Nedůvěra, skepse a rajčata. Nový mandát začíná Macronovi neslavně

V nedělních prezidentských volbách sice Emmanuel Macron svoji soupeřku Marine Le Penovou jasně porazil, u Francouzů ale vyhráno nemá.

Důkazem je průzkum, který si u společnosti Elabe objednala televize BFM spolu s týdeníkem Express. Celých 55 procent dotázaných si podle něj myslí, že Macronovo zvolení je pro jejich zemi špatná zpráva. Asi příliš nepřekvapí, že tento názor sdílejí především voliči Le Penové a třetího muže v pořadí voleb, krajně levicového politika Jeana-Luka Mélenchona.

Na úrodnou půdu zřejmě nepadla ani Macronova smířlivá slova, která pronesl během volebního večera pod Eiffelovou věží. Deklarovaná snaha sjednotit národ a slib, že nezapomene ani na voliče svých soupeřů, zjevně moc lidí nepřesvědčila – 68 procent Francouzů si podle zmíněného šetření myslí, že se Macron nezmění, a to ani stylem, ani obsahem politiky.

Jednou z priorit prezidenta bude ekologická transformace, tedy přechod na obnovitelné zdroje energie. Macron už v tomto směru vystupoval i dříve, tentokrát ale chce ekologickému programu podřídit celou vládu a s ohledem na to vybrat i nového premiéra, nástupce poněkud nevýrazného Jeana Castexe, jenž má končit.

Během prvního mandátu ale Macron často působil jako politik, který sice o ekologické transformaci neustále mluvil a stavěl se do role světového lídra v boji proti globálnímu oteplování, konkrétní činy však jaksi chyběly.

I proto začaly před třemi lety skupinky ekologických aktivistů obcházet francouzské školy a strhávat ze zdí prezidentovy portréty.

Na protest proti vládní nečinnosti v boji se změnami klimatu rychle odešel z vlády i tehdy populární ministr životního prostředí Nicolas Hulot. 57 procent Francouzů tak nyní nevěří, že by Macron ve své druhé pětiletce dělal skutečně ekologickou politiku.

Hladce neproběhl ani první prezidentův výjezd mimo Paříž – ve středu zamířil do města Cergy, kde se podle jeho slov „koncentrují ekonomické, sociální a bezpečnostní problémy“.

V prvním kole prezidentských voleb tu jasně zvítězil Mélenchon (48 procent hlasů), v druhém pak sice Macron, neúčast ale dosáhla více než 36 procent (celostátně byla 28 procent).

Když zde prezident diskutoval v davu s občany, přilétlo směrem k jeho hlavě několik cherry rajčat. Macronovu hlavu nezasáhly a kolem stojící ochranka ho rychle ukryla pod deštníkem.

Úsměvný incident, možná ale také předzvěst toho, že odpor značné části společnosti vůči Macronovi nepolevil a že nadcházející mandát může být podobně složitý jako ten první. Jen pro připomenutí – hnutí žlutých vest se v zemi objevilo na podzim 2018, tedy rok a půl po Macronově prvním zvolení v květnu 2017.

Kromě změn ve vládě žije francouzská politická scéna i blížícími se parlamentními volbami. Právě ty by měly určit mantinely nadcházejícího Macronova druhého mandátu.

K jednáním dochází zejména na levici. Katastrofální výsledek prezidentské kandidátky socialistické strany Anny Hidalgové vede dlouhá léta vládnoucí stranu k přesvědčení, že bez předvolebních aliancí by mohla skončit stejně špatně i v červnových volbách. Socialisté proto jednají se Zelenými, ale i s Mélenchonovým hnutím Nepoddajná Francie.

Před tímto spojením varoval exprezident François Hollande, podle něhož by v takovém případě hrozil Socialistické straně zánik. Hollande narážel na podmínky Mélenchonovců, podle nichž by sami socialisté nekandidovali ve 2/3 až 3/4 francouzských departementů. Museli by se tak vzdát své největší výhody, kterou je dlouholeté ukotvení po celé zemi. Hollande místo toho navrhuje volební spojení jen se Zelenými a komunisty. Komunisté jsou ale nyní jen velmi okrajovou stranou a i v případě aliance se Zelenými by museli socialisté přistoupit na bolestivé kompromisy.

Na pravici se pak o jistou integraci snaží čtvrtý muž prezidentských voleb Eric Zemmour. Ten už oznámil, že v parlamentních volbách jeho hnutí Znovudobytí nepostaví své kandidáty v obvodech, kde usiluje o křeslo Marine Le Penová, suverenista Nicolas Dupont-Aignan ani Republikán Éric Ciotti (poražený kandidát v republikánských primárkách).

Nabídku předvolební koalice ale Národní sdružení odmítlo: „Spojení stran nebude,“ vzkázal Zemmourovi jasně Jordan Bardella, číslo dvě mezi Lepenovci.