Článek
„Nemám charisma Alexeje Navalného nebo Borise Němcova. Che Guevaru ze mě neuděláte, ať se snažíte sebevíc. Nedělám si iluze a nepředstírám, že jsem hrdina, chraň bůh. Ale prostě se to stalo,“ vysvětloval Boris Naděždin svoji kandidaturu na prezidenta Ruské federace.
Šedesátiletý politik byl pro Kreml zdánlivě ideální protikandidát pro březnové volby. Ačkoliv bývalý fyzik prožil většinu života v ruské politice, zastával zejména nižší pozice, a přitahoval tak jen zanedbatelnou pozornost širší veřejnosti.
Jenže v době, kdy se v Rusku nestrpí nejmenší nesouhlas, představovala Naděždinova kampaň pro Rusy něco nevídaného. Jako jediný kandidát na prezidenta otevřeně vystupoval proti válce na Ukrajině. Slíbil, že zastaví mobilizaci, osvobodí politické vězně a zruší represivní zákony vůči LGBT lidem. Prosazuje tedy pravý opak toho, co buduje režim prezidenta Vladimira Putina.
Ústřední volební komise mu nicméně ve čtvrtek odepřela přístup k volbám, oficiálně kvůli vysoké míře sporných podpisů v odevzdaných dokumentech.
Naděždin řekl, že s tímto rozhodnutím nesouhlasí a odvolá se k nejvyššímu soudu. „Shromáždil jsem více než 200 tisíc podpisů po celém Rusku. Sběr jsme vedli otevřeně a poctivě – celý svět sledoval fronty v naší centrále a sběrnách. Kandidovat na prezidenta v roce 2024 je nejdůležitější politické rozhodnutí mého života. Neustupuji od svých záměrů,“ zdůraznil.
Podpora Naděždina se pro desetitisíce Rusů stala snadným prostředkem k tichému protestu. Během několika dní se před některými z 300 provizorních kanceláří Naděždinovy kampaně po celém Rusku a městech v zahraničí vytvořily dlouhé fronty. Server Politico označil tento zájem za nejviditelnější a nejrozsáhlejší projev nespokojenosti veřejnosti od začátku útoku na Ukrajinu.
Ruské prezidentské volby
Vlekoucí se válka na Ukrajině, pochod Vagnerovy skupiny na Moskvu a západní sankce komplikující život Rusů. Za poslední měsíce ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi mohla podrazit nohy řada událostí.
Průzkumy mu nicméně i nadále přisuzují velkou podporu Rusů a s blížícími se prezidentskými volbami se nezdá, že by něco mohlo narušit všeobecně předpokládaný scénář: Tedy že v čele Ruska bude i během dalších šesti let stát muž, který rozpoutal dobyvačnou a krvavou válku na Ukrajině.
Narušení rituálu
Není sice pochyb o tom, že Naděždin se novým ruským prezidentem nestane a nebude mít ani možnost postoupit do užšího výběru kandidátů. I přesto dělá nynější situace Kremlu vrásky.
Prezidentské volby mají režimu totiž v první řadě zajistit stabilitu a ukázat, že je pevný. „Tento pravidelný politický a společenský rituál je pro Rusko velice důležitý, protože se od něj odvíjí všechny ostatní vnitřní politické procesy a pokračování osobního režimu postaveného na kultu osobnosti Putina,“ vysvětlil pro Seznam Zprávy už dříve analytik Pavel Havlíček.
Proto je překvapivé, že se Naděždin s protiválečnou kampaní dostal tak daleko, napsal ruský nezávislý server Meduza, sídlící v Lotyšsku. Podle zdrojů média šlo spíše o náhodu a nyní se Putinova administrativa snaží o to, aby politik z voleb zmizel.
Podívejte se, jak Rusové stáli fronty, aby mohli podpořit Naděždinovu kandidaturu.
Podobný scénář popsal také další exilový server Vjorstka, podle kterého byl Naděždin zpočátku kandidátem dohodnutým s Kremlem, ale tuto podporu ztratil poté, co vystoupil nejen proti válce, ale také proti Putinovi.
Spekulace o Naděždinově dohodě s Kremlem se v ruských exilových médiích objevily hned po oznámení jeho kandidatury. On sám to ale popírá.
Otloukánek režimu, nebo opozičník?
Naděždin přitom dlouhodobě lavíruje mezi tím, být představitelem opozice, nebo spojencem režimu. Byl poradcem Borise Němcova v době, kdy byl místopředsedou vlády, tedy předtím, že se z něj stal ostrý kritik režimu. Němcov byl pak před devíti lety zavražděn v Moskvě. Později Naděždin spolupracoval také se Sergejem Kirijenkem, který je dnes zástupcem šéfa Putinovy prezidentské kanceláře.
Rusové ho ale znají i z vysílání státní televize, kde v politických talkshow platil za liberálního otloukánka. Aby kanál vytvořil iluzi diskuze, zve si i lidi s opačnými názory, kteří ve výsledku ale slouží jen k utužení ideologie.
O stavu ruské exilové opozice
Ukončit režim prezidenta Vladimira Putina a jím rozpoutanou válku na Ukrajině, to je zatím jedna z mála věcí, na kterých se ruská opozice shodne. Debaty o tom, jak by mělo Rusko po pádu režimu vypadat nebo kdo by měl stanout v jeho čele, ale Putinovy odpůrce v exilu tříští na malé skupinky.
Vzhledem k této minulosti tak Naděždin čelil kritice za to, že hraje v nynějších volbách stejnou roli. Naděždinovy postoje k Ukrajině tuto skepsi ještě umocnily. Nejednoznačně se vyjadřuje k tomu, zda by Krym, poloostrov anektovaný Ruskem v roce 2014, a okupovaná území na východě Ukrajiny měly být automaticky vráceny Kyjevu.
Válku pak sice kritizuje jako Putinovu „fatální chybu“, označuje ji ale výhradně prezidentovým eufemismem „speciální vojenská operace“, poznamenal server Politico.
Přesto jde o osobnost, která spojuje Rusy kritické k válce napříč zemí i za hranicemi. Podporu Naděždinovi vyjádřili i významní představitelé opozice z exilu, včetně politika Maxima Katze, exilového kritika Kremlu Michaila Chodorkovského a spojenců vězněného opozičníka Alexeje Navalného.
V době, kdy se vyslovení proti válce rovná v Rusku zločinu a kritici Kremlu čelí tvrdým represím, se tak nabízí i otázka, jak dopadne Naděždin. On sám na ni reaguje s humorem. „Sám se divím, že mě ještě nezatkli,“ řekl v rozhovoru pro stanici CNN.
