Článek
„Nemůžete je prostě zastřelit? Prostě je střelit do nohy nebo tak něco,“ prohlásil podle bývalého ministra obrany Marka Espera v létě roku 2020 někdejší prezident USA Donald Trump, když Spojenými státy zmítaly protesty za rasovou spravedlnost, které odstartovala policejní vražda George Floyda.
Podle Espera se zdálo, že Trump čekal, že někdo z jeho nejbližších spolupracovníků, kteří byli svědky tohoto kontroverzního výroku „ustoupí a prostě bude souhlasit“. To se ovšem nestalo.
Své spolupracovníky, kteří vášeň pro násilné potlačení demonstrací nesdíleli, Trump následně označil za „ztroskotance“. „Nikdo z vás nemá páteř, aby se postavil násilí,“ křičel podle Espera a přítomné obvinil z toho, že jim nevadí, že lidé „vypalují naše města“. Adresátem urážek byl i jeden z jeho tehdejších nejbližších spojenců, bývalý viceprezident Spojených států Mike Pence.
„Znovu opakoval sprosté urážky a tentokrát svůj hněv namířil i na viceprezidenta, který seděl tiše a s kamennou tváří na židli na opačném konci půlkruhu, nejblíže Růžové zahradě. Nikdy předtím jsem ho neviděl křičet na viceprezidenta, takže mě to opravdu zaujalo,“ stojí v Esperově knize s názvem Posvátná přísaha: Paměti ministra obrany ve výjimečných časech, která má vyjít v úterý. Deník The Guardian se k její kopii dostal už nyní.
Třaskavých výroků se v knize objevuje vícero. Dalším z nich je například Esperovo tvrzení o tom, že Trump kdysi navrhl vypálit „do Mexika rakety, které by zničily drogové laboratoře“ a rozprášily tamní drogové kartely.
Podle Espera Trump řekl, že by se „nikdo nedozvěděl, že to byli oni“, protože by jednoduše popřel, že by za to Spojené státy byly zodpovědné. Espera Trumpova slova natolik šokovala, že uvedl, že pokud by se na Trumpa v tu chvíli nedíval, nevěřil by, že to doopravdy řekl.
Esper v knize píše, že od podobných nápadů se snažil Trumpa i jeho další spolupracovníky opakovaně odrazovat. Zablokoval tak například návrh Trumpova vysoko postaveného poradce a architekta jeho imigrační politiky Stephena Millera, aby USA vyslaly na hranice s Mexikem 250 tisíc vojáků.
„Myslel jsem, že si dělá legraci,“ okomentoval Millerova slova v nedělním rozhovoru pro stanici CBS Esper. „Nemám čtvrt milionu vojáků, které bych poslal na nějakou směšnou misi na hranice,“ odvětil podle svých slov následně Millerovi. Server Politico poukazuje na to, že pokud by byl požadovaný počet vojáků na místo vyslán, jednalo by se v USA o největší nasazení vojenských sil ve vlastní zemi od občanské války.
Esper se vypořádával také s Millerovým návrhem setnout hlavu vůdci Islámského státu zabitému Spojenými státy, namočit ji do prasečí krve a ukazovat ji jako varování dalším teroristům. Esper uvedl, že Millerovi vysvětloval, že by se dopustil válečného zločinu. Miller podle deníku The New York Times popřel, že by k takové situaci někdy došlo a Espera označil za „blbce“.
