Článek
K nečekanému sblížení došlo na jednání francouzského prezidenta se členy Visegrádské čtyřky. Emmanuel Macron sice poukázal na „problémy s právním státem a diskriminací sexuálních menšin, kvůli čemuž Evropská komise vede řízení proti Varšavě a Budapešti“, se svým maďarským protějškem ale našel i společnou řeč.
A jejím tématem je mimo jiné pohled na to, jak by měla vypadat obranná politika Evropské unie. Orbán slíbil podporu třem pilířům francouzského programu během evropského předsednictví, kterého se země ujímá už v lednu. Těmi jsou vytvoření autonomních vojenských sil EU, podpora jaderné energie a posílení společné zemědělské politiky Unie, uvádí stanice FRANCE24.
„Určitě se shodneme na třech věcech. Za prvé, že oba milujeme své země, za druhé, že oba pracujeme na tom, aby byla Evropa silnější, a také souhlasíme s tím, že Evropa potřebuje strategickou autonomii,“ řekl Orbán.
„Vztah Maďarska k prezidentu Macronovi je vztahem plným respektu,“ řekl Orbán. „Francie je domovem encyklopedistů. Jsou nejlepší, pokud jde o definice, takže jejich definice přijímáme: To, co jsme v poslední době slyšeli od pana prezidenta, je, že jsme političtí oponenti a zároveň evropští partneři,“ dodal Orbán.
„Máme politické neshody, které jsou dobře známé, ale jsme ochotni spolupracovat pro Evropu a být loajálními partnery,“ reagoval Macron.
Macronův smířlivý tón deník The Times vysvětluje potřebou široké podpory pro jeho cíl využít předsednictví EU k prosazení své vize Evropy jako suverénní ekonomické a vojenské síly. Podle francouzských komentátorů také může jít o pokus oslovit před dubnovými prezidentskými volbami voliče krajní pravice, kteří obdivují Orbánovu tvrdou nacionalistickou a protiimigrantskou politiku.
Ještě donedávna přitom Macron na adresu maďarského premiéra používal tvrdší výrazy než kterýkoli z jiných lídrů států EU. Trnem v oku pro Macrona byla především Orbánova podpora jeho krajně pravicovým protikandidátům Marine Le Penové a Éricu Zemmourovi.
Macron například nedávno prohlásil, že Orbán je vůdcem evropských populistických nacionalistů. Francouzský prezident také odmítl tvrzení odpůrců povinného očkování, že se chová jako diktátor. „Nejsme autoritářský stát. Nejsme Maďarsko, Turecko nebo něco podobného,“ reagoval Macron.
Macron nicméně zmínil témata, která způsobila konflikt mezi Bruselem a Budapeští, jako je ohrožení právního státu a demokracie nebo maďarská omezení práv LGBT+ komunity. Za poslední vstřícnost si ale francouzská hlava státu vyslechla kritiku od maďarské opozice. „Pane Macrone, Maďarsko, které jste právě navštívil, řídí krajně pravicová vlády,“ vzkázal prezidentovi sociolog a starosta jedné z budapešťských čtvrtí Gabor Eross.
Macronovým šancím na prosazení velké unijní agendy, kterou vyhlásil v roce 2017, v tuto chvíli pomohl nástup nového německého kancléře Olafa Scholze, píší The Times. Zatímco Scholzova předchůdkyně Angela Merkelová byla k Macronovým plánům značně rezervovaná, nový kancléř podle místních médií naznačil, že je Macronovým myšlenkám nakloněný.
„Chceme posílit Evropu a společně pracovat na evropské suverenitě,“ řekl Scholz na své první zahraniční cestě, která směřovala právě do Paříže. Použil tak podle The Times jazyk, který se Elysejskému paláci značně zamlouvá.
Velké změny, ale tentokrát především s cílem posílit francouzskou suverenitu, by v případě úspěchu ve volbách navrhovali také Macronovi soupeři ve volbách, krajně pravicoví kandidáti Marine Le Penová a Éric Zemmour, kandidátka republikánské strany Valérie Pécresseová nebo kandidát krajní levice Jean-Luc Mélenchon.
