„Jsme ohromeni,“ říkají na polské požadavky Němci. O nejlepších tancích prý nebyla řeč

„Bylo nám to slíbeno, ale teď se dozvídáme, že Němci tento slib nebudou chtít splnit. Je to pro nás velké zklamání,“ uvedl v úterý polský prezident Andrzej Duda na adresu Berlína na ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu.

Na mysli měl dodávku moderních tanků Leopard, které mají Němci dodat státům, jež svou vlastní výzbroj posílají Ukrajincům na obranu před ruskou invazí. V případě České republiky jde o 15 německých Leopardů náhradou za tanky T-72 poskytnuté Ukrajině.

Náhradu od západních spojenců očekává i Varšava. Polsko už Ukrajině poskytlo svá bojová vozidla pěchoty, samohybné houfnice, raketomety Grad nebo rakety vzduch-vzduch pro letouny MIG-29 a Su-27. Nedávno také Varšava z vlastních zásob poslala do války proti Rusku 250 tanků T-72 vyrobených ještě v Sovětském svazu.

„Rozhodli jsme se tak, když jsme uznali, že je to do určitého stupně naše povinnost jako souseda Ukrajiny,“ řekl polský prezident Duda. Zároveň přiznal, že se tím oslabil obranný potenciál Polska. „Spoléháme se na to, že se nám dostane podpory od společenství, jakým je NATO; spoléháme i na podporu od USA a také od Německa,“ vzkázal dále.

Podle nedávné zprávy německého týdeníku Der Spiegel ale dodávka tanků do Polska, na rozdíl od té do Česka, uvázla na mrtvém bodě. Důvodem je údajně polský požadavek na nejmodernější německé tanky, které ovšem nemá ani Bundeswehr. Česko se spokojilo se starším typem Leopardů.

Na Dudova slova ve středu zareagoval mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit. „Spolková vláda je ohromena,“ prohlásil mluvčí. Scholzův kabinet podle něj bere na vědomí kritiku od polského prezidenta, „ale neznamená to, že by byla oprávněná“. Hebestreit podotkl, že Německo neslibovalo nejmodernější typy tanků Leopard 2-A.

Berlín ovšem „nepospíchá“ ani s přímými zbrojními dodávkami na Ukrajinu, kam zatím z Německa nedorazila žádná těžká vojenská technika.

Prvních patnáct z celkem padesáti slíbených tzv. protiletadlových tanků Gepard z německých zásob mělo dorazit na Ukrajinu v červnu. Nakonec se podle agentury DPA dodají až v červenci a další až v září. Důvodem je nutné proškolení ukrajinských vojáků.

Kritiky od polského prezidenta se v Německu chopili opoziční křesťanští demokraté. Lídr CDU Friedrich Merz chce od kabinetu Olafa Scholze vysvětlení. „Obvinění, která na adresu německé vlády vznesl polský prezident, jsou velmi vážná,“ řekl Merz pro Die Welt. Žádá proto vyjasnění důvodů, kvůli kterým Němci slib nesplnili.

Politici CDU kritizují sociálnědemokratického kancléře i kvůli další zbrojní dodávce – bojových vozidel pěchoty Marder pro Ukrajinu. Německo vozidla Ukrajině stále neodeslalo, ačkoli je zbrojařský koncern Rheinmetall nabídl už na konci února. „Myslím, že hraje o čas,“ řekl na Scholzovu adresu Roderich Kiesewetter z CDU. Scholz podle něj zbrojní dodávky na Ukrajinu úmyslně zdržuje a vyčkává na vývoj situace.

SPD taková obvinění odmítá. „To je absolutní nesmysl. To je podle mě slepý populismus,“ uvedl politik SPD Wolfgang Hellmich. Vládní politici se přitom odkazují na údajnou dohodu NATO, že se na Ukrajinu nedodají obranné transportéry nebo tanky západní výroby.

Podle ZDF ale Severoatlantická aliance žádné takové formální či neformální usnesení nepotvrdila.

Téma slíbené dodávky německých tanků Leopard do Polska v úterý řešil v Berlíně i polský ministr zahraničních věcí Zbigniew Rau, který nešetřil kritikou německého přístupu k Rusku. „Ruská invaze byla nejen fiaskem a otřesem německé východní politiky,“ řekl Rau, podle kterého se plně ukázala energetická závislost západních zemí na Rusku.

„Polsko opakovaně varovalo německé vlády před politikou vůči Rusku, která byla založena na přáních, a ne na hodnocení politického vývoje v Rusku,“ pokračoval polský ministr. Poznamenal, že německá snaha zakotvit Rusko v evropských strukturách vedla k růstu energetické závislosti a zároveň i k respektování ruských zahraničních politických zájmů.

Od německé strany si prý Rau vyslechl „spoustu důvodů, proč ještě k předání (tanků Polsku) nedošlo. O detailech šéf polské diplomacie mluvit nechtěl, uvedl ovšem, že je na německé straně „vše k řešení problému“. „Ďábel tkví v detailech, ale dohodli jsme se na prvotní vizi, jak tento problém vyřešit,“ uvedl Rau.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková na tiskové konferenci řekla, že je jasné, že Německo „nemůže dodávat těžkou výzbroj stisknutím tlačítka nebo lusknutím prstů“. Problém je podle ní v tom, že technika musí být nejprve dostupná, opravená, nebo se musí doobjednat. „Je důležité, abychom spolu neustále komunikovali a předcházeli nedorozuměním,“ uvedla politička. Dodala, že zbraňové dodávky na Ukrajinu podporuje.

Polský ministr Rau zároveň vyzval Berlín, aby převzal odpovědnost za evropskou bezpečnost. „Nepochybujeme, že Německo by mělo převzít hlavní roli v otázce bezpečnosti Evropy,“ řekl.

Na ministryni Baerbockové polský politik ocenil, že se snaží o změnu německé zahraniční politiky a že Německo po ruské invazi na Ukrajinu „prošlo složitou proměnou svého přístupu k Rusku“.

Ve vztazích obou politiků přitom nejde o drobnost. Když se „zelená“ politička Baerbocková ujala loni v prosinci vládní funkce, do Varšavy přijela hned v prvních dnech úřadování. Rau ji tehdy „uvítal“ dvacetiminutovou přednáškou o tématech, která obě země rozdělují.

Šéf polské diplomacie, jehož pozice ve vládě byla ještě před válkou na Ukrajině velmi slabá, mluvil o odpovědnosti Německa za druhou světovou válku a zmínil také polský požadavek na válečné reparace. Německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung o Rauově vystoupení psal jako o přednášce, která byla „seznamem frustrace, obvinění a požadavků“.

Tehdy byl jedním z hlavních sporných témat stav právního státu v Polsku. I když toto téma zmínila Baerbocková i v úterý, teď v ní má Rau spojenkyni. Baerbocková v květnu navštívila poničené obce u Kyjeva a v rámci váhavého přístupu německé vlády působí nejaktivněji a nejrozhodněji.

Do textu jsme doplnili reakci německé vlády na slova polského prezidenta.