Článek
Státy Severoatlantické aliance hodlají pozastavit smlouvu o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE), která je považována za klíčový prvek evropského bezpečnostního uspořádání dojednaného na konci studené války. Oznámení reaguje na kroky Ruska, které se již roky smlouvou neřídilo a v noci na úterý od ní definitivně odstoupilo. NATO v prohlášení postup Moskvy odsoudilo.
„V důsledku toho spojenecké státy, které jsou stranami, hodlají pozastavit fungování úmluvy CFE na tak dlouho, jak bude třeba… Je to rozhodnutí, které má plnou podporu všech spojenců NATO,“ uvádí komuniké.
Smlouva z roku 1990, vyjednaná a uzavřená na konci studené války a podepsaná rok po pádu Berlínské zdi, určuje limity pro rozmístění ozbrojených sil v zájmu udržení vojenské rovnováhy mezi NATO a tehdejšími zeměmi Varšavské smlouvy.
Zavazovala k výměně informací o tancích, dělostřeleckých systémech, obrněných vozidlech, bojových letadlech a vrtulnících. Smlouvu podepsala většina z 31 členů Severoatlantické aliance, píše agentura AP.
„Jakkoli uznáváme roli CFE coby základního kamene euroatlantické bezpečnostní architektury, situace, v níž by se strany z řad spojenců smlouvou řídily, zatímco Rusko by tak nečinilo, by byla neudržitelná,“ uvádí NATO.
Rusko a jaderné zbraně
„Putin sám připomněl Hirošimu a Nagasaki,“ dokládá expertka na jaderné odzbrojení z Harvardu Mariana Budjerynová změnu ruské doktríny.
CFE se po dohodě Nový START omezující jaderné arzenály stala další z významných úmluv zahrnujících Rusko a Spojené státy, které se v posledních letech rozpadly. Rusko svou účast pozastavilo už v červenci 2007, v březnu 2015 pak ohlásilo, že se jeho zástupci přestávají účastnit jednání společné konzultační skupiny pro CFE. Vypovězení smlouvy Moskva schválila letos na jaře a v úterý přišlo ruské oznámení, že dohoda „je definitivně minulostí“.
Co bude tento vývoj v praxi znamenat, ruské ministerstvo zahraničí nespecifikovalo. Uvedlo, že žádné odzbrojovací dohody s členskými státy NATO dnes nejsou možné, přičemž zmínilo i válku na Ukrajině, kterou Rusko spustilo loni v únoru. Spojenecké země podporují bránící se Kyjev finančně i materiálně. Invaze ochromila nejen vojenskou spolupráci mezi Moskvou a Západem a ve vzájemných vztazích vyvolala nejhorší krizi od studené války.
České ministerstvo zahraničí v úterý uvedlo, že ruská agrese je v rozporu s cíli CFE. „Česko po přerušení provádění zůstává smluvní stranou smlouvy a bude moci její provádění v budoucnu obnovit. Česko nadále podporuje myšlenku kontroly konvenčního zbrojení v Evropě založeného na dodržování vzájemně přijatých závazků,“ reagoval Černínský palác.
Podobné ujištění přišlo i z centrály NATO, jehož členské státy budou nyní „konzultovat a vyhodnocovat důsledky stávajícího bezpečnostního prostředí a jeho dopadu na bezpečnost“ Aliance.
