Napětí v Římě. Pobočník zesnulého emeritního papeže si vyšlápl na Františka

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nemalou pozornost přitahoval ještě za života Benedikta XVI., kterému skoro 20 let asistoval jako osobní tajemník. Když emeritní papež poslední den minulého roku zemřel, vystoupil Georg Gänswein do popředí asi nejvíce ve své církevní kariéře.

Dříve se vymykal hlavně svým vlivem a zjevem. Před pár lety, kdy ještě pracoval zároveň i pro úřadujícího pontifika Františka, ho italský tisk označil za „třetího papeže“. Díky své přirozené eleganci byl Gänswein přirovnáván k americkému herci Georgi Clooneymu, proslulou návrhářku Donatellu Versace prý v roce 2007 inspiroval při tvorbě „církevní“ pánské kolekce.

Tentokrát se ale arcibiskup Gänswein, který stejně jako Benedikt pochází z Německa, postaral o rozruch hlavně tím, co napsal nebo řekl.

Krátce po pohřbu emeritního papeže, jemuž byl Gänswein až do poslední chvíle nablízku, se objevily v médiích úryvky z jeho nové knihy nazvané „Nic než pravda – můj život vedle Benedikta XVI.“, která obsahuje na vatikánské poměry nebývale otevřené a kritické zmínky na adresu nynějšího papeže Františka.

Gänswein například popsal, jak Benedikt nesouhlasil s některými Františkovými formulacemi k otázkám potratů a homosexuality. Ve svých nových pamětech si také postěžoval, jak ho František v roce 2020 odstavil z funkce prefekta papežského domu neboli organizátora papežových soukromých audiencí.

Předcházel tomu spor o spoluautorství Benedikta na knize kardinála Roberta Saraha, jež se stavěla proti úvahám o rušení kněžského celibátu. Gänswein, kterému tehdy jeho oponenti vyčítali, že Benedikta do kauzy vmanévroval, ve své nové knize popsal, jak mu František kvůli této aféře oznámil, aby „od zítřka nechodil do práce“.

O současného papeže se Gänswein kromě písemných pamětí otřel i v některých rozhovorech, které poskytl po Benediktově smrti. Například pro německý konzervativně katolický týdeník Die Tagespost vypověděl, jak emeritní papež četl „s bolestí na srdci“ o Františkově rozhodnutí omezit tradiční mše v latině.

Hlavně italská média v posledních dnech spekulovala, do jaké míry je Gänsweinova mediální „ofenziva“ součástí mocenského souboje mezi Františkem a jeho odpůrci.

Deník La Stampa dokonce s odvoláním na nejmenovaného kardinála napsal, že Gänswein by mohl reprezentovat skupinu konzervativních kleriků, kteří chtějí úřadujícího papeže postupně oslabovat a dosáhnout jeho rezignace.

František už dříve připustil, že by mohl odstoupit z funkce podobně jako Benedikt.

Původně přitom Gänswein se současným papežem pravděpodobně vycházel dobře. V prvních letech pontifikátu Františka v médiích vyzdvihoval za jeho pracovitost i oddanost modlitbě.

Postupně se ale jejich vztahy zhoršily. Rostoucí napětí zřejmě souviselo s tím, že Benedikt se po své rezignaci v roce 2013 nestáhl úplně do soukromí a občas nechal zveřejňovat stanoviska, která byla vnímána jako pokus o korekci některých Františkových názorů. Vzhledem k velmi pokročilému věku emeritního papeže se množily dohady, do jaké míry jde o aktivitu Benedikta a zda už není pravým hybatelem spíše Gänswein.

Ten se vmanévroval do role jakéhosi Benediktova svébytného mluvčího i proto, že emeritního papeže vždy neúnavně hájil, naposledy během loňského propírání kauzy neřešeného zneužívání mladistvých kněžími v mnichovsko-freisinské arcidiecézi, kterou Benedikt ještě pod občanským jménem Joseph Ratzinger na přelomu 70. a 80. let vedl.

Nyní po Benediktově smrti začal Gänswein vystupovat proti Františkovi s větší otevřeností.

Za sérii výroků však sklidil spíše odmítavé reakce, aspoň v médiích. Například italský arcibiskup Vincenzo Paglia prohlásil, že by bylo „lepší mlčet“ a soustředit se spíše na pravdivý odkaz Benedikta XVI. Svůj odstup od Gänsweinových slov vyjádřili i preláti, kteří se jinak hlásí k Benediktovu odkazu, jako je například šéf konference biskupů USA Timothy Broglio nebo kardinál Georg Ludwig Müller.

Vlna kritických hlasů se vůči Gänsweinovi podle očekávání zvedla v jeho rodném Německu, kde se v katolické církvi v posledních letech prosazují silně reformní tendence, přičemž Benedikt XVI. a jeho tajemník platili za jejich rozhodné odpůrce.

Někteří progresivně orientovaní biskupové či teologové odsoudili také Gänsweinovu úvahu, aby byl Benedikt rychle prohlášen za svatého.

Výroky Benediktova sekretáře přiměly k reakci také současného papeže. Italské deníky si všimly, že František během nedávných vystoupení pronesl několik improvizovaných narážek, které pravděpodobně mířily na Gänsweina. „Pomluvy jsou smrtící zbraní: zabíjejí, zabíjejí lásku, zabíjejí společnost, zabíjejí bratrství,“ řekl například v rámci nedělní modlitby Anděla Páně.

Na pondělní ráno si pak František pozval bývalého papežského tajemníka na soukromou audienci. O čem se na ní hovořilo, ani jedna strana neinformovala. Schůzka nicméně podnítila spekulace o nejisté Gänsweinově budoucnosti.

Jako arcibiskup by mohl být teoreticky povolán do čela některé z německých arcidiecézí. Předseda Německé biskupské konference Georg Bätzing však na takovou otázku poměrně chladně vzkázal, že to nezáleží na něm, ale na papeži Františkovi.

Vatikánští komentátoři proto považují za pravděpodobnější, že by se nyní šestašedesátiletý Gänswein mohl stát vatikánským velvyslancem, dostat do péče nějaký významný chrám, nebo by mohl pokračovat ve své akademické kariéře.