„Pohodový diktátor“ řeší Trumpovy problémy. Ve své zemi vymýtil zločin

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Středoamerický Salvador měl dlouhá léta pověst jedné z nejméně bezpečných zemí světa. Teď díky dramatickému poklesu kriminality láká turisty do přímořských letovisek a surfařských rájů.

V zemi se ale také nachází notoricky známá obří věznice s názvem Centrum pro zadržování teroristů (CECOT), kde mají svůj čas trávit i členové těch v současnosti nejobávanějších gangů - salvadorského MS-13 a venezuelského Tren de Aragua.

A je to právě tato věznice, kde končí imigranti, které v USA zatkly úřady v rámci masových deportací prosazovaných vládou Donalda Trumpa. Věznice, kam se má vejít až 40 tisíc lidí, přijala z Ameriky zatím přes 250 deportovaných. Ti byli do Salvadoru dopraveni už ve čtyřech letadlech, což vyvolalo roztržku mezi prezidentem a federální soudcem Jamesem Boasbergem. Ten nařídil zastavení těchto letů, Bílý dům to ale ignoroval.

Minulý týden přitom Trumpova administrativa přiznala, že do Salvadoru omylem deportovala Salvadořana Kilmara Abrega Garcíu, který v USA požíval legálního ochranného statusu. Federální soudce jí nařídil zajistit jeho návrat.

Předseda Nejvyššího soudu John Roberts v pondělí tento příkaz dočasně zablokoval, když vydal z vlastního podnětu takzvaný „administrativní odklad“. Jedná se o prozatímní opatření, které má soudcům poskytnout určitý oddechový čas, než se případem začnou zaobírat.

Trumpovi kritici přitom zpochybňují ústavnost rozhodnutí odeslat do Salvadoru mnohé další zadržené imigranty. Bílý dům tvrdí, že většina z nich má venezuelský původ a jsou členy výše uvedeného gangu Tren de Aragua. Rodiny několika z nich se ale ozvaly s tím, že to není pravda. V salvadorské věznici se prý jejích blízcí ocitli třeba jen kvůli tetování, které si úřady měly mylně vyhodnotit jako symboly a kódy této kriminální bandy.

Tito Venezuelané se ale dostali do věznice, kde jsou zatčení drženi bez řádného soudního procesu, bez právníka a není jim dovolen ani kontakt s rodinami. Teprve nedávno postavená CECOT je totiž součástí drsné kampaně salvadorského prezidenta Nayiba Bukeleho k potírání zločinnosti.

Kriminalita v Salvadoru za jeho vlády opravdu klesla, a to dramaticky. V roce 2019 například v zemi násilnou smrtí zahynulo na 2398 lidí,  loni policie už evidovala „jen“ 114 vražd, píše britský list The Times.

Tento úspěch Bukelemu pomohl k obhajobě prezidentského postu, obdržel závratných 85 procent hlasů.

„Jeho drtivé znovuzvolení loni v únoru a stabilita, kterou slibuje, vedly k tomu, že se o Salvadoru začalo mluvit jako o nejžhavější destinaci ve Střední Americe. Loni sem přijely čtyři miliony návštěvníků, o milion více než do Guatemaly,“ píší ve svém cestopisném textu Timesy.

Bukele toho přitom dosáhl tvrdými metodami, které zemi sice udělaly více méně bezpečnou, na druhé straně je dnes ale Salvador státem s jedním z nejvyšších počtů vězněných.

Dle údajů nevládní organizace Brennen Center for Justice při Newyorské univerzitě dnes v šestimilionovém Salvadoru připadá na 100 tisíc obyvatel tisíc vězňů. Jen pro srovnání, v USA, kde v současnosti žije 340 milionů lidí, vychází na 100 tisíc obyvatel 531 vězňů.

Bukele totiž na jaře 2022 poté, co Salvadorem otřásla vlna násilí mezi gangy, vyhlásil (dodnes platný) výjimečný stav a povolal k masovému zatýkání armádu. Za mřížemi skončilo na 85 tisíc lidí, kteří - jak píše deník The Washington Post - zmizeli ve vězeňském systému, kde jsou drženi roky bez soudu a jejich rodiny nevědí, zda jsou naživu.

Nasazení armády totiž Bukelemu dle skupin na ochranu lidských práv umožnilo obejít řádný soudní proces. Při tomto zátahu přitom za mřížemi prý skončili i lidé, kteří nemají na gangy žádné vazby.

Washington Post s odkazem na dřívější obvinění amerického ministerstva spravedlnosti a financí v období prezidentství Joea Bidena připomíná i další temnější stránku Bukeleho tažení proti zločinnosti. Prezident měl uzavřít se šéfy gangů, včetně MS-13, oboustranně výhodné dohody.

Dle soudních dokumentů chtěli členové gangu finanční výhody, kontrolu nad svým územím a lepší podmínky ve vězení. Výměnou za to souhlasili s tím, že omezí vraždění na veřejnosti a zatlačí na čtvrtě pod jejich kontrolou, aby podpořily Bukeleho stranu ve volbách, uvádí se v obžalobě z roku 2022.

Nejvyšší salvadorští představitelé dle ministerstva spravedlnosti také pomohli jednomu z šéfů MS-13 uprchnout ze země, přestože Spojené státy požádaly o jeho vydání.

„Ačkoli jeho popularita stoupá, někteří analytici tvrdí, že se salvadorský vůdce může obávat ztráty moci, pokud by se naplno ukázala jeho údajná spolupráce s vůdci gangů,“ píše k tomu deník The New York Times.

Bukele popírá, že by s vůdci gangů takovou dohodu podepsal nebo někoho z bossů nechal ze Salvadoru uprchnout. Kritiku, že podkopává demokratické instituce, ale přijímá, označuje se dokonce za „nejpohodovějšího diktátora na světě“. Na sociálních sítích se prezentuje uhlazeným a neformálním vzhledem, často má na hlavě baseballovou čepici a na očích černé letecké brýle.

Dnes teprve 43letý prezident se přitom staví do pozice klíčového regionálního spojence Donalda Trumpa. A tomu Bukeleho postoj neušel, salvadorského prezidenta veřejně chválí. Trump Bukelemu nedávno poděkoval na sociálních sítích a ocenil jeho „pochopení této strašné situace, která se Spojeným státům mohla stát jen kvůli nekompetentnímu vedení demokratů“. Trump salvadorskému prezidentovi ještě vzkázal: „Nezapomeneme!“.

Časopis Politico má za to, že by americký prezident vedle platby za přijímání zadržených (za prvních 238 převezených vězňů Salvador obdržel v přepočtu téměř 139 milionů korun), mohl ponechat na území USA Salvadořany, kteří jsou zapsáni v programu dočasné ochrany. Trump zatím tento status zrušil jen Venezuelanům, Kubáncům a Haiťanům.

Je to velký obrat ve vztahu obou prezidentů. Ještě loni v létě na republikánském nominačním sjezdu Donald Trump obviňoval salvadorského prezidenta z toho, že zločinnost ve své vlastní zemi snižuje tak, že „vyváží vrahy“ do Spojených států.