Nejde jen o politiku. Ukrajinskou mobilizaci brzdí i ryze početní problém

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Už měsíce se mluví o tom, že Ukrajina potřebuje pro udržení své obranyschopnosti víc lidí. Většina dobrovolníků se přihlásila už na začátku, nejméně desítky tisíc vojáků a vojaček zemřely v boji a ještě mnohem víc jich bylo zraněno. Stále víc z těch, kteří bojují už přes dva roky, je navíc psychicky či fyzicky unavených a potřebuje přinejmenším odpočinek.

Už dlouho se kupí stížnosti z různých pater armády. Vojáci na frontě si stěžují, že nové posily jsou často muži starší a fyzicky méně výkonní (průměrný věk ukrajinského vojáka na frontě se pohybuje nad 40. rokem). Ozbrojené síly Ukrajiny, tehdy ještě pod vedením Valerije Zalužného, už koncem roku 2023 sdělily prezidentovi Volodymyru Zelenskému, že je potřeba mobilizovat 450 až 500 tisíc mužů.

Prezident Zelenskyj až tento měsíc podepsal zákon snižující minimální věk pro odvod vojáků z 27 na 25 let, čímž se masa potenciálních branců zvýší zřejmě o stovky tisíc (státní statistiky uvádí 467 tisíc mužů, rozhodně ale nemohou být povoláni všichni a někteří už do armády vstoupili nebo odešli ze země). Zvýšení odvodů se dá očekávat po jeho podpisu nového zákona o mobilizaci, který parlament schválil tento týden.

Odkud a jak nové muže do armády chce Kyjev přivést, nicméně zatím nebylo specifikováno. Vláda se navíc také distancovala od původního počtu potřebných vojáků, když nový velitel ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj v březnu uvedl, že podle nového auditu nebude potřeba půl milionu, ale méně lidí. Zelenskyj ani nikdo další přitom dosud neřekl kolik.

Opatrné našlapování se přičítá hlavně politické citlivosti a dopadu nepopulárního rozhodnutí na oblíbenost prezidenta. Jak nicméně upozorňuje deník New York Times (NYT), problém je úzce spojen s reálným složením ukrajinské populace. Ta má totiž významně málo mladých mužů, což obavy z toho, že mobilizace poškodí celou generaci a způsobí velké ekonomické škody, opodstatněně prohlubuje.

Deník upozorňuje, že odhady velikosti ukrajinské populace a jejího složení jsou těžkou disciplínou, protože poslední sčítání lidu bylo v zemi v roce 2001. NYT se nicméně opřel o modely OSN, které by měly ukazovat složení populace v roce 2022. Deník sám přiznává, že tyto modely jistě nejsou zcela přesné.

Trend, který ukazují, je ale pro Ukrajinu očividně velmi nepříznivý.

Muži ve věku pod 30 let, kteří, jak podotýká NYT, tvoří páteř většiny armád, patří podle NYT k nejmenší generaci v ukrajinské moderní historii. Dvacátníků je na Ukrajině dvakrát méně než čtyřicátníků.

Příčiny se podle NYT táhnou hluboko do minulosti. Až do 90. let byl znatelný vliv první a druhé světové války, přičemž potom přišel rozpad Sovětského svazu, ekonomické problémy a víc jak dekádu trvající pokles porodnosti. Ta klesla z 1,9 dítěte na ženu v roce 1991 na 1,1 v roce 2001. A jsou to právě děti narozené v tomto období, kdo nyní dospívají do věku mezi 20 a 30 lety.

Příběh do velké míry připomíná i příběh Ruska (podrobně jsme o něm psali třeba zde).„Válečná demografická výzva je pro Ukrajinu ještě větší než pro Rusko. Rusko má téměř čtyřikrát větší populaci a tím pádem i větší masu mužů, ze které může brát,“ napsaly NYT.

Nový mobilizační zákon, který tento týden prošel parlamentem, slibuje kromě jiného zefektivnění celého systému, přičemž všem ve věku mezi 18 a 60 lety vznikne povinnost aktualizovat své údaje pro vojenské úřady. Ty budou ale při povolávání mladých Ukrajinců muset mít na paměti, že vrháním dvacátníků do boje riskují další zmenšení už tak malé generace.

Kromě toho NYT připomíná, že v ohrožení je samozřejmě i nastávající generace. Počet narozených dětí na Ukrajině se od roku 2021 do roku 2023 podle deníku snížil na polovinu, což demografové přičítají kromě nižší ochoty mít děti i tomu, že asi 800 tisíc Ukrajinek ve věku 18 až 34 let opustilo zemi.

Jak se bude situace vyvíjet dál, podle ukrajinského demografa Oleksandra Gladuna záleží na tom, kolik mužů ještě ve válce zemře a kolik žen se vrátí do vlasti. Ukrajina ale podle něj nemá na výběr. „Co můžeme dělat? Je válka,“ řekl expert americkému deníku.