Článek
Nezpochybňuji územní celistvost země, chci ale větší autonomii. Tak popisuje své myšlenky lídr bosenských Srbů Milorad Dodik, který zvláštní zasedání zákonodárného orgánu popsal jako politickou iniciativu s cílem zachování původních pravomocí Republiky srbské. Ta má podle něj stále mít právo na vlastní armádu, celní a daňový systém i soudnictví.
Po několikahodinovém jednání tamní poslanci jednotlivé návrhy opravdu přijali, hlasování se nicméně nezúčastnila opozice, jejíž zástupci ještě před samotnou volbou opustili sál. Podle vlastních slov prý nechtěli podporovat „jednoduchou předvolební frašku“, která se v místnosti odehrávala.
Zbylí členové Národní shromáždění Republiky srbské nicméně přijali několik závěrů, které souvisejí právě s „návratem“ kompetencí do rukou této bosenské části státu a jejích představitelů. Tamní vláda nyní bude mít půl roku na to, aby parlamentu zaslala k posouzení a přijetí zákony a další předpisy, které umožní její další bezproblémové fungování.
Dodik již informoval, že pokud Ústavní soud Bosny a Hercegoviny rozhodnutí parlamentu Republiky srbské napadne, nejspíše tato bosenská entita přijme zákon, který rozhodnutí soudu označí za neplatná.
Válka v Bosně a Hercegovině
Muž utíká přes území nikoho v centru Sarajeva. Šlo o oblasti, které byly na mušce odstřelovačů usazených ve svazích nad Sarajevem. Duben 1993.
- Konflikt vypukl na území bývalé Jugoslávie počátkem 90. let minulého století. Když Chorvatsko a Bosna a Hercegovina vyhlásily nezávislost, zahájili etničtí Srbové, kteří byli proti rozpadu Jugoslávie, boje s cílem „urvat“ si samostatná území v obou oblastech. Přibližně ve stejné době pak mezi sebou začali bojovat také Chorvati a Bosňáci, a to převážně o území. Válka si vyžádala přes 100 tisíc životů.
- Válka skončila v roce 1995 podpisem Daytonské dohody zprostředkované mezinárodním společenstvím. Země vyšla z jednání jako stát složený ze dvou částí – Federace Bosny a Hercegoviny a Republiky srbské, přičemž Sarajevo zůstalo jako nerozdělené hlavní město země. Dohoda byla řešením poválečných problémů – územního uspořádání a politického rozdělení moci.
- Daytonská mírová dohoda zároveň zřídila Úřad vysokého představitele jmenovaného ze zahraničí, který zastřešuje přítomnost mezinárodních organizací a řídí civilní správu země.
- Během konfliktu své domovy opustila asi polovina z více než čtyř milionů obyvatel. Polovina z těchto lidí – přibližně milion – odešla do zahraničí a mnoho se jich po válce už nevrátilo. Důvodem byla například neutěšená ekonomická situace, ale i politické či majetkové překážky.
Podle Dodikova poradce Radovana Kovačeviće byl pátek pro Republiku srbskou mimořádně důležitým „historickým dnem, který zahájil proces návratu domů a návratu ke všemu, co k tomu patří“. Kroky bosenských Srbů podle něj nemají na svědomí nestabilitu v zemi a aktuální krizi řeší, nikoliv způsobují.
Krizi, které se v posledních týdnech věnovala i zahraniční média, podle Kovačeviće naopak způsobil „nevolený cizinec, člověk, který nemá s Bosnou a Hercegovinou nic společného, který se v zemi nenarodil a ani ho nikdo v Bosně nezvolil“. Jeho slova mířila směrem postu vysokého představitele, který v zemi zastřešuje přítomnost mezinárodních organizací a řídí civilní správu země. Daný jedinec je jmenován ze zahraničí.
Funkci vysokého představitele od srpna tohoto roku zastává Christian Schmidt, který v listopadu před vývojem v Bosně a Hercegovině varoval Organizaci spojených národů (OSN). Podle tohoto bývalého německého ministra zemědělství země čelila „největší existenční hrozbě poválečné éry“ a vyzval také k diplomatickému zapojení Západu.
V době, kdy Schmidt zprávu sepisoval, měla existovat „velmi reálná“ vyhlídka opětovného rozhoření válečného konfliktu z 90. let. Dodikovy kroky totiž podle vysokého představitele podkopávají Daytonskou dohodu, jejímž podpisem konflikt skončil, i stabilitu v Bosně a v celém regionu.
Má jít také o pokus zvrátit vše, čeho bylo od konce války v zemi dosaženo.
„Všechno to vzniká v jedné hlavě“
Mirko Šarović, předseda Srbské demokratické strany (SDS), která je největší opoziční politickou stranou v Republice srbské, ve čtvrtek pro soukromou televizi BN uvedl, že Milorad Dodik a jeho vládnoucí Aliance nezávislých sociálních demokratů (SNSD) si neuvědomují nebezpečí, kterému všichni v zemi čelí. „Všechno to vzniká v jedné hlavě, všechno to začíná u jednoho člověka. To je dle mého názoru pro celou Republiku srbskou strašně špatné,“ nechal se slyšet.
Uskutečnění kroků, po kterých volá Milorad Dodik, by podle britského listu The Guardian představovalo i podstatný krok směrem k odtržení Republiky srbské od zbytku Bosny.
Na dění na Balkáně již reagovali i někteří zahraniční činitelé. Minulý měsíc Bosnu a Hercegovinu navštívil například hlavní poradce amerického ministra zahraničí Derek Chollet. Ten bosenským vůdcům předal dopis od šéfa diplomacie Antonyho Blinkena, ve kterém ministr zdůraznil, že mír v zemi je pro americkou administrativu prioritou. Podle Cholleta jsou USA navíc odhodlány pomoci Bosně z „útesu“, na kterém se nachází.
Blinkenův dopis se věnoval i možným sankcím proti bosenským představitelům, kteří by ohrozili příměří, jež v zemi nastolila Daytonská dohoda. Jejich zvažování potvrdil i vysoký představitel Schmidt.
Dodik, který je na vrcholu pomyslného seznamu adeptů pro postih, prohlásil, že ho sankce nezajímají.
Volání po autonomii a dalších podobných krocích se v Bosně neozývá poprvé, jak již dříve připomněl v rozhovoru pro Seznam Zprávy balkanista František Šístek. Tomu nejnovějšímu měla napomoci hlavě pandemická doba a fakt, že se kvůli ní – z logických důvodů – mezinárodní pozornost zaměřuje jinam.
Podle Šístka navíc varování před možným konfliktem bylo na místě. „V posledních letech můžeme mluvit o tom, že se opakovaně objevují velice radikální prohlášení a nápady, ze kterých se ale pak v reálném politickém životě sleví. Jeví se to jako takový neustávající pokus homogenizovat vlastní voliče a dávat nějak najevo mezinárodní komunitě nebo sousedům v rámci Bosny a Hercegoviny a na Balkáně, že bosensko-srbské vedení nesleví ze svých cílů a že není spokojeno s aktuální situací,“ popsal situaci Šístek.
Podobně se pro list The Guardian nechala slyšet i Jelena Subotićová, politoložka z Georgia State University. „Myslím, že bychom Dodikovu separatistickou hrozbu měli brát velmi vážně. Své cíle signalizoval již řadu let, čili tohle nepřišlo z čistého nebe. Mnohem důležitější otázkou ale je, zda ho budou následovat obyvatelé Republiky srbské. Jedna věc je zapojit se do nacionalistické rétoriky, druhá věc je skutečně pozvednout zbraně.“
