Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ulicemi gruzínské metropole Tbilisi v sobotu prošlo asi 50 tisíc lidí v pokojném protestu proti kontroverznímu návrhu zákona o zahraničním vlivu, který prosazuje vládní strana Gruzínský sen, napsala agentura Reuters.
Cílem pochodu bylo náměstí Evropy, účastníci měli vlajky Gruzie i Evropské unie, píše agentura AFP. Tbilisi tvrdí, že usiluje o členství v EU navzdory prosazovanému zákonu, který se velmi podobá tomu ruskému, který Moskva používá k potlačení a zastrašení opozice.
Vidina vstupu do evropského společenství byla motivem části demonstrujících k účasti. Mariam Meunaržiaová uvedla, že přišla, aby ukázala „že naše země je součástí evropské společnosti“ a „má evropskou budoucnost“.
Část demonstrantů poukazovala na podobnost návrhu zákona s ruskými metodami. Objevovala se hesla jako „Ne ruským zákonům“ nebo „Ne ruské diktatuře“, k vidění byly i ukrajinské vlajky. „Nepotřebujeme se vracet do dob Sovětského svazu,“ vysvětlila AFP svou účast 38letá učitelka gruzínštiny Lela Ciklauriová. Je přesvědčená, že „pokud země zákon schválí, všechno se zhorší“.
Shromáždění se konalo pouhý den poté, co gruzínský premiér Irakli Kobachidze prohlásil, že vláda hodlá zákon prosadit i přes odpor mladých lidí, které označil za „oklamané“ a kteří cítí odpor k Rusku, píše Reuters.
Rozhovor o Gruzii
„Gruzínci mají pocit, že bojují za svou budoucnost a svobodu. Není to pro ně pouze o tomto zákonu, protože pokud projde, Gruzie se bude přibližovat Rusku a to by pro Gruzínce znamenalo velkou prohru. Lidé přitom mnohokrát dali najevo, že se už nechtějí nikdy znovu ubírat ruskou cestou,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy jeden z účastníků demonstrací Nika Gurini.
Zákon, který má podle strany Gruzínský sen zajistit průhlednější financování nevládních organizací, už v parlamentu prošel prvním a druhým čtením, závěrečné hlasování se čeká v polovině května. Gruzínský sen má dostatek hlasů na to, aby překonal i očekávané veto prezidentky Salome Zurabišviliové.
Navrhovatelé normy si podle kritiků vzali za vzor ruský zákon, který Kremlu pomohl potlačit opozici a umlčet nezávislá média. Návrh projednávaný gruzínským parlamentem například požaduje, aby se organizace, jejíž rozpočet je z více než pětiny financován ze zahraničí, zaregistrovala jako „organizace nesoucí zájmy cizí moci“.
