Spálený korán vygradoval napětí mezi Švédskem a Tureckem

Turecký ministr obrany Hulusi Akar v sobotu oznámil, že se ruší návštěva jeho švédského protějšku, která byla plánovaná na příští týden. Má jít o reakci Ankary na rozhodnutí švédských úřadů, které povolily protesty na podporu Kurdů, nebo na provokaci pravicového radikála z Dánska.

„V tuto chvíli návštěva švédského ministra obrany Pal Jonsona v Turecku 27. ledna ztrácí smysl. Takže jsme návštěvu zrušili,“ prohlásil turecký ministr Akar. Odůvodnil to tím, že Švédsko nezasáhlo proti „nechutným“ protitureckým demonstracím.

Současná turecká vláda v čele s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem po Švédsku požaduje, aby proti kurdským odpůrcům Ankary přitvrdila. Jinak hrozí, že zablokuje vstup skandinávské země do NATO.

Organizátoři svolali na sobotní odpoledne demonstraci proti vstupu Švédska do Aliance a na podporu tureckých Kurdů. Centrem Stockholmu odpoledne pochodovalo několik stovek aktivistů, píše agentura ČTK. Stockholmská policie protestní akci povolila.

Turecko ale předem nahněvala také další protestní akce. Dánský krajně pravicový aktivista Rasmus Paludan v sobotu odpoledne před tureckým velvyslanectvím ve Stockholmu spálil korán. Vykřikoval přitom hesla namířená proti islámu a přistěhovalcům.

Turecko švédské úřady vyzývalo, aby Paludanovi protest zakázaly. Šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu argumentoval tím, že pálení muslimské posvátné knihy nemá se svobodou projevu nic společného.

Paludanův čin posléze odsoudily i švédské orgány. „Švédsko má rozsáhlou svobodu projevu, ale to neznamená, že švédská vláda nebo já podporujeme vyjádřené názory,“ uvedl na twitteru švédský ministr zahraničí Tobias Billström.

Během návštěvy Ankary chtěl švédský ministr zapůsobit na turecké představitele, aby podpořili přijetí Švédska do NATO. Sám Jonson uvedl, že se s tureckým kolegou dohodl na odkladu schůzky během jednání západních spojenců v německém Ramsteinu.

Švédsko požádalo o vstup do NATO po zahájení ruské invaze na Ukrajinu společně s Finskem. Turecko však jako jeden z členských států uvedlo, že zejména Švédsko musí nejprve zaujmout jasnější postoj proti „teroristům“, mezi něž řadí i kurdské radikály a emigranty, které viní z účasti na pokusu o převrat v roce 2016.

Loni podepsaly Švédsko a Finsko s Tureckem třístrannou dohodu, jejímž cílem bylo námitky Ankary překonat. Švédsko tvrdí, že svou část memoranda splnilo, Turecko však požaduje další opatření včetně vydání asi 130 lidí, které označuje za teroristy.

Turecké ministerstvo zahraničí si už v pátek kvůli plánovaným protestům předvolalo švédského velvyslance. Ministerstvo uvedlo, že protestní akce na podporu zakázané Strany kurdských pracujících (PKK) je považována za porušení dohod mezi těmito zeměmi.