Ne zastřelit, ale oběsit, žádá ruské velvyslanectví pro obránce Mariupolu

„Bojovníci Azovu si zaslouží popravu, ale ne popravčí četou, ale oběšením, protože nejsou skuteční vojáci. Zaslouží si ponižující smrt,“ napsalo v pátek večer ruské velvyslanectví v Londýně.

Síť Twitter následně příspěvek skryla s odůvodněním, že porušuje pravidla týkající se nenávistných projevů. Tweet společnost ale nesmazala, protože je podle ní „ve veřejném zájmu, aby zůstal dostupný“.

Rusové zveřejnili příspěvek v den, kdy se objevila zpráva o smrti desítek ukrajinských zajatců ve věznici v okupované vesnici Olenivka. Ta je od roku 2014 začleněná do samozvané Doněcké lidové republiky (DLR).

Podle serveru Meduza jsou ve věznici v Olenivce drženi někdejší obránci mariupolských železáren a oceláren Azovstal, včetně příslušníků pluku Azov.

Ruská státní agentura TASS později s odvoláním na štáb teritoriální obrany DLR napsala, že zemřelo 53 lidí. Počty raněných se podle různých ruských nebo separatistických zdrojů pohybují od 75 do 130.

Rusové a úřady DNR tvrdí, že Olenivku zasáhla ukrajinská armáda systémem HIMARS.

Kyjev tvrzení Rusů a proruských separatistů odmítl a označil je za propagandu. „Cílené dělostřelecké ostřelování nápravného zařízení v osadě Olenivka v Doněcké oblasti, kde se nacházeli i ukrajinští vězni, provedly ozbrojené síly Ruské federace,“ napsal ukrajinský generální štáb na facebooku.

Moskva se tak podle Kyjeva snaží Ukrajinu obvinit z válečných zločinů a zároveň skrýt mučení a popravy vězňů. Kyjev požaduje, aby bylo OSN a Červenému kříži umožněno incident vyšetřit.

„Přečtěte si to, až vám budou říkat, že Rusko by nemělo být izolováno. Není rozdíl mezi tím, když ruští diplomaté vyzývají k popravě ukrajinských zajatců, a tím, když to dělají ruští vojáci v Olenivce. Všichni se podílejí na těchto válečných zločinech a musejí být pohnáni k odpovědnosti,“ uvedl na twitteru mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleh Nikolenko.

K incidentu v Olenivce se vyjádřilo i ruské velvyslanectví v Londýně. Pozoruhodné je, že o vězněných Ukrajincích píše jako o „POW“, tedy zkratkou pro „Prisoners of War“, čili jako o „válečných zajatcích“. Rusko přitom od začátku invaze na Ukrajinu tvrdí, že nejde o válku, ale o „speciální vojenskou operaci“.

Ukrajinští obránci Mariupolu se vzdali na pokyn Kyjeva 20. května. Šéf zahraničního výboru dolní komory ruského parlamentu Leonid Sluckij tehdy navrhl přikročit v jejich případě k výjimce z moratoria na trest smrti.

Ruský nejvyšší soud se pak bude v pondělí 2. srpna zabývat otázkou, zda neuznat mariupolský pluk Azov za teroristickou organizaci.

Mnoho z členů Azovu je vězněno na území ovládaném donbaskými separatisty. Orgány DLR stíhají na 500 bojovníků a parlament samozvané republiky na začátku července zrušil moratorium na trest smrti.