Článek
Řada západních států v poslední době udělala další významný krok a slíbila Ukrajině poslat zbraně, které byly dřív tabu. Je za tím zřejmě přesvědčení, že není zbytí, protože bez nich Ukrajina nemůže postoupit dál.
Jak silné ale v NATO toto přesvědčení opravdu je, se má ukázat na jednání na americké základně Ramstein v Německu, kde právě zasedá 50 zemí kontaktní skupiny pro Ukrajinu.
Největší otázka zní, zda se nad rámec již slíbené podpory podaří dosáhnout shody nad společnou dodávkou většího množství západních tanků. (Proč jsou právě tanky důležité víc než cokoliv jiného, jsme vysvětlovali minulý týden.)
Hlasy, podle kterých se válka dostala do stadia, kdy je jasné, že Ukrajina bez tanků nemůže vyhrát, zaznívají už týdny z různých zemí. Je tedy velmi pravděpodobné, že tento názor bude mít silné zastoupení i na pátečním klíčovém jednání.
Cílem jeho zastánců je přesvědčit zejména Německo, aby buď alespoň povolilo ostatním zemím export tanků Leopard 2, nebo rovnou samo přispělo vlastními stroji.
Berlín pod tlakem
Berlín dál čelí kritice kvůli údajně nedostatečné pomoci Ukrajině při obraně před Rusy. Do německé pozice v Evropě tepe hlavně Polsko. Rozhodnutí o tancích padne nejspíš v pátek.
Několik příkladů zmiňovaných prohlášení:
Náčelník generálního štábu polských ozbrojených sil Rajmund Andrzejczak pro Politico:„Jsme v rozhodujícím momentu bitvy. Takže buď teď, nebo nikdy. Pokud to nepošleme (tanky) a budeme příliš dlouho diskutovat a řešit byrokracii, může pak být už příliš pozdě.“
Mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby před novináři „Věříme, že poskytnutí moderních tanků významně pomůže Ukrajině v současných bojích i v postupu vpřed.“
Britský ministr zahraničí James Cleverly při nedávné návštěvě USA: „Myslím si, že nyní je správný čas pro zvýšení naší podpory Ukrajiny. Nemůžeme dovolit, aby se z toho stal opotřebovávací konflikt podobný první světové válce.“
Estonská premiérka Kaja Kallasová: „Všichni chceme, aby válka skončila, Rusko ale vyslalo jasný signál, že chce ve své válečné agresi pokračovat. I přes ztráty vojáků a techniky má ve skladech stále tisíce tanků, obrněných vozidel a artilerie a díky mobilizaci i vojáků. To je důvod, proč celá transatlantická společnost musí urychlit a zvýšit vojenskou podporu Ukrajiny.“
Předseda Evropské rady Charles Michel před europoslanci: „Ten správný čas už nastal. Ukrajina potřebuje víc vojenské výbavy. Pevně podporuji dodávku tanků.“
Litevský ministr obrany Arvydas Anušauskas: „Naléháme na ty, kdo mohou Ukrajině poslat tanky, aby tak učinili.“
Německo je pod silným tlakem, ale dál kličkuje
Poslední ze jmenovaných výroků je mimochodem ze čtvrteční schůzky v estonské Tapě, kde se skupina zemí NATO v čele s Velkou Británií a Polskem shodla na další vlně podpory Ukrajiny těžkými zbraněmi. Patří do ní i pobaltské státy, Dánsko, Nizozemsko či Česko se Slovenskem.
Ve společném prohlášení skupina mimo jiné uvádí, že „nové úrovně potřebné bojové síly bude dosaženo jedině kombinací rot hlavních bojových tanků, protivzdušné obrany, divizních dělostřeleckých skupin a dalších mířených střel s vysokým doletem, které umožní zaměřit se na ruskou logistiku a velení na okupovaném území“.
Co Západ v poslední době slíbil
- USA už dřív tento měsíc slíbily poslat obrněná vozidla pěchoty Bradley v počtu 50 kusů. Podle zdrojů Politica a CNN se zřejmě v pátek chystají také oznámit zásilku asi 100 obrněných vozidel Stryker, dalších 60 kusů Bradley, 350 vozů Humvee a asi 50 obrněnců MRAP, které jsou odolné proti minám a jiným nástražným výbušninám. V neposlední řadě se očekává i oznámení dodávky nových raket s dostřelem až 160 kilometrů.
- Velká Británie slíbila 14 tanků Challenger 2, „stovky“ obrněných vozidel, 600 laserem naváděných střel Brimstone, neznámo kolik samohybných houfnic AS90 i desítky dronů.
- Asi nejvýznamnější podporou od Německa z poslední doby jsou čtyři desítky obrněnců Marder.
- Francie nyní podle Politica zvažuje poslat menší množství moderních tanků Leclerc a už zkraje měsíce slíbila tzv. „lehké tanky“ AMX-10 RC.
- Švédsko tento týden oznámilo, že pošle 12 samohybných houfnic Archer a 50 bojových vozidel CV90.
- Dánsko ve čtvrtek slíbilo, že pošle 19 samohybných houfnic Caesar. Desítky různých druhů houfnic v tentýž den slíbilo i Estonsko.
- Finsko oznámilo, že pošle vojenský materiál v hodnotě 400 milionů eur. Avizovalo ale, že s posláním leopardů čeká na souhlas Německa.
- Polsko naznačilo, že je ochotno poslat leopardy i bez svolení Německa. Nad rámec toho se ve čtvrtek zavázalo poslat 42 nespecifikovaných bojových obrněných vozidel pěchoty a neznámo kolik protileteckých kanonů S-60.
- Lotyšsko má podle společného prohlášení ze čtvrtečního jednání v estonském městě Tapa mimo jiné dodat dva vrtulníky M-17, dvě helikoptéry Mi-8 a desítky protiletadlových kanonů L-70.
- Dvě stovky lehkých obrněných vozidel Senator slíbila tento týden i Kanada.
- Česko nezmínilo konkrétní nové zásilky, zavázalo se ale, že bude pokračovat v dosavadní podpoře, navýší kapacity svého obranného průmyslu, aby mohlo dodávat další munici, a bude nadále přispívat k opravám a údržbě ukrajinské techniky.
Tanky ale zatím najisto mohla slíbit jen Velká Británie. Konkrétně jde o 14 kusů Challengerů 2. Větší množství se přitom od Londýna spíš neočekává, protože sám má těchto tanků jen asi 230 a nemá ani dostatek náhradních dílů.
Něco podobného podle zdrojů Politica zvažuje i Francie s tanky Leclerc, ale z de facto stejných důvodů by šlo spíš o demonstrativní zásilku menšího počtu kusů, jejímž účelem by měla být hlavně motivace ostatních zemí k uvolnění jejich tanků.
Nejvíc by se Ukrajině hodily Leopardy 2 německé výroby. Ty má v arzenálu 13 evropských zemí v celkovém počtu převyšujícím 2000. I tak by sice poslání většího množství kusů znamenalo velkou výzvu pro zásobování náhradními díly, protože tyto tanky mají mnoho různých verzí s různými specifiky, ale s lepším návrhem zatím nikdo nepřišel.
Záměr poslat tyto tanky už dřív oznámilo Polsko s Finskem. Polský premiér Mateusz Morawiecki navíc ve čtvrtek naznačil, že Varšava je Leopardy ochotná poslat i bez německého souhlasu.
Německý kancléř Olaf Scholz nicméně i nadále podmiňuje svolení s exportem ostatním zemím i poslání vlastních tanků tím, aby se k dodávkám hlavních bojových tanků přidaly i Spojené státy s tanky Abrams.
Abramsy ale v nově připravovaném americkém balíčku zbraní pro Ukrajinu podle zdrojů CNN a Politica nebudou. Představitelé USA už několikrát zopakovali, že problém v tomto ohledu nepředstavují obavy z další eskalace nebo nedostatek samotných tanků, ale jejich složitá údržba. Abrams má totiž turbínový motor podobný leteckému, takže potřebuje velmi specifickou údržbu a má navíc i o hodně vyšší spotřebu paliva.
Podle zdrojů CNN z administrativy amerického prezidenta Joea Bidena to ale Německo nebere jako pádný argument a trvá na svém. Spor se podle nich nevyjasnil ani po čtvrtečním jednání ministrů obrany USA a Německa v Berlíně.
„Je to pro ně červená, opravdu červená linie, aby německé tanky bojovaly proti Rusku. Morální problém. Z historického hlediska pochopitelný. Stejně bych si ale přál, aby Němci dnes sympatizovali s Polskem. A co teprve s Ukrajinou, nezabíjely snad před 80 lety německé tanky i Ukrajince? Teď mohou pomoct ubránit se proti ruské barbarské agresi,“ cituje CNN vysvětlení nejmenovaného vysoko postaveného zdroje blízkého vyjednávání, proč se Berlín tlaku tak brání.
Podle zdrojů Politica americká strana očekává, že Německo nakonec povolí export Leopardů ostatním zemím, ale vlastní nepošle.
Tyto už týdny se táhnoucí spekulace by mohla utnout blížící se odpolední tisková konference.
