„Naše země krvácí a USA rabují.“ Ukrajinci cítili naději, Trump je zklamal

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Už po Trumpově zvolení někteří předvídali, že jeho nástup nebude mít pro Ukrajinu příliš pozitivní důsledky. Těžko ale někdo očekával, že to bude až takhle špatné,“ říká pro Seznam Zprávy ukrajinský politický analytik Sergej Sydorenko, spoluzakladatel serveru Evropská pravda.

Turbulentní týdny, které následovaly po výměně v Bílém domě, výrazně proměnily způsob, jakým Ukrajinci nahlížejí na současného amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Mnozí z nich měli za to, že jeho předchůdce Joe Biden byl přehnaně opatrný a příliš ustupoval ruské agresi. Zvolení rázného Trumpa, který sliboval brzký konec války s Ruskem, proto přivítali a jeho nástup vyhlíželi s opatrným optimismem. Z jeho dosavadního počínání je ale většina společnosti zklamaná.

Průzkum, který zkraje dubna zveřejnil Kyjevský mezinárodní institut sociologie, ukázal, že celkem 73 % Ukrajinců má nyní za to, že současný americký prezident je pro jejich zemi špatný. Více než polovina tamní společnosti má strach z toho, že jeho mírové snahy povedou k nespravedlivému konci války.

V prosinci loňského roku, ještě předtím, než se ujal moci, na Trumpa přitom negativně nahlíželo pouhých 21 % Ukrajinců. Ačkoli už tehdy měl Trump za sebou ostré výroky vůči Ukrajině a právě jeho vliv na republikány loni na čas zkomplikoval dodávky americké pomoci, více než polovina tamních obyvatel si od výměny prezidentů ve Spojených státech slibovala pozitivní změny.

„Někteří Ukrajinci opravdu věřili tomu, že Trump ukončí válku. Místo toho však vidíme, že tlačí na Ukrajinu, aby splnila určité podmínky, zatímco Rusku žádné požadavky neklade,“ komentuje nálady ve společnosti pro Seznam Zprávy ukrajinská novinářka Oksana Kovalenko.

Trumpův nástup s sebou přinesl výraznou proměnu americké politiky vůči Rusku. Nová administrativa přerušila dosavadní snahy zemi, která před více než třemi lety odstartovala invazi na Ukrajinu, izolovat na mezinárodní scéně a zahájila sérii jednání s představiteli Kremlu.

Mezi události, které Ukrajince rozhořčily, řadí Kovalenko návštěvu prezidenta Volodymyra Zelenského v Bílém domě, která skončila bezprecedentní roztržkou s Trumpem, následné dočasné pozastavení pomoci a sdílení zpravodajských informací či zastavení financování expertů, kteří pomáhali vyšetřovat ruské zločiny.

„Jedná se o nátlak, který nás má donutit podepsat dohodu o nerostných surovinách. Připadá mi to jako rabování –⁠⁠⁠ zatímco země krvácí, žádají nás o peníze výměnou za pomoc, z níž měl prospěch americký průmysl,“ vysvětluje.

Podle Trumpa by přístup k ukrajinskému nerostnému bohatství vykompenzoval vojenskou pomoc, kterou USA napadené zemi poskytly. Uzavření dohody ale dosud vázne, jednání budou pokračovat tento týden.

Kyjev tvrdí, že by ho dohoda - pokud by zůstala v současné podobě - oslabila a mohla zkomplikovat směřování země do Evropské unie. Američané by získali konečné slovo nad využitím veškerých nerostných surovin, o čemž se na Ukrajině mluví jako o částečné ztrátě suverenity.

„V tuto chvíli se celá situace jeví méně jako mírový plán a více jako chaotická reality show - nebo ještě hůře jako představení, které sleduje strategické cíle Ruska,“ doplňuje ukrajinský hudebník Denys Vasyljev, který žije v Záporoží, metropoli jednoho ze čtyř regionů, které Moskva považuje za své.

Připomíná, že dopady Trumpovy vlády pociťuje i ukrajinský kulturní sektor. „Některé zahraniční kulturní projekty, na kterých pracovali moji kolegové, byly za Trumpa zrušeny nebo pozastaveny, lidé bez jasného vysvětlení přišli o práci,“ popisuje Vasyljev, který se od začátku války podílí na záchraně kulturních památek. „To přineslo další nejistotu a ještě více narušilo naše již tak křehké prostředí,“ dodává.

Podle Kovalenkové vedly všechny tyto výpady k velkému zklamání. „Mohu říci, že na Ukrajině je určitě skupina lidí, která to všechno se smutkem sleduje a chápe, že naším skutečným partnerem zůstává Evropa,“ shrnuje atmosféru v zemi.

Její slova odráží i průzkum Kyjevského mezinárodního institutu sociologie. Vyplývá z něj, že 64 % Ukrajinců si myslí, že evropští partneři chtějí na Ukrajině dosáhnout míru za přijatelných podmínek, zatímco o Spojených státech si to samé myslí pouze 24 %.

Podle Sydorenka lze to, co Ukrajinci po více než dvou měsících vlády Trumpovy administrativy cítí, shrnout do jednoho slova: zrada.

Upozorňuje ovšem, že nejde jen o Trumpa. „Tento pocit zrady se nahromadil. Dokonce i za Bidena byla politika Spojených států daleko od toho, co očekává ukrajinská společnost, a mnoho lidí mělo pocit, že nás americká administrativa jemně tlačí k nepřijatelným ústupkům,“ vysvětluje novinář pro Seznam Zprávy. „Změnil se tón tohoto tlaku, už není tak skrytý jako byl dříve, ale směr zůstává stejný,“ dodává.

Sydorenko nevylučuje, že nevyzpytatelný Trump může v budoucnu skeptickou většinu společnosti příjemně překvapit. Nehledě na to se ale podle něj ukrajinská společnost blíží do bodu, kdy ji prostoupí hluboce zakořeněný antiamerikanismus.

Ve shodě s novinářkou Kovalenko říká, že z debat ve veřejném prostoru je patrné, že Ukrajinci mají dojem, že Spojené státy chtějí jejich zemi vyrabovat. „Tento pocit se prohlubuje a důsledky budou obrovské,“ dodává s tím, že je potřeba udělat všechno pro to, aby se nevraživost Ukrajinců nerozšířila i na Evropu.

Ne všichni Ukrajinci jsou ovšem dosavadním počínáním Trumpa rozladění. Natalja Zubar z neziskové organizace Maidan Monitoring Information Center stávající americkou administrativu nezatracuje a říká, že postoj k Trumpovi se od doby, kdy nastoupil do úřadu, příliš nezměnil. Přiznává ovšem, že je na Ukrajině v menšině.

„Většina lidí jeho styl vyjednávání vnímá jako agresivní nebo nekonvenční, ale já ne, myslím, že Ukrajina z něj může těžit. Politika Trumpovy administrativy je pro nás příležitostí,“ tvrdí.

K tomu, že se v dohledné době podaří vyjednat skutečný a spravedlivý mír pro Ukrajinu, je skeptická. Trump v ní ovšem vyvolává mírný optimismus. „Chce zjevně získat Nobelovu cenu za mír, je velice ambiciózní a bude o to usilovat,“ vysvětluje.

„Jsem si naprosto jistá, že pokud Rusko Trumpovy návrhy odmítne, přijde odplata,“ doplňuje. Americký prezident ostatně nedávno vyhrožoval Rusku zavedením dalších sankcí, ministr zahraničí Marco Rubio později upozornil, že Moskva už se bude muset brzy vyjádřit.

Pozitivní dopad Trumpových kroků Natalja Zubar spatřuje také v tom, že donutily evropské země v čele s Německem ke změně dosavadní bezpečnostní politiky a větším investicím do obrany. „To je to, co my na Ukrajině skutečně potřebujeme,“ shrnuje.