Článek
Pozor, to neznamená, že se nikde nedá lyžovat, dá. Ale ne všude a současná situace je hlavně hrozbou pro blízkou budoucnost. Pokusíme se to rozklíčovat.
Mnohde není přírodní sníh a teploty byly dosud tak vysoké, že nelze vyrábět ani ten umělý. A i kdyby to šlo, tak to na některých místech není možné, protože je málo vody. Je to začarovaný kruh, který trápí zejména střediska ležící v nadmořské výšce pod 2000 m.
Je to ostrý kontrast s mrazivým počasím a vánicemi v některých částech USA koncem minulého roku.
Je opravdu moc mokro, jako na jaře. Na lyžování musí sníh držet pohromadě - je v tom prostě moc vody, to nejde.
V proslulém švýcarském zimním centru Adelboden dosáhly novoroční teploty rekordních 20 °C. Byly to nejvyšší hodnoty, jaké kdy v celé zóně byly v tuto dobu naměřeny. Podobné je to i v ikonickém rakouském Kitzbühelu, kde se zelenou krajinou plazí sjezdovky jako bílí hadi. To tu dlouho nezažili.
Mnozí z nás se diví, ale když zkontrolujeme data za uplynulý rok, zjistíme, že už minulé léto bylo mimořádné. Alpské ledovce tály a ubývaly rekordním tempem.
Velký přehled
Podle předpovědi britského meteorologického úřadu bude rok 2023 teplejší než ten letošní a opět jeden z nejteplejších v historii. Bude to desátý rok v řadě, kdy bude globální teplota nejméně o 1 °C vyšší, než je průměr.
Jedině střediska s vyšší nadmořskou výškou, velká část italských Dolomit a jižní francouzské Alpy jsou na tom lépe. Místa, kde se lyžuje, se tak snaží čelit vlně mediálních titulků a zdůrazňují, že zdaleka ne všechny lyžařské areály jsou uzavřeny a ne všude vládne katastrofa.
Lyžování je však tvrdě zasaženo v nižších nadmořských výškách a některé regiony nemají téměř žádný sníh. Meteorologická střediska v alpských zemích nicméně hlásí sezónní sněhové srážky nad 2200 m, které ve skutečnosti odpovídají průměru pro tento začátek sezóny.
Střediska s vyšší nadmořskou výškou, což představuje velkou část předních mezinárodních center zejména Švýcarska a Francie, mají 60–90 % tratí v provozu. Zatímco odpoledne jsou teploty vysoké, rychlost tání je ve vysokých nadmořských výškách pomalá, takže v současnosti není nutné zavírat většinu svahů.
Fotky z Francie: Alpská vesnice se loučí s vlekem, lyžovat se tu už nedá
V mediálním světě tak vzniká pořádný chaos a panika. Výše položená střediska se sama hlásí, že u nich je vše v pořádku.
Švýcarský Andermatt, kde se lyžuje až do 3000 m, v uplynulých dnech sám aktivně oznamoval: „Naštěstí máme otevřeno! Dotýká se nás i aktuální sněhová situace. Cítíme se s každým, kdo čeká na čerstvý prašan. Otevřeno máme 21 z 22 lanovek a také většinu sjezdovek.“
Již zmíněný Kitzbühel nebo Adelboden jsou však oblasti, kde se lyžuje i hluboko pod 2000 m. V Adelbodenu snad ještě nikdy touto dobou nekralovaly místo zasněžených svahů bahno a tráva. Teď ano. I ve výškách nad 2000 m byla teplota nad bodem mrazu. Slavná sjezdovka Chuenisbärgli byla nakonec schválena pro velké slalomové závody 7. až 8. ledna, ale bylo to o fous a po pravdě, ještě není vyhráno.
Přitom začátek zimy na některých místech v Alpách nebyl vůbec špatný. V italských Dolomitech padal sníh tak jako málokdy. Jenže hned po Vánocích neobvykle teplé a vlhké počasí začátek lyžařské sezóny pořádně zpomalilo.
V některých evropských lyžařských mekkách, jako je rakouský Innsbruck, Villars-Sur-Ollon a Crans-Montana ve Švýcarsku nebo německé Lenggries se objevily skvrny trávy, kamení a hlíny. V Rakousku měla střediska kolem Salcburku čerstvý sníh naposledy před více než měsícem. A ve francouzském superstředisku Chamonix zůstala sněžná děla mimo provoz, protože nemají dostatek vody.
Zimní bouře v USA
Během posledních dní roku 2022 se Spojenými státy prohnala nejhorší sněhová bouře za poslední desítky let. Počet obětí po celých USA se vyšplhal už přes 60, přičemž víc než polovina lidí zemřela v okolí města Buffalo. Lidé umrzali uvěznění v autech na silnicích a dlouhé dny čekali na pomoc i ve svých domovech, kde si mnohdy kvůli výpadku elektřiny nemohli zatopit.
Ve Švýcarsku někde dokonce otevřeli letní cyklostezky a traily, než aby se snažili nabízet zimní sporty. Lyžařské vleky tam raději na neurčito odstavili.
Většina z nás se diví, klimatičtí experti však naznačují, že bychom letošním lednovým počasím neměli být překvapeni. Globální oteplování, jak dlouho varovali, způsobí teplejší a vlhčí zimy. Jenže problém je v tom, že stejně jako v případě zmenšování alpských ledovců i rychlost, která ohrožuje standardní lyžařská střediska, se až nečekaně zvyšuje.
Už před několika lety švýcarští odborníci varovali zimní centra v zemi, že lyžování pod 1000 m bude časem pravděpodobně nemožné, protože globální teploty porostou. Jenže tento týden se středisko Splügen v Graubündenu, jehož dolní část leží ve výšce 1500 m (to bylo dosud považované za „sněhově bezpečné“), uzavřelo až do odvolání.
Hacher Bernet, ředitel lyžařských vleků Splügen, švýcarským novinářům názorně ukázal, proč učinil tak těžké rozhodnutí. Sebral ze svahu rukou sníh. Žádný nadýchaný prašan, ani náhodou, byla to hrouda kapající břečky. „Je opravdu moc mokro, jako na jaře. Na lyžování musí sníh držet pohromadě – je v tom prostě moc vody, to nejde.“
O ledovcích
Z tajících ledovců se do prostředí dostávají neznámé mikroby, jejich množství bude kvůli klimatické změně v příštích letech vysoké, což může působit problémy, řekl Seznam Zprávám environmentální mikrobiolog Ian Stevens.
Švýcarský MeteoSuisse poukázal na jedny z nejvyšších teplot v tomto ročním období. Meteorologická stanice v Delemontu, v pohoří Jura na francouzských hranicích, již první den roku dosáhla rekordní průměrné denní teploty 18,1 stupně Celsia, což je o více než 2 a 1/2 stupně Celsia vyšší teplota, než byl předchozí lednový rekord.
Meteo France uvedl, že v jižních Alpách a v severních Alpách na svazích nad 2200 metrů byly srážky téměř normální. Sníh však chybí zejména v nižších nadmořských výškách v severních Alpách a v Pyrenejích.
Také Německo zaznamenalo neobvykle jarní teploty, v některých částech země v pondělí dosahovaly až hodnoty 20 stupňů Celsia a těsně nad. Předpokládá se, že Silvestr byl nejteplejší od doby, kdy se začaly teploty věrohodně zaznamenávat.
Nejvýše položená střediska zatím zůstávají otevřená, ale i ona zjišťují, že budou potřebovat víc a víc umělého sněhu. A ten odčerpává tenčící se zásoby horské vody. Ta je totiž mnohem víc potřeba jako klíčový zdroj energie. Švýcarsko tuto zimu pečlivě šetří vodu, aby bylo schopno vyrobit dostatek vodní energie, která by nahradila nedostatek plynu způsobený válkou na Ukrajině.
Z dlouhodobého hlediska nová studie Basilejské univerzity varuje, že výše položená střediska se budou muset stále více spoléhat na umělé zasněžování, aby přežila, čímž se jejich spotřeba vody zvýší až o 80 %. To by mohlo způsobit konflikt mezi odvětvím zimních sportů a místními obyvateli, kteří odebírají energie pocházející z vody.
Studie také předpovídá obrovský nárůst nákladů na lyžování, protože střediska přecházejí na stále dražší a umělé způsoby, jak zachovat sjezdovky.
Do konce století panuje obava, že lyžování, pokud vůbec přetrvá, bude omezeno jen na velmi bohaté klienty.
V důsledku toho v Alpách narůstá úzkost. Po dvou letech snížených příjmů kvůli pandemii sázela zimní střediska na návrat k normálu. Jenže žádný normál tu asi nebude. Válka na Ukrajině zastavila kohoutky plynu a do toho udeřilo nečekané oteplení.
V únoru a březnu desetitisíce evropských rodin vyrazí do hor s očekáváním, že si zalyžují. Pokud ale nepřijde sníh, nastane na mnoha místech vážný problém. Předpověď počasí totiž dál hlásí spíš teplé a vlhké počasí.
