Rusko i přes sankce dál dokáže vyrábět moderní střely

Některé z řízených střel, které Rusko koncem listopadu vypálilo na ukrajinskou civilní infrastrukturu, byly vyrobeny jen několik měsíců po únorové invazi. Tedy poté, co Západ na Moskvu uvalil sankce, jejichž cílem bylo připravit její armádu o prostředky potřebné právě k výrobě takové munice.

Se zjištěním přišla skupina zaměřená na výzkum zbraní Conflict Armament Research (CAR) při prohlížení zbytků řízených střel Ch-101, jež dopadly v Kyjevě při útoku 23. listopadu (podrobněji o útoku zde). Tehdejší ruský úder tvrdě zasáhl infrastrukturu a způsobil rozsáhlé výpadky proudu i přerušení dodávek vody po celé zemi.

Podle zprávy, kterou vyšetřovatelé zveřejnili v pondělí, byla jedna z raket vyrobena letos v létě, další pak Rusové dokončili nejdříve v září. Původ zbraně dokazují značky, jimiž jsou označené. Podle třináctimístného kódu totiž dokážou odborníci mimo jiné poznat, kde a kdy byla raketa vyrobena.

To, že Rusko nepřestalo s výrobou pokročilých řízených střel, jako jsou právě Ch-101, které byly uvedeny teprve před deseti lety, může podle výzkumníků naznačovat dvě věci. Buď našlo způsob, jak získat polovodiče a další materiály navzdory sankcím, nebo mělo velké zásoby komponentů již před začátkem války.

Tým výzkumníků skupiny, jež sídlí ve Velké Británii, přijel do Kyjeva těsně před listopadovým útokem na pozvání ukrajinské bezpečnostní služby. Organizace běžně identifikuje a zkoumá zbraně a munici používané ve válkách, na Ukrajině byli její zástupci od začátku invaze již čtyřikrát.

Při předchozích cestách do Kyjeva došli výzkumníci k závěru, že téměř veškerá moderní ruská vojenská technika, kterou našli – například šifrované vysílačky či laserové dálkoměry –, byla vyrobena z materiálů dovezených ze Západu.

Analýza střel, kterou skupina provedla, se shoduje s výzkumem polského novináře Piotra Butowského, jenž se věnuje ruskému zbrojařství. „První tři číslice jsou vždy ‚315‘ – jedná se o kód výrobního závodu. Střely Ch-101 vyvíjí a vyrábí společnost Raduga v Dubně u Moskvy,“ podotkl pro list The New York Times.

Butowského analýza navíc odpovídá poznatkům americké vlády o tom, jak ruští výrobci raket – včetně těch, kteří vyrábějí Ch-101 – označují své zbraně, řekl deníku pod podmínkou anonymity analytik americké rozvědky.

Obecně se podle něj předpokládá, že Rusko má problémy se zásobami munice a že v boji nejspíše používá novější munici spolu s významně starší municí.

Zprávy z Ruska podle něj navíc naznačují, že vláda nařídila zaměstnancům muničních závodů pracovat déle ve snaze vyrobit více munice. Zřejmá je také změna diskurzu, ruské síly nyní odpalují méně zbraní dlouhého doletu, jako jsou právě řízené střely, a na menší počet cílů, popsal.

Představitelé Pentagonu tvrdí, že ruská armáda od začátku války vypálila na Ukrajinu tisíce střel dlouhého doletu. Není jasné, zda Rusko vyčerpalo své zásoby starších raket, ale armády často používají v boji nejprve starší munici, která obvykle tvoří většinu jejich zásob, podotkl deník.

Ve stejný den ke konci listopadu, kdy došlo ke zmíněnému útoku na Kyjev, sdělil americký ministr obrany Lloyd Austin, že ruské zásoby přesně naváděných zbraní se „výrazně ztenčily“. Podle něj bude pro Rusko nyní obtížnější je rychle vyrobit „kvůli obchodním omezením, která mají na mikročipy a další typy komponentů“.

Podle Damiena Spleeterse, šéfa výzkumu CAR, se ovšem nedá jednoduše říci, že Rusům chybí zbraně. „Taková tvrzení se objevují od dubna. Snažíme se poukázat na to, že tyto řízené střely, které Rusové vyrobili teprve nedávno, mohou být náznakem, že to tak není,“ řekl.