Článek
Od zemětřesení v Turecku a Sýrii brzy uplyne týden. Počet obětí se stále zvyšuje a sutiny zničených domů nemizí. Celková bilance obětí už přesáhla 28 tisíc, přičemž Turecko jich hlasí většinu. Ze Sýrie dosud přišly informace jen o 3553 mrtvých, jde ovšem o den starý údaj, jelikož tamní vláda ani opozice zatím nový nenabídly.
Koordinátor OSN pro pomoc při mimořádných událostech Martin Griffiths už uvedl, že počet obětí zemětřesení se pravděpodobně „více než zdvojnásobí“. Mnohem vyšší čísla mrtvých navíc můžeme očekávat i ze samotné Sýrie, ve které na rozdíl od Turecka není funkční státní správa.
Sýrii totiž déle než dekádu svírá občanská válka, která z domovů vyhnala obrovské množství lidí. Někteří se snažili dostat do Evropy, mnozí ale zakotvili v sousedním Turecku a velké množství uprchlíků nakonec skončilo v provizorních táborech pro vysídlené občany v severní části země. Právě tuto oblast ovšem zemětřesení postihlo.
Situace v severozápadní Sýrii je tíživá dlouhodobě. Může za to nejen válka, ale i zesílené dopady neutěšené ekonomické situace, pandemie covidu-19 a v poslední době i epidemie cholery. Ta se v regionu šíří od září loňského roku a v takto nejistých podmínkách a při nedostatku přístupu k čisté vodě jen graduje.
S cholerou i s nově nastalou situací v severozápadní Sýrii pomáhají také týmy Lékařů bez hranic (MSF), kteří v oblasti mají momentálně téměř 500 zaměstnanců. Upozorňují ovšem, že situace vůbec není jednoduchá a pomoc je potřeba v mnohem větším měřítku.
Životní podmínky v oblasti se navíc výrazně zhoršily jen pouhý týden před zemětřesením, když oblast zasáhla sněhová bouře. Potřeba je tak třeba i palivo do generátorů a topení. Sýrie se totiž - podobně jako mnoho zemí po celém světě - potýká s energetickou krizí, která je důsledkem války na Ukrajině.
Situace v Sýrii
Dodávky pomoci do části Sýrie postižené zemětřesením váznou. V pátek překročil hranice teprve druhý konvoj organizovaný OSN. Za potíže můžou zejména politické spory – strádají zejména oblasti ovládané protivládními rebely.
„Čtyři dny po zemětřeseních pokračují týmy Lékařů bez hranic v nouzové reakci. Zvenčí jsme zatím obdrželi jen velmi malou mezinárodní podporu,“ sdělil v pátek Ahmed Rahmo, koordinátor MSF, který má na starosti syrskou oblast Idlib a sídlí v tureckém Gaziantepu. „Naše práce je zásadní, je to ale jen kapka v moři: potřeby v regionu jsou obrovské.“
Humanitární organizace v regionu nyní lidem poskytují hlavně základní potřeby, a zajišťují tak potraviny i vodu nebo lékařskou péči. Kvůli nedostatku finančních prostředků a obtížnému přístupu do oblasti se ale většina syrských nemocnic potýkala s mnoha obtížemi ještě před zemětřesením.
„Přesun zásob a léků z Turecka do Sýrie byl náročný, protože jediným přechodem pro humanitární konvoj do severozápadní Sýrie byl Bab al-Hawa, který byl již před katastrofou vystaven politickému napětí,“ vysvětlil Rahmo s tím, že ihned po zemětřesení byl tento přechod na tři dny uzavřen a po jeho otevření byl provoz jen velmi malý.
Ahmed Rahmo, koordinátor Lékařů bez hranic, který má na starosti oblast Idlib.
„Humanitární organizace působící uvnitř severozápadní Sýrie sáhly do svých nouzových zásob, které byly na místě. Na to, aby se dostaly k lidem v tomto regionu, není času nazbyt, protože dodávky zásob jsou klíčové. Ve vysídlených táborech žijí dva miliony lidí a často jen ve stanech vystavených větru,“ dodal koordinátor MSF.
Teploty v tomto ročním období dosahují v zasažené oblasti záporných hodnot a lidé, kteří kvůli neštěstí přišli o střechu nad hlavou, stále hledají, kde by mohli strávit nadcházející noci. Mnoho lidí je tak nuceno stát se součástí syrských táborů, kde byla otevřena přijímací střediska, aby bylo další vysídlené osoby možné ubytovat.
Některým pak otevírají své domovy příbuzní či náhodní přeživší. Tým MSF se při distribuci humanitárních balíčků ve městě Termanin setkal například s osmašedesátiletým Walidem, kterého na sever Sýrie vyhnala válka a za kterým po zemětřesení přišli dva jeho synové i s rodinami z města Jindires.
Výjimečný stav v Turecku
Vláda podle tureckého prezidenta podnikne rázné kroky proti lidem, kteří se podílejí na rabování a dalších zločinech v místech, která v týdnu postihlo ničivé zemětřesení. Prohlásil to během sobotní návštěvy postižené oblasti.
„Moje snacha byla těhotná a porodila ve chvíli, kdy přišla. Můj dům má dvě místnosti a nyní hostí tři rodiny. Nemáme dostatek přikrývek, ohřívačů a dalších základních věcí, abychom pokryli naše potřeby. Cítím se bezmocný, nejsem schopen poskytnout své rodině žádnou podporu,“ vyprávěl Walid.
Existují ovšem i mnohem tížívější příběhy, kdy se některé rodiny již nesetkají. Například ve městě Atareb se Mohammed, řidič MSF, stal svědkem záchranné operace s poměrně smutným koncem.
„Matku vynesli mrtvou, ale její tři děti se podařilo zachránit. Jedno po druhém. Jako zázrakem. Záchranáři nejprve vytáhli zpod trosek jedno dítě a rovnou ho předali do sanitky. Když se sanitka chystala odjet, vytáhli další, takže zastavili sanitku a druhé dítě dali dovnitř. Totéž se opakovalo i u třetího dítěte,“ vzpomínal pracovník organizace s tím, že lidé jásali štěstím, jelikož se jim čtveřici dva dny nedařilo dostat ven.
Zemětřesení a lidskost
Děvčátko, které se narodilo matce zavalené při zemětřesení v Sýrii, přišlo o rodiče i sourozence. Záběry ze záchrany novorozence obletěly média i sociální sítě a tisíce lidí nyní nabízejí, že dítě adoptují.
Srdceryvné snímky z Turecka a Sýrie:
Mnozí Syřané tak s pondělním zemětřesením přišli o všechno a náhradu mají zatím jen minimální, pokud alespoň nějakou. Pomoc tak bude potřeba v obrovském měřítku a organizace vyzývají svět k většímu zapojení.
Proti kritice, která se kvůli nedostatečné pomoci objevila, se již ovšem ohradil třeba velvyslanec Evropské unie pro Sýrii Dan Stoenescu. Ten agentuře Reuters sdělil, že není spravedlivé obviňovat evropský blok z toho, že Syřanům po tragédii neposkytl dostatečnou pomoc.
Podle Stoenesca EU v Sýrii pomáhá nepřetržitě již více než deset let a ještě mnohem více pro ni dělá nyní. Blok a jeho členské státy již totiž měly shromáždit více než 50 milionů eur na poskytnutí pomoci a na podporu záchranných misí.
Humanitární pomoc Lékařů bez hranic v Sýrii.
Kvůli tomu, že na severozápad země nedorazila téměř žádná humanitární pomoc, pak Spojené státy dokonce dočasně zmírnily sankce vůči Sýrii. Ty platily od roku 1979, kdy ji Washington označil za stát sponzorující terorismus a Bílý dům pak tato omezení zpřísnil během války v Iráku v roce 2004. Stejný scénář nastal také po vypuknutí občanské války v zemi, která vedla ke zhroucení vztahů mezi syrskou vládou a Západem.
Syrská vláda nyní ovšem požádala o pomoc samotnou OSN. Zároveň ale uvedla, že veškerá pomoc musí být poskytována v koordinaci s Damaškem a musí být dodávána ze Sýrie, nikoli přes tureckou hranici do povstaleckých oblastí. Někteří tak Damašek obviňují, že pomoc směřuje do loajalistických oblastí a nikoliv do strádajících oblastí, které ovládá opozice.
