Článek
Obyvatelé a návštěvníci Moskvy si v posledních dnech nemohli nevšimnout velkolepých příprav na oslavy Dne vítězství, který v Rusku slaví 9. května.
Už několik dní před svátkem se na budovách objevily ruské vlajky, ve stanicích metra se rozdávají svatojiřské stuhy, vozy hromadné dopravy zdobí symbolické nálepky a na hlavních třídách jsou k vidění pamětní desky k uctění těch, kteří během 2. světové války bojovali za Sovětský svaz proti nacistickému Německu a přispěli k jeho porážce.
I když nejde o kulaté výročí – 80 let od sovětského vítězství se bude slavit až za dva roky – všechny složky vládnoucího režimu prezidenta Vladimira Putina si dávají záležet, aby se pozornost veřejnosti soustředila na vzpomínkové akce, v první řadě na dopolední vojenskou přehlídku na Rudém náměstí v Moskvě spojenou s Putinovým projevem.
Úterní dopolední přehlídku tradičně zahájí čestná stráž Preobraženského pluku, který má právo nést vítězný prapor. Na Rudé náměstí pak vpochodují pěší kolony kadetů vojenských škol a aktivních vojáků z více než tří desítek posádek. Celkově by mělo pod tribunami projít 11 tisíc lidí.
Po pěších jednotkách bude následovat asi 130 vozidel vojenské techniky v čele s legendárními tanky T-34. Předvedou se ale hlavně moderní stroje a zbraně, jako tanky T-72, různá bojová vozidla, raketové systémy Iskander nebo systémy protivzdušné obrany S-400 a Buk-M3. Pokud se Kreml rozhodne dodržet tradici, akci uzavře průlet vojenských letadel a letecká show.
Přehlídka nebude k vidění pouze na Rudém náměstí, ale samozřejmě také v živých přenosech v televizi a poprvé také na velkoplošných obrazovkách v ulicích Moskvy. Dále je připraveno množství koncertů, vystoupení pěveckých sborů, speciálních výstav a dalších tradičních akcí po celém Rusku.
Agentura DPA v pondělí večer přinesla informaci, že do Moskvy na přehlídku dorazil i běloruský vůdce Alexandr Lukašenko. Vojenské přehlídky u příležitosti Dne vítězství nad hitlerovským Německem v Moskvě se obvykle neúčastní, protože řídí oslavy v Minsku. Že je však tentokrát v Moskvě, dokládá video zveřejněné běloruskou státní tiskovou agenturou Belta. Na něm je vidět, jak 68letého Lukašenka na moskevském letišti vítá ruský ministr průmyslu a obchodu Denis Manturov.
Proč Rusové slaví až 9. května
Bezpodmínečná kapitulace německých vojsk byla původně podepsána už 7. května 1945 v Remeši. Sovětský vůdce Stalin ale trval na opakování aktu v Berlíně, aby se ho zúčastnili i nejvyšší sovětští generálové. K podpisu nakonec došlo 8. května, v Moskvě byl ale v tu dobu už 9. květen, proto se Den vítězství slavil až tento den. Spolu se Sovětským svazem ho takto slavily i jeho spojenecké země, včetně komunistického Československa.
Pokud budeme vycházet z oficiálních statistik, většina obyvatel Ruska se v názoru na Den vítězství ztotožňuje s pojetím, které prosazuje Kreml. Podle nejnovějšího průzkumu státního centra pro výzkum veřejného mínění VCIOM ho 65 procent Rusů považuje za vůbec nejdůležitější svátek v roce.
Neplatilo to přitom vždycky. Přinejmenším od roku 2006, kdy centrum zorganizovalo průzkum o svátcích poprvé, býval nejoblíbenějším ruským svátkem Nový rok. Až do roku 2018, kdy ho na čele žebříčku vystřídaly oslavy německé kapitulace.
Žena prochází kolem obchodu v Moskvě vyzdobeného ke Dni vítězství 9. května.
Není také příliš známé, že po 2. světové válce se 9. květen v Sovětském svazu uctíval jako den volna jen dva roky. Od roku 1948, tedy ještě za vlády diktátora Stalina, se z něj stal znovu pracovní den. Udržel se název Den vítězství a tradice večerních ohňostrojů.
Znovu a ve velkém se začalo slavit až od poloviny 60. let, za vlády komunistického vůdce Leonida Brežněva. Dnu vítězství bylo vráceno dřívější výsostné postavení, ukotvila se tradice vojenských přehlídek na Rudém náměstí.
Stejně tomu má být i letos. Není pochyb, že Vladimir Putin, který se po svém nástupu zasadil o druhou renesanci oslav německé kapitulace, chce přehlídku využít jako demonstrativní ukázku ruské vojenské síly a odhodlanosti zvítězit, tentokrát v dobyvačné válce proti Ukrajině.
Hrdinská gesta a prohlášení však kontrastují s realitou. Loňská invaze proti Ukrajině neskončila bleskovým vítězstvím Moskvy a svržením vlády ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, ale proměnila se ve vleklou válku, která se táhne už patnáctý měsíc a za tu dobu si vyžádala desítky tisíc obětí na obou stranách. Rusko sice obsadilo větší část území čtyř oblastí na východě a jihu Ukrajiny a prohlásilo je za součást svého území, o některé zisky ale také přišlo a právě v předvečer oslav Dne vítězství stouply obavy z ukrajinské protiofenzivy a odvetných akcí.
Útoky dronů a sabotáže v Rusku přibývají
V posledních dnech hlásí ruská strana zvýšený počet dronových útoků na průmyslové cíle. Potvrzeno je také několik sabotážních akcí proti ruské infrastruktuře.
Rostoucí množství útoků drony a sabotáží na ruském území přimělo tamní úřady k tomu, aby letošní oslavy Dne vítězství omezily nebo přijaly tvrdá bezpečnostní opatření. Zvláštní roli vystupňované hrozby „terorismu“ sehrál údajný noční dronový útok na Putinovu rezidenci. Objevily se spekulace, že tato událost byla účelově narafičena právě před oslavami Dne vítězství.
Ve více než dvou desítkách měst, hlavně v oblastech na jih a jihozápadně od Moskvy, byly každopádně zrušeny plánované vojenské přehlídky. V hlavním městě Ruska slavnostní „paráda“ proběhne. Samozřejmostí jsou zákazy používání jakýchkoli dronů v celé metropoli, nesmí se ale také provozovat půjčování vozidel. Zajištěním oslav se minulý týden zabývala i bezpečnostní rada v čele s Putinem, žádná konkrétní opatření ale nebyla oznámena. Kreml pouze potvrdil, že neproběhne dříve tradiční setkání prezidenta s veterány.
