

Několik týdnů se podle zjištění agentury Reuters v Pentagonu řeší prodej čtyř dronů MQ-1C Gray Eagle (Šedý orel). Agentura o tom informovala s odkazem na tři vysoko postavené zdroje s tím, že k oficiálnímu zveřejnění informace a předložení návrhu ke schválení Kongresu by mělo dojít v řádu dní.

Pokud obchod proběhne, dostane Ukrajina „o hodně větší, sofistikovanější a lépe vyzbrojený“ dron ve srovnání se vším, co dosud má, píše Forbes.

Jednou z hlavních výhod tohoto dronu je jeho nosnost, která je zhruba dvojnásobná až trojnásobná ve srovnání s tureckým Bayraktarem TB2. Díky tomu může Šedý orel nést i protitankové střely Hellfire a napáchat tak nepříteli větší škody. Kromě toho vydrží i déle ve vzduchu, což se hodí i pro výzvědné účely.

Kongres nebo „náhlá změna politiky“ ale může podle zdrojů Reuters obchod ještě zmařit. Podle odborníků trvá výcvik obsluhy MQ-1C měsíce. Zdroje, které informaci o chystaném prodeji pustily ven, nicméně uvedly, že Pentagon má plán, jak výcvik (již zkušených ukrajinských operátorů a mechaniků) zkrátit na „několik týdnů“.

Ve čtvrtek přišla zpráva o nové posile pro dronovou letku Ukrajiny i z Litvy, kde se ve veřejné sbírce vybraly peníze na nákup dronu Bayraktar.

„Je to neuvěřitelné, ale Turecko právě odsouhlasilo, že dodá Bayraktar, na který Litva vybrala peníze, zdarma. To je úžasné! Za vybrané peníze nakoupíme munici pro dron a zbytek využijeme na další podporu Ukrajiny,“ napsal na Twitter litevský ministr obrany Arvydas Anušauskas.

Dohodu veřejně potvrdila i firma Baykar, která drony vyrábí.

V půlce týdne polský Dziennik informoval, že Ukrajina se dohodla s Polskem na obřím kontraktu na 60 samohybných houfnic Krab ráže 155 mm. Tyto houfnice polského ministerstva obrany dokáží zasáhnout cíl na vzdálenost až 40 km a vystřelí šestkrát za minutu.

Dohoda, která navázala na nedávnou dodávku 18 Krabů, má objem asi 700 milionů. Podle Dzienniku tak jde o největší jednorázovou exportní dohodu polského zbrojního průmyslu v posledních 20 letech. Polsko už rovněž podle informací tamních médií vycvičilo na Kraby asi stovku ukrajinských vojáků.

Všech 60 houfnic se na Ukrajinu určitě nedostane v nejbližší době. Přesný časový harmonogram není znám, ale je zřejmé, že se natáhne přinejmenším na několik měsíců.

Obchodní kontrakt na osm samohybných houfnic Zuzana 2 oznámilo tento týden Slovensko. Mají podobný dostřel jako polské Krabi a stejnou ráži.