Návrat továren je cíl, kvůli kterému Trump riskne i ekonomický propad

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Chuck Murphy kdysi ke svému městu cítil velkou pýchu. Pochází ze Saginaw v centrálním Michiganu, kde se vyráběly součástky do zbraní a vojenské techniky.

„Naše práce chránila svět před diktátory a masovými vrahy,“ říká v telefonickém rozhovoru pro Seznam Zprávy. Sám se před lety v jedné místní továrně živil –⁠⁠⁠ vyráběl automobilové brzdy.

Jeho manufaktura ale zmizela a on –⁠⁠⁠ stejně jako tisíce dalších dělníků –⁠⁠⁠ musel najít uplatnění jinde. Stal se z něj pojišťovací agent. Tuto práci nijak nemiluje, nenaplňuje ho oním pocitem globálního věhlasu, navíc se mu výrazně snížila životní úroveň. Hrdost z něj vyprchala.

Teď ale věří ve velký obrat.

Chuck je oddaným voličem Donalda Trumpa a schvaluje snad každou prezidentovu iniciativu včetně uvalení vysokých cel na Mexiko, Kanadu a Evropskou unii. Věří, že se tak továrny vrátí „domů“.

Představa je následující: majitelé továren v zemích jako Mexiko nebo Indie, kam své závody kvůli levnější pracovní síle před mnoha lety přestěhovali (takzvaný offshoring, pozn. red.), by teď kvůli clům měli přicházet o významný výdělek. Měli by tak své podniky přemístit zpět do USA, kde by měli mít daleko přijatelnější podmínky pro podnikání.

„Já už z toho asi těžit nebudu, ale moje vnoučata třeba ano,“ věří Murphy v takový vývoj.

Donald Trump v navýšení dovozních cel vidí právě cestu k „reindustrializaci“ USA. Už dlouho se vyznává z toho, že jeho notoricky známé heslo Make America Great Again (MAGA) –⁠⁠⁠ neboli „Učiňme Ameriku opět skvělou“ –⁠⁠⁠ odkazuje na 50. léta minulého století, kdy americké manufaktury dominovaly světu a i méně vzdělaným Američanům přinášely prosperitu.

Podle listu The New York Times (NYT) ale Trumpova celní strategie představuje obrovský ekonomický a politický hazard. Prezident totiž riskuje, že se v zemi zvýší ceny potravin, základních potřeb a dalších výrobků. Navíc státy zatížené novými cly odpovídají podobnými opatřeními –⁠⁠⁠ na americké zboží.

Prezident věří, že Američané budou ochotni snášet měsíce či dokonce roky ekonomických strastí v naději, že země obnoví svou tovární výrobu. V něco takového doufají především obyvatelé takzvaného rezavého pásu, jak se říká státům kolem Velkých jezer. Mezi ně se počítá i výše uvedený Michigan Chucka Murphyho.

Donald Trump Američanům, především dělnických profesí, slibuje, že brzy zažijí nebývalý ekonomický růst. „Budeme získávat tolik peněz, že nebudeme vědět, za co to utrácet,“ řekl nedávno novinářům na palubě prezidentského letadla Air Force One.

Podle něj tarify dostanou zpět do USA „ukradené peníze a podniky“. Trump dodal, že od podepsání obchodní dohody NAFTA mezi USA, Kanadou a Mexikem (v roce 1992, pozn. red.) Amerika přišla nejméně o 90 tisíc továren. Je nutné v této souvislosti dodat, že sám Trump s představiteli Kanady a Mexika v roce 2018 podepsal novou obchodní smlouvu s názvem Dohoda mezi Spojenými státy, Mexikem a Kanadou (USMCA), jež NAFTA nahradila.

„USMCA je největší, nejvýznamnější, nejmodernější a nejvyváženější obchodní dohoda v historii. Všechny naše země z ní budou mít velký prospěch,“ prohlásil tehdy Trump.

Dnes říká, že všechny v minulosti dohodnuté obchodní smlouvy s americkými sousedy jsou špatné a neví, kdo je vlastně podepsal. Vyrukoval proto s tarify.

Trump o clech na import mluvil i během svého nedávného projevu o stavu unie před členy Kongresu, v němž znovu zopakoval, že tarify jsou krásné. Přiznal přitom „drobné ekonomické problémy“ po jejich zavedení.

Trhy nicméně zareagovaly prudkým propadem akcí, což dokonce vedlo Trumpovi nakloněnou televizi Fox News k prohlášení, že Wall Street „vysílá jasný signál“ o možném ekonomickém poklesu.

Prezident těchto varování ale zatím, zdá se, nedbá. Jak napsal server americké televize CNN, věří, že cla jsou všelékem a nástrojem, „který dokáže obnovit americkou výrobní sílu, přimět cizí státy k řešení klíčových sporů, obnovit obchodní rovnováhu a přinést spoustu peněz“.

Podle Trumpa miliardy a miliardy dolarů z tarifů splatí americký státní deficit a sníží daňové zatížení Američanů.

Viceprezident J. D. Vance k tarifům napsal, že se jednoduše vyplatí investovat v Americe a vytvářet zde pracovní místa. Slíbil za to odměnu ve formě nízkých daní a deregulací. „Pokud však budete stavět mimo Spojené státy, jste odkázáni sami na sebe,“ uvedl také Vance.

Čerstvý průzkum agentury SSRS pro CNN ukázal, že 56 procent Američanů nesouhlasí s ekonomickou politikou nového prezidenta. To je horší výsledek, než kdykoli během Trumpova prvního funkčního období. Pochyby Američanů odhalil i průzkum agentury Reuters/Ipsos.

Mnozí experti Trumpovu celní politiku považují za hazardní.

„Pokud Trump myslí vážně svá slova o tom, že se těchto cel bude držet, sází své prezidentství na jejich úspěch a na trpělivost amerického lidu, a to v okamžiku, kdy se zdá, že lidé moc trpělivosti nemají,“ řekl NYT William Galston z nezávislého think tanku Brooking Institution.

Pojišťovací agent Chuck Murphy ze Saginaw v Michiganu je na takovou „oběť“ připraven. „Buď to nějaký čas vydržíme, nebo USA zbankrotují. To, co Trump dělá, je America First v praxi,“ dodává rezolutně s odkazem na politiku, která upřednostňuje vlastenectví a protekcionismus.

Murphy věří, že toto dočasné přechodné období ale nebude trvat dlouho a jeho vnoučata už zažijí časy prosperity, tedy že dosáhnou vyšší nebo stejné životní úrovně, jakou zažíval on sám jako dělník v továrně na výrobu brzd.