„Nebojte se porážky Putina“. V Mnichově řešili Trumpa i Navalného

Článek si můžete poslechnout také v audioverzi.

„Neptejte se Ukrajiny, kdy skončí válka. Zeptejte se sami sebe, proč je Putin dále schopen v ní pokračovat,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Mnichovské bezpečnostní konferenci, kde se v sobotu sešli státníci, diplomati a experti z celého světa.

Zahraniční spojence vyzval, aby se nebáli vojenské porážky ruského prezidenta Vladimira Putina a zničení jeho režimu. Dodal, že rok „2024 se musí stát obdobím plné obnovy světového řádu založeného na pravidlech“.

Zelenskyj také během konference poděkoval českému protějšku Petru Pavlovi za pomoc Česka. Pavel ho ujistil, že Česko bude Ukrajinu nadále podporovat. Oba státníci se sešli večer na okraj Mnichovské bezpečnostní konference.

„Jsme vděční za všechny ty balíčky pomoci. Díky, že jste s námi,“ řekl podle ČTK Zelenskyj Pavlovi. „Naše pomoc a podpora budou pokračovat na stejné úrovni, v tom se nic nemění,“ odpověděl český prezident.

Pavel přitom Zelenského informoval, že Česko hledá s Dánskem, Nizozemskem a Kanadou možnosti financování nákupu zbraní a munice ve třetích zemích.

Německý kancléř Olaf Scholz na Mnichovské bezpečnostní konferenci ohlásil dlouhodobé investice do armády a zároveň vyzval další evropské státy, aby s Ukrajinou uzavřely podobné bezpečnostní dohody jako Paříž a Berlín.

Scholz se v projevu takřka výhradně zaměřil na válku na Ukrajině a na to, že Evropané se musí především sami postarat o svou bezpečnost. „Německo bude ve dvacátých a třicátých letech a i poté vydávat každý rok na obranu dvě procenta HDP,“ cituje ho ČTK. Dvouprocentní cíl, jak zní závazek států NATO, Německo zatím neplní, napravit to podobně jako Česko chce letos.

Tématem, které se neslo celou konferencí a zaznělo v projevech několika zahraničních lídrů, se stal možný návrat Donalda Trumpa do Bílého domu a to, jaké by to mělo dopady na světovou bezpečnost.

Bývalý americký prezident, který by mohl znovu uspět v boji o křeslo, vyvolal mezi evropskými partnery obavy, když naznačil, že by americké vojáky neposlal na obranu členských států NATO, které neinvestují ročně do obrany 2 % hrubého domácího produktu, k čemuž se v rámci Aliance zavázaly.

Tuto podmínku v současné době neplní Česká republika ani například Německo. Tamní kancléř Olaf Scholz ovšem v sobotu na konferenci prohlásil, že Německo tomuto závazku dostane a „ve dvacátých a třicátých let a i poté (bude) vydávat každý rok na obranu dvě procenta HDP“.

Na otázku, zda je dobrým nápadem pozvat bývalého amerického prezidenta na Ukrajinu, Zelenskyj v Mnichově odpověděl, že pokud Trump přijede, vezme ho na frontu. „Myslím, že pokud vedeme dialog o tom, jak ukončit válku, musíme lidem, kteří rozhodují, ukázat, co to znamená skutečná válka - ne na instagramu. Skutečná válka,“ dodal.

O Trumpovi ve svém projevu mluvil i nizozemský premiér Mark Rutte, který je považován za možného nástupce Jense Stoltenberga na pozici šéfa Severoatlantické aliance.

Ten zahraničním partnerům vzkázal, aby přestali s „fňukáním a naříkáním nad Trumpem“, které od nich v posledních dnech neustále slýchá. „Nebudeme utrácet více za obranu nebo zvyšovat výrobu munice, protože by se Trump mohl vrátit,“ vzkázal s tím, že výsledek amerických voleb stejně neovlivní a budou muset jednat s tím, kdo je právě u moci.

Řeč přišla i na americké republikány, kteří už od podzimu blokují další várky americké pomoci Ukrajincům (psali jsme například zde).

„Nejde jen o to učinit správné rozhodnutí, ale jde o to učinit správné rozhodnutí včas - co nejrychleji. Je to naléhavé, každý týden čekání znamená, že na ukrajinské frontě bude více mrtvých,“ uvedl šéf NATO Jens Stoltenberg.

Mnichovskou bezpečnostní konferencí i v sobotu nadále rezonovalo úmrtí ruského opozičního předáka Alexeje Navalného.

To se stalo jedním z klíčových témat jednání západních lídrů už v pátek, když na pódiu vystoupila opozičníkova manželka Julija Navalná a vyzvala, aby se mezinárodní společenství spojilo a bojovalo proti „strašnému režimu“ v Rusku (psali jsme zde).

Estonská premiérka Kaja Kallasová, která se zapsala do evropského i světového povědomí nekompromisním postojem vůči Rusku, v sobotu vzkázala, že Navalného smrt „ukazuje, že Putinův manuál se nezměnil“ a světoví lídři musí udělat „všechno proto, aby ho zastavili“.

Podobně se vyjádřil i britský ministr zahraničí David Cameron, který se v sobotu v Mnichově setkal s ministry zahraničí skupiny G7. „Měly by z toho být vyvozeny důsledky,“ uvedl v rozhovoru pro média s tím, že už si předvolal ruského velvyslance a spolu se svými zahraničními kolegy chystá další kroky.

Skupiny velkých světových ekonomik G7 dnes po jednání vyjádřila pobouření nad smrtí ruského opozičního předáka Alexeje Navalného a vyzvala Rusko, aby ji plně objasnilo.