Článek
120 tisíc etnických Arménů z Náhorního Karabachu odejde do Arménie. Nechtějí totiž žít jako součást Ázerbájdžánu a bojí se ze strany Azerů etnických čistek, uvedlo v neděli vedení separatistického regionu pro agenturu Reuters.
Arménští separatisté tento týden po jednodenní válce souhlasili se složením zbraní. Region se tak po více než třiceti letech vrací pod kontrolu Baku.
„Naši lidé nechtějí žít jako součást Ázerbájdžánu. Devadesát devět procent z nich dává přednost opuštění našich historických zemí,“ řekl Reuters poradce prezidenta neuznávané karabašské republiky David Babajan.
Evakuace etnických Arménů z Náhorního Karabachu začala během neděle. Na arménské území přešla kolem poledne první skupina několika desítek lidí, včetně žen, dětí a seniorů, informovala stanice BBC. Podle Jerevanu se do Arménie do večera přesunulo přes tisíc lidí.
„Osud našeho ubohého lidu vejde do dějin jako hanba a potupa pro arménský národ i pro celý civilizovaný svět… Ti, kdo jsou za náš osud zodpovědní, se jednoho dne budou muset za své hříchy zodpovídat před bohem,“ řekl dále Babajan.
Náhorní Karabach
Oblast o rozloze asi čtyř tisíc kilometrů čtverečních obývali převážně etničtí Arméni. Ti tam během rozpadu Sovětského svazu vyhlásili nezávislý stát, ale podle mezinárodního práva region zůstával součástí Ázerbájdžánu. Území propojoval s Arménií tzv. Lačinský koridor, nezbytný pro zásobování.
V době Sovětského svazu byl Náhorní Karabach autonomní oblastí (AO) v rámci Ázerbájdžánské SSR. Baku ale pak autonomii regionu zrušilo. Součástí arménského vzbouřeneckého útvaru byly později i části Ázerbájdžánu, které do někdejší AO nepatřily. Separatisté nad většinou z nich postupně ztratili kontrolu, ve válce v roce 2020 Baku dobylo i část původní AO.
V září 2023 separatisté po další válce kapitulovali a region se opětovně sjednotil s Ázerbájdžánem. Arméni z Karabachu začali po tisících prchat a území se takřka vylidnilo.
Náhorní Karabach po konfliktu v roce 2020.
Odchod desetitisíců etnických Armenů z Karabachu předpovídá i arménský premiér Nikol Pašinjan. Řekl, že je Arménie připravená přijmout kolem 40 tisíc lidí.
V projevu k národu dále uvedl, že na místo dorazila určitá humanitární pomoc, ale Arméni v Karabachu stále čelí „nebezpečí etnických čistek“.
Britská BBC informuje, že Arménie také v sobotu vyzvala OSN, aby vyslala misi, která by dohlížela na dodržování práv etnických Arménů v Náhorním Karabachu, protože je jejich samotná existence ohrožená.
Ázerbájdžán ale obvinění odmítá a tvrdí, že chce etnické Armény žijící v regionu znovu integrovat jako rovnoprávné občany země.
Nejmenovaný představitel Ázerbájdžánu řekl BBC, že „nikdo nikoho nevyhazuje“ a dodal: „Kdyby nám nezáleželo na civilistech, ženách a dětech, jednoduše bychom vstoupili do Chankendi.“ Chankendi je ázerbájdžánský název metropole Náhorního Karabachu Stěpanakertu.
Další představitel uvedl, že tamní armáda připravila tábory pro uprchlíky mimo Karabach, které jsou „připraveny přijmout civilisty“. Na obou stranách nicméně panuje velká nedůvěra, píše dále BBC.
Ázerbájdžán dále sdělil OSN, že bude s karabašskými Armény jednat jako s „rovnoprávnými občany“. Baku také počítá s amnestií pro ty karabašské bojovníky, kteří odevzdají zbraně, a ti mohou odejít do Arménie, pokud se tak rozhodnou.
Humanitární krize
Náhorní Karabach se už několik měsíců potýká s humanitární krizí. Jediná cesta, jak se k více než stotisícové populaci dostávají z Arménie potraviny a další základní potřeby, byl Lačínský koridorem.
Od prosince minulého roku jej ovšem blokují skupiny napojené na azerské úřady a ani přes výzvy mezinárodního společenství se situace ve sporné enklávě nelepší. A to ani teď po nedávném konfliktu.
První humanitární konvoj Červeného kříže s humanitární pomocí od začátku azerského útoku v úterý přijel do Náhorního Karabachu až v sobotu. Podle místních úřadů do regionu dorazil také humanitární náklad z Ruska, píše ČTK.
Budoucnost Náhorního Karabachu a Kavkazu
Blesková porážka separatistů v Náhorním Karabachu může zamíchat celým regionem. Podle analytičky z Mezinárodní krizové skupiny je možných hned několik znepokojivých scénářů. „Napětí je vyšponované,“ říká Alissa de Carbonnelová v podcastu 5:59 Lenky Kabrhelové.
Několik tisíc lidí, vyhnaných z vesnic a odloučených od příbuzných, pak spí ve stanech nebo pod širým nebem poblíž letiště v hlavním městě Stěpanakertu, uvedli karabašští představitelé.
Při vpádu azerské armády do enklávy na začátku tohoto týdne podle separatistických úřadů zahynulo nejméně 200 etnických Arménů, z toho deset civilistů.
Přesun tolika lidí (z Náhorního Karabachu do Arménie) by přinesl další zvrat v bouřlivé historii hornatého regionu, který se v průběhu staletí dostal pod nadvládu mimo jiné Peršanů, Rusů, Osmanů a Sovětů. Mohlo by to také změnit křehkou rovnováhu sil v regionu jižního Kavkazu, který je směsí etnik, je protkaný ropovody i plynovody a o vliv se v něm přetahují Rusko, Spojené státy, Turecko a Írán.
