NATO zbrojí a sílí. Hříšníků zůstává „jen“ osm

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Představitelé členských zemí NATO na summitu ve Washingtonu od úterka do čtvrtka oslavují 75. výročí existence Aliance a vyjednávají o jejím dalším směřování. Jedním z hlavních témat summitu budou bezpochyby i výdaje na obranu.

Nejnovější čísla mají přitom nejednoznačné poselství, které státníkům dává prostor k plácání se po zádech, ale i ke kritice.

Na jednu stranu je trend posledních let v kontextu plnění společných závazků pozitivní.

Na stranu druhou to nestačí k vyvážení dřívějšího zaváhání a především ke splnění hlavního cíle, tedy aby všichni členové přispívali do roku 2024 na obranu minimálně dvěma procenty HDP, jak se k tomu zavázali po ruské anexi Krymu v roce 2014. 

Druhým důležitým cílem bylo směřovat alespoň 20 procent obranného rozpočtu přímo na vojenskou techniku či její modernizaci (což mimochodem podle odhadů nyní plní skoro všichni).

Loni ve Vilniusu se státy v těchto plánech ještě víc utvrdily (po neúspěšné snaze přijmout ambicióznější cíl), když se mimo jiné stanovilo, že dvě procenta HDP jsou „stálou“ laťkou a ne něčím, čeho stačí dosáhnout jednorázově.

I tak podle odhadů NATO závazek z roku 2014 neplní osm zemí, takže je jasné, že není a nebude splněn. K jistému pokroku přesto došlo, a to hlavně v posledních letech.

Dokládá to ostatně následující grafický přehled. V něm je jasně vidět, že zatímco před deseti lety dávaly na obranu víc jak dvě procenta HDP pouhé tři země (USA, Spojené království a Řecko), letos jich podle oficiálních odhadů Aliance je nebo bude 23. Onu „laťku“ tak neplní už jen osm států.

Nejedna země navíc závazek nejenže splnila, ale dokonce ho významně přesáhla. Ve srovnání s rokem 2014 se tak celkový podíl HDP ze všech zemí NATO investovaný do obrany zvýšil z 2,58 % na 2,71 %.

Ještě výraznější je růst tohoto ukazatele mimo USA, tedy v Kanadě a v Evropě –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ za 10 let poskočil z 1,43 % na 2,02 %, což se přičítá hlavně změně přístupu mnoha evropských zemí po plnohodnotné invazi na Ukrajinu.

Souvislost s ruskou válkou je dobře patrná z rychlého skoku v nárůstu rozpočtů po roce 2022 (viz graf výše). Své o tom ale vypovídá i následující mapa, na níž si lze všimnout, že největší podíl HDP na obranu většinou dávají evropské státy, které jsou fyzicky blízko k Ukrajině a Rusku.

„Zatímco několik zemí EU nadále nesplňuje cíl NATO, každý stát, který sousedí s Ruskem nebo Ukrajinou (kromě Norska), ho plní a některé z nich dokonce převyšují,“ napsal k tomu letos v únoru server Politico.

Autorka vycházela z loňských čísel, přičemž ta letošní jsou z pohledu Aliance ještě pozitivnější. V Estonsku sídlící Mezinárodní centrum pro obranu a bezpečnost (ICDS) ve své analýze dat NATO aktuálních k minulému měsíci uvádí, že „nejnovější odhady ohledně výdajů na obranu přinesly lepší zprávy, než se čekalo“.

„Ještě v dubnu jsme očekávali, že úroveň dvou procent letos splní 20 zemí, podle posledních dat NATO, která poprvé zahrnují i odhady na rok 2024, přibyly Nizozemsko, Norsko a Turecko,“ uvádí autoři reportu.

Stejně na tom mimochodem je i Česko. Tomu loni NATO odhadlo výdaje na obranu ve výši 1,37 % HDP, ale protože si Praha úroveň dvou procent schválila zákonem, ve výhledu na 2024 už ho analytici NATO posunuli nad klíčovou hranici.

Součet deficitu všech zemí, které cíl nesplňují, podle ICDS činí asi 50 miliard eur. Největší měrou se na tom logicky podílí velké země s větším HDP –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jen na Kanadu, Itálii a Španělsko připadá 38 miliard deficitu.

V otázce, jak se bude situace vyvíjet dál, budeme možná o něco moudřejší po summitu. ICDS nicméně podotýká, že ze zemí, které cíle ještě nedosáhly, mají před sebou zatím všechny kromě Chorvatska dlouhou cestu. Na druhou stranu z dlouhodobých výhledů vyplývá, že všechny země s výjimkou Belgie a Kanady plánují cíle dosáhnout aspoň do roku 2030.

Generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg v úterním projevu k představitelům zbrojovek na okraj summitu řekl, že vojenské výdaje aliančních států podle něho stále rostou a nejméně 23 zemí letos na armádu vyčlení dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) či více.

Jak už bylo řečeno, investice do obrany se začaly rapidně zvyšovat po ruské invazi na Ukrajinu. Do té doby rostly velmi pomalu a v některých letech se dokonce snižovaly. Kromě ruské hrozby nicméně stále víc Alianci k investicím nutí i blížící se americké volby, respektive možnost, že by se do Bílého domu vrátil Donald Trump.

Ten k navýšení investic důrazně vyzýval už během svého prezidentského mandátu. Letos ale šokoval výrokem, že kdyby byl prezident, byl by proti, aby USA v případě útoku Ruska přišly na pomoc státům NATO, které nedávají dost na obranu. Moskvu by v takovém případě prý naopak povzbudil, „ať si dělá, co k čertu chce“.

Spojené státy přitom na obranu od roku 2014 konstantě dávají přes tři procenta HDP, což vzhledem k velikosti jejich ekonomiky činí zdaleka největší částku ze všech členů NATO. Nejen proto je jejich armáda i největší a nejmocnější na celém světě.

Aktualizace 21:50: Doplněno vyjádření generálního tajemníka NATO o plnění závazku na výdaje na obranu.