Článek
Nigerem, africkým státem ležícím v samém srdci Sahelu, od středy zmítají vnitropolitické problémy. Skupina, jež si říká Národní rada pro ochranu vlasti (CNSP), v čele s generálem Abdourahamanem Tianim zosnovala státní převrat. Situace vyvolala vlnu kritiky ze strany Spojených států, Evropské unie, ale i některých afrických států.
Prezidentská stráž, kterou dosud Tiani vedl, ve středu zablokovala přístup k prezidentskému paláci a zadržela v něm hlavu státu Mohameda Bazouma, jehož svržení po pár hodinách oznámila.
Generál Tiani poté v pátek vystoupil s projevem, ve kterém puč ospravedlňoval zhoršující se bezpečnostní situací v zemi a kritizoval nedostatečnou spolupráci se sousedními státy Mali a Burkina Faso. V Nigeru – stejně jako i v sousedních dvou státech – jsou aktivní radikální islamisté z řad Al-Káidy a Islámského státu (IS). V boji proti nim zemi významně pomáhají jak Spojené státy, tak Francie.
„Nemohli jsme nadále sledovat, jak naše země upadá. Proto jsme se rozhodli, že zakročíme a vezmeme otěže do svých rukou,“ řekl v projevu Tiani. Odkazoval při tom právě na násilí páchané radikálními islamisty.
K převratu se ve čtvrtek vyjádřil i šéf vagnerovců, kteří v oblasti také operují, Jevgenij Prigožin. V hlasové zprávě, jež kolovala po sociální síti Telegram, dění označil za „faktické získání nezávislosti“ a „boj národů Nigeru s kolonizátory“.
USA i Francie podporují demokraticky zvoleného prezidenta
Opačné reakce vojenský puč vyvolal u západních politiků a zástupců afrických zemí.
Spojené státy, které jsou významný spojencem Nigeru v boji proti islámským radikálům a které mají v zemi přes tisíc vojáků na dvou základnách, vývoj v zemi hlasitě kritizovaly. Americký ministr zahraničí Antony Blinken prohlásil, že se Spojené státy budou snažit obnovit konstituční pořádek v zemi. Během telefonátu se sesazeným prezidentem vyjádřil Bazoumovi jasnou podporu. USA zároveň prohlásily, že budou další vývoj v zemi bedlivě sledovat, napsal britský Guardian.
Mohamed Bazoum v červenci 2023.
„Bílý dům kategoricky odmítl všechny pokusy získat moc v Nigeru pomocí hrubé síly,“ řekl mluvčí Bílého domu John Kirby. Varoval také, že vývoj v zemi může značně ovlivnit spolupráci s USA. Americké zákony zakazují poskytování vojenské a ekonomické pomoci zemím, ve kterých proběhl puč. Změnit to může jen ministr zahraničí, který může určit, že asistence dané zemi je v americkém zájmu. Ztráta pomoci západních spojenců by ale znamenala, že Niger nebude moci stejně efektivně bojovat s terorismem.
Podobné zájmy má v zemi zmítané převratem také Francie. Bývalá regionální koloniální velmoc v Nigeru působí ekonomicky i vojensky. Niger se stal základnou pro francouzské síly (je zde nasazeno až 1500 francouzských vojáků) v regionu poté, co musely na začátku letošního roku odejít z Mali.
„Převrat je zcela nelegitimní a nebezpečný pro celý region,“ řekl francouzský prezident Emmanuel Macron pro Guardian. Francie přijala radikální opatření a ihned zastavila veškerou rozvojovou pomoc, jež Nigeru poskytovala.
Obdobně reagovali zástupci Evropské unie, informovala BBC. Vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell puč označil za „porušení demokratických principů, na kterých si region zakládá“. Přiznal, že může dojít k tomu, že EU přeruší veškerou spolupráci s Nigerem.
Africké země chtějí vést s oběma stranami dialog
K dění v zemi se vyjádřilo i několik afrických politiků. Hlasitým kritikem převratu byl keňský prezident William Ruto, jenž puč podle svých slov vnímá jako „velký krok zpět pro celou Afriku“. „Poptávka nigerského lidu po demokracii byla ukojena protiústavním pučem,“ píše Guardian.
Lídři západoafrických států mají v plánu o vývoji v Nigeru hovořit v neděli. Guardianu to prozradil nigérijský prezident Bola Tinubu. Západoafrické ekonomické společenství ECOWAS, chce vést dialog s oběma stranami. Vést by ho měl beninský prezident Patrice Talon.
Africká unie vyzvala rebelující armádu, aby se do 15 dnů vrátila na základny.
