Článek
Byli zvyklí chodit do lesa, sbírat lesní plody a houby. Koupali se v přilehlém jezírku a mezi stromy pořádali pikniky. Teď jsou obyvatelé ukrajinské vesnice Zalissija, ležící severovýchodně od hlavního města Kyjeva, zavření doma a lesní cesty zejí prázdnotou.
„Do lesa bych teď nešel ani za nic. Je to příliš nebezpečné. Vláda nám řekla, ať nechodíme na houby. Dokonce na mě zazvonila armáda, abych se držel od lesa dál,“ popisuje v rozhovoru pro list The Guardian obyvatel vesnice Volodymyr Horbach.
Jeho souseda Eduarda v lese před nedávnem zabila mina. Vydal se tam hledat svůj majetek. „Když nás obsadili Rusové, rabovali v domech. Všechno, co ukradli, schovávali v lese a lidé to tam po jejich odchodu chodili hledat. Myslím, že to byl ten důvod, proč tam šel i Eduard,“ vysvětluje Horbach.
Eduardův případ ale není zdaleka jediný. Miny teď představují nebezpečí pro celou Ukrajinu. Na konci září zemřeli kvůli výbuchu jedné z nich čtyři lidé poblíž Černihiva, další minu přejela sanitka u Balakliji.
Obyvatelé Zalissije si riziko, které pro ně v tuto chvíli les znamená, velice dobře uvědomují. Oblast tak zůstává vyhrazená pouze těm, kteří se miny pokoušejí odstranit.
Miny působí problém i na pobřeží
V Černém moři jsou stovky min, které jsou nebezpečné pro místní obyvatele. Kvůli těmto zbraním se komplikuje i přeprava obilí. Ukrajinské úřady v reakci na smrt občanů uzavřely pláže, jejichž odminování může trvat několik let.
„Pracujeme tady od července. Sedmadevadesát procent oblasti, kterou musíme prozkoumat a vyčistit, tvoří borové lesy s křovinami,“ vysvětluje vrchní dozorkyně odminování Iryna Horyushko, proč je nezbytné miny vyhledávat manuálně. „Hustý porost nám znemožňuje nasadit na odminování mechanické stroje,“ dodává.
Odminovači tráví celé dny na kolenou. Za jednu směnu vyčistí osm až šestnáct metrů čtverečních. „Kvůli ruské okupaci je tam spousta zákopů a kusů kovu, které minové detektory zaznamenávají. Jde o časově náročnou a opravdu pečlivou práci,“ popisuje vrchní dozorkyně.
„Nacházíme všechno. Protipěchotní a protitankové miny, nástražné pasti i improvizovaná zařízení. A protože Rusové miny umisťovali na dálku, pomocí dělostřeleckých systémů, neexistuje žádné mapování. Je to chaotické a složité,“ uvádí Tymur Pistriuha z Ukrajinské asociace odminovačů.
Odminovačům navíc nepomáhá, že se les nachází poblíž dálnice. „Každé ráno přijíždějí místní na nedalekou autobusovou zastávku. A do lesa neustále vstupují lesníci. Kdykoli se někdo přiblíží, musíme práci zastavit,“ uzavírá Horyushko.
Andro Mathewson z britské charitativní organizace na odminování Halo Trust pak dodává, že celkem bylo na Ukrajině nalezeno už 450 různých typů munice včetně min a nevybuchlého střeliva. „Jeden z největších problémů jsou řidiči jedoucí po nezpevněných cestách, kteří takto odpálí protitankové miny,“ podotýká Mathewson.
Ukrajina přitom s nevybuchlými minami bojovala už před únorovou invazí. Země se umístila na pátém místě na světě v počtu civilních obětí způsobených minami. „Teď je situace snad dvacetkrát horší. Nedá se to spočítat. Jsme v neustálém konfliktu a nikdo neví, kolik je tady min,“ vysvětluje Tymur Pistriuha.
Odborníci na odminování navíc uvádějí, že hrozba pro Ukrajinu bude dlouhodobá. I kdyby totiž válka skončila hned zítra, odstranit miny bude trvat minimálně deset let.
