Navzdory Evropanům. V zemi, kde jsou i čeští vojáci, operují ruští žoldnéři

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

K přestřelce došlo v pondělí třetího ledna mezi malijskými městy Bandiagara a Bankass. Na jedné straně stáli vojáci malijské armády doprovázení několika Rusy z takzvané Vagnerovy armády, proti nim džihádisté z organizace Katiba Macina.

Obrněný vůz armády nejdříve najel na nastraženou výbušninu, poté se začalo střílet. Výsledkem byl jeden zraněný Rus, jehož odvezli do nemocnice v Sévaré, a několik mrtvých na straně islamistů. O incidentu informoval na Twitteru novinář Wassim Nasr pracující pro francouzskou televizi France 24.

Katiba Macina (někdy psaná jako Katibat Macina) je džihádistická skupina, která vznikla okolo roku 2015. V současné době je aktivní ve velké části země, zejména v hraničních regionech s Nigerem a Burkinou Faso. Organizace je nyní součástí širší islamistické koalice známé pod zkratkou JNIM (Skupina podporující islám a muslimy). Ta bojuje o moc na Sahaře s tamní odnoží teroristické organizace islámský stát.

Skupinu vede zradikalizovaný imám Amadou Koufa, který je také jedním z hlavních představitelů al-Káidy v islámskému Magrebu (AQIM). Malijské úřady už v roce 2018 oznámily Koufovu smrt po zásahu francouzské armády, o několik měsíců později ale islamista zveřejnil video, v němž se malijské a francouzské armádě vysmíval. Americká organizace SITE, která sleduje džihádistické skupiny po celém světě, ho označila za pravé.

Vraťme se ale k Vagnerovcům. Nechvalně známá soukromá organizace hájící zájmy Kremlu například v Sýrii nebo Libyi je často obviňována z válečných zločinů. I proto se proti jejímu rozmístění vyslovili nejen Francouzi, jejichž vojáci působí v Mali v rámci operace Barkhane, ale i další evropské státy.

Zapojení Vagnerovců loni šéf francouzské diplomacie Jean-Yves Le Drian označil za „neslučitelné s francouzskou přítomností“. Le Drian v září na půdě parlamentu zmínil násilí a zločiny Vagnerovců v Sýrii i Středoafrické republice s tím, že jejich zapojení v Mali nemůže k řešení tamního konfliktu nijak přispět.

Malijská vláda nicméně přání svého evropského spojence nevyslyšela a nyní se zdá, že Vagnerovci mohou dokonce zkřížit cestu i samotným francouzským vojákům. Rusko se chce v Mali ale angažovat ještě více a podle serveru Deutsche Welle je možné, že se dohodne s Alžírskem na využívání jeho vzdušného prostoru k leteckým úderům v Mali. Vloni přitom alžírská vláda zakázala to samé Francii.

Pokud by k tomuto kroku došlo, mohlo by jít ze strany Alžírska o odvetu vůči Francii a Spojeným státům, které podporují nároky Maroka na Západní Saharu. Alžírsko naopak hájí západosaharské hnutí Frontu Polisario v boji za nezávislost. USA za vlády Donalda Trumpa uznaly Západní Saharu za součást Maroka a ani po nástupu administrativy Joea Bidena se nezdá, že by na tom chtěly něco měnit. Maroko získalo také silného spojence v Izraeli, s nímž jako jedna z mála arabských zemí navázalo diplomatické styky.

Deník Le Monde označil před několika měsíci výše popsaný scénář v Mali za noční můru pro Francii. Alžírsko přitom může podle politologa Rijáda Sidaouího ruský požadavek jen těžko odmítnout – obě země pojí dlouholeté spojenectví a v roce 2006 Rusko odpustilo Alžíru dluh odhadovaný na pět miliard dolarů, v přepočtu podle současného kurzu přes 100 miliard korun.

V malijské metropoli Bamaku působí i desítky českých vojáků v rámci mezinárodní mise EUTM. Jejím cílem je pomoci malijským silám s výcvikem a vybavením armády. V roce 2020 Češi pod vedením generála Františka Ridzáka celé misi dokonce veleli. Rozhovor s českým generálem si můžete přečíst zde.