Nejdřív cihly, pak celý dům. Češi pomáhají restartovat komunitu v Zambii

Začalo to návrhem středoškolského kampusu v Zambii v rámci diplomové práce v roce 2019. 

O pár let později se –⁠ díky inovativní technologii nepálených cihel pomocí speciálního lisu, který navrhl Petr Čanda –⁠ podařilo na venkově v centrální Zambii postavit prvním budovu plánovaného areálu, který jednou bude střední školou.

Pod vedením doktoranda stavební fakulty ČVUT ho letos v létě stavěl tým dvaceti českých a deseti zambijských dobrovolníků.

V Kashitu, rurální oblasti, která se skládá ze stovek volně rozptýlených farem a v jejímž centru jsou například mateřská a základní škola, kostel či hřiště, by tak díky jejich úsilí mohl v horizontu několika let vyrůst kampus pro 250 studentů

Více než na co nejrychlejší výstavbu, dávají čeští dobrovolníci v rámci rozvojové pomoci důraz na to, aby byl projekt soběstačný, sloužil místním a byl dlouhodobě udržitelný.

Petra Čandu prý na jih Afriky dostala náhoda. Vše začalo před pár lety, kdy narazil na dobrovolníky z organizace Přátelé New Renato. Ti jsou napojení na lokální organizaci New Renato Community Society (NRCS), která v centrální Zambii spravuje několik rozvojových projektů.

A když se touha mladého doktoranda „dělat práci, která má smysl“ spojila se možností vyzkoušet inovativní lis na cihly, cesta do Zambie se zdála jako ten pravý krok.

„Nechtěli jsme to stavět pro místní, ale s nimi. Iniciativa musí přijít z tamní komunity. Důležité je také umět přizpůsobit projekt místním podmínkám a lidem a ne naopak,“ přibližuje Čanda pro Seznam Zprávy.

Upozorňuje, že pokud chce člověk uspět, nesmí razit přístup „Evropané přijedou a místním něco postaví“. Při práci na projektu se totiž učí všichni. Češi místním ukázali, jak vyrábět cihly, na oplátku se například dozvěděli, jak pracovat se stavebním materiálem v lokalitách, kde se běžně vyskytují termiti.

Po čtyřměsíční tvrdé práci spatřila světlo světa první budova, která bude součástí vzdělávací areálu.

Bezmála dvacetimilionová Zambie má jednu z nejmladších populací planety –⁠ více než polovině obyvatel je pod 18 let.

Mnozí, převážně ti mladší a z venkovských oblastí, mají často problém najít práci, jejich zapojení proto bylo jedním z klíčových kritérií projektu.

„Vybrali jsme deset místních –⁠ holek a kluků –⁠ kterým jsme předali know-how, jak vyrábět cihly, a zapojili je do každého kroku výstavby. Práci jsme jim sice nemohli zaplatit, ale hradili jsme jim aspoň jídlo a ubytování po dobu realizace, kdy mohli získat dovednosti, které budou moct použít do budoucna,“ popisuje Čanda.

„Ti, kteří se do projektu aktivně zapojili, z toho měli radost a práci si užili. Získali novou perspektivu na život, což je něco, co budou moci využít v budoucnu,“ uvádí pro Seznam Zprávy předseda místní organizace NRCS Bornface Mamfunda.

Při stavbě se rovněž kladl důraz na co nejmenší zatížení životního prostředí. „Od začátku se snažíme, aby byl projekt udržitelný. Abychom využili co nejvíce lokálních materiálů a tím šetřili finanční i environmentální hledisko výstavby,“ uvádí dále doktorand.

Jedním z hlavní cílů dobrovolníků bylo neprohlubovat problém, se kterým se zambijská krajina stále více potýká –⁠ odlesňování. Pro kontext: každý rok v Zambii zmizí lesy o rozloze 275 tisíc hektarů, což téměř odpovídá rozloze Libereckého kraje.

Lesy se rozkládají až na 60 procentech území, uvádí data Evropské komise. Stromy mizí rychlým tempem především z rurálních oblastí, kde slouží jako zdroj pro výrobu dřevěného uhlí, na kterém místní vaří. Pro mnohé je také prodej dřevěného uhlí často jediným prostředkem obživy.

Dobrovolníci mohli k tomuto trendu přispět, kdyby se rozhodli využívat pálené cihly a vyrábět je na místě. Tradiční nepálené cihly z hlíny zase v tamních podmínkách napadají právě termiti a jejich životnost je tak krátká.

Cihly z lisu navrženého Petrem Čandou tudíž představovaly ideální možnost, jak si v lokálních podmínkách poradit. „Snažili jsme se snížit co největší množství nákladů tím, že nebudeme dodávat budovy, ale technologie. Naším cílem není přivést zahraniční moderní a finančně náročné technologie, ale naučit místní komunitu vyrábět cihly jako stavební řešení, které přispěje k výstavbě kvalitních, komfortních a jednoduše postavitelných budov z materiálů, které jsou v Zambii běžně dostupné. Pokud se tento stavební systém osvědčí, pro místní komunitu z něj vznikne i podnikatelský záměr, ze kterého může profitovat.“

„V současnosti místní dobrovolníci vyrábějí cihly bez naší supervize i když teď to přerušilo období dešťů, a budova slouží jako dílenský prostor pro místní truhláře, kteří mají kde tvořit,“ přibližuje doktorand ČVUT, co se v prostorách děje dnes.

Přestože dokončení první etapy projektu vnímá jako úspěch, neobešlo se to bez problémů. Ten největší nastal, když se cihlovačky zasekly v Jihoafrické republice kvůli problémům s přepravní firmou.

„V rozvojových zemích se často stává, že i když si na začátku stanovíte cíl, většinou to nejde podle plánu,“ říká dnes už s pobavením Čanda. Připouští ale, že tehdy mu moc k smíchu nebylo. Věděl, že bez cihlovaček nebudou moct budovu postavit a projekt nedokončí, protože měl kvůli závazkům v Česku jasně stanovené datum odjezdu.

Nakonec se mu podařilo vymyslet řešení. „Původně měly být stěny budovy postavené pouze z našich cihel. Abychom ale mohli se stavbou pokračovat, než cihlovačky dorazí, postavili jsme hlavní nosnou konstrukci z betonových sloupů a průvlaků. Naše cihly potom tvoří výplně mezi nimi. Jen tak se to dalo stihnout,“ dodává.

Pokračovat v práci chtějí čeští i zambijští dobrovolníci příští léto, kdy chystají stavět prototyp rodinného domu. Právě výstavba kvalitních domů je další nutností, která může přispět k zlepšení situace místní komunity.

„Minulé léto jsme naučili dobrovolníky z místní komunity cihly vyrábět, na další léto je plánujeme naučit, jak z nich postavit celý dům bez jakékoliv naší supervize,“ dodává koordinátor projektu Čanda.

První středoškoláci by se mohli začít učit ve škole v Kashitu v horizontu pěti až sedmi let. Centrální Zambii může přinést rozvoj a jejím absolventům vytvořit nové studijní i podnikatelské příležitosti, doufají dobrovolníci.

„Projekty tohoto typu jsou pro komunitu důležité, protože přináší rozvoj a pomáhají mladým lidem,“ dodává místní lídr Mamfunda.