Článek
Události úterního večera byly pro úřady za oceánem poněkud překvapivé. Polské ministerstvo zahraničí totiž oznámilo, že je připravené dopravit všechny své stíhačky MiG-29 na leteckou základnu Ramstein a předat je Spojeným státům.
Na postupu se ministerstvo dohodlo s polským prezidentem a vládou, pravděpodobně ho však zapomnělo do detailu probrat i se zbylým a dost podstatným hráčem – s Američany.
„Pokud je mi známo, nebylo to s námi předem konzultováno,“ cituje agentura AP slova náměstkyně ministra zahraničí USA Victorie Nulandové. Diplomatka během úterního jednání o situaci na Ukrajině americkým zákonodárcům dokonce sdělila, že se o polských plánech dozvěděla až v momentě, kdy na setkání jela.
Svůj návrh prý Polsko nepředneslo ani během nedávné návštěvy šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena.
Pentagon polský návrh později víceméně odmítl. „Po zveřejnění dnešního prohlášení jsme v kontaktu s polskou vládou. Jak jsme ale již řekli, rozhodnutí o tom, zda přesunout letadla vlastněná Polskem na Ukrajinu, je na polské vládě,“ stojí v úterním prohlášení mluvčího amerického ministerstva obrany Johna Kirbyho.
Podle polských představ by Severoatlantická aliance měla letouny předat Ukrajině, jejíž armáda jimi také disponuje, a stroje by tak mohla využít k obraně proti ruské agresi. Polsko zároveň vyzvalo další spojence z NATO, aby i oni jednali ve stejném duchu. Spojené státy si nicméně nemyslí, že by polský návrh byl „udržitelný“.
„Budeme pokračovat v konzultacích s našimi spojenci a partnery o pokračující bezpečnostní pomoci Ukrajině. Polský návrh odkrývá jen některé ze složitostí, které tato problematika představuje,“ uvedl tiskový mluvčí Pentagonu s tím, že celá záležitost je „obtížnou a logistickou výzvou“.
Kámen úrazu vězí převážně v potenciálním přímém konfliktu mezi Aliancí a Ruskem, kterému se NATO snaží vyhnout. Vyhlídka na bojové letouny, které byly dány „k dispozici vládě Spojených států amerických“ a které odlétají ze základny USA/NATO v Německu směrem do vzdušného prostoru nad Ukrajinou, je tak v tomto ohledu příliš riziková.
Rusko již dříve kvůli zbraním, které byly Ukrajincům poskytnuty k boji s Ruskem, vyjádřilo svou nelibost a doplnilo ji o výhrůžky. Podpora ukrajinského letectva by se podle nich rovnala vstupu do války a mohla by podnítit odvetu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně o poskytnutí bojových letadel opakovaně žádá.
Americký ministr zahraničí Blinken již v neděli řekl, že Spojené státy s Polskem opravdu spolupracují na plánech zásobit Ukrajinu bojovými letouny. Polská vláda ovšem dala jasně najevo, že své stíhačky přímo na Ukrajinu nepošle, ba nedovolí ani využívání polských letišť.
Pokud by se Varšava stíhačky rozhodla poslat, pomohl by podle Blinkena Washington posílit polské letectvo americkými stroji F-16. USA se nicméně podle pozorovatelů zjevně zdráhají zaslání polských strojů na Ukrajinu oficiálně podpořit nebo se na něm přímo podílet.
V pozitivním duchu se naopak vyjádřil britský ministr obrany Ben Wallace. Ten v úterý informoval o tom, že by Polsko v rozhodnutí poskytnout stíhačky Kyjevu mělo jeho podporu. Upozornil však, že Varšava chápe, že by ji vyslání letadel na Ukrajinu „mohlo dostat pod přímou palbu ze zemí, jako jsou Rusko nebo Bělorusko“.
Tématem by se podle informací webu CNN měla zabývat také americká viceprezidentka Kamala Harrisová, která do Polska přiletí ve středu večer. Návštěva měla proběhnout v děkovném duchu, protože Poláci na svém území poskytli azyl obrovskému množství uprchlíků, jak ale poznamenává třeba agentura AP, viceprezidentka „seskočí padákem doprostřed nečekaných diplomatických turbulencí“.
