Nález v Amazonii zcela mění představu, jak žily starověké civilizace

Domy a náměstí, která spojovala ohromující síť cest a kanálů. Zhruba takový byl podle archeologů charakter starověkého města, které se jim podařilo objevit ve východoekvádorské oblasti Upano. Převratný objev popsali v odborném textu, který ve čtvrtek publikoval prestižní časopis Science.

Zatímco svět věděl o existenci starověkých kultur a jejich měst v oblasti jihoamerických vysočin, včetně například Machu Picchu v Peru, v souvislosti s Amazonií se vždy hovořilo jen o komunitách, které žily v Amazonském pralese kočovně nebo v malých osadách, uvádí BBC.

Objev tak velkého městského komplexu je proto přelomový. I když je zatím těžké přesně určit, kolik v něm žilo lidí, šlo podle vědců minimálně o deset tisíc obyvatel. Při jeho vrcholu v něm mohlo žít dokonce 15 až 30 tisíc lidí, uvádí britský deník The Guardian.

Město, ležící ve stínu sopky Sangay, bylo postaveno přibližně před 2500 lety. Lidé v něm mohli žít až tisíc let. Příslušníci komunit Kilamope a Upano, které zde žily, se pravděpodobně věnovali hlavně zemědělství. Jedli kukuřici, sladké brambory a pili alkoholický nápoj čiča.

Archeologové objevili město díky pozemním vykopávkám a průzkumu oblasti o rozloze 300 kilometrů čtverečních pomocí laserových senzorů umístěných v letadle. Ty dokázaly identifikovat pozůstatky města pod hustou vegetací a stromy.

Technologie LiDAR odhalila existenci 6 tisíc obdélníkových ploch o rozměrech přibližně 20 × 10 metrů a výšce 2 až 3 metry, které byly uspořádány do skupin po třech až šesti jednotkách kolem náměstí s centrální plošinou.

Vědci se domnívají, že šlo o plochy, kde stály domy. Některé ale sloužily k ceremoniálním účelům.

Starověké parcely byly hloubeny do kopců a následně dotvářeny hlínou. Propojovala je síť rovných cest a stezek, včetně jedné až 25 kilometrů dlouhé.

„Silniční síť je velmi propracovaná. Rozprostírá se na obrovské vzdálenosti. Vše je propojeno. Jsou tu pravé úhly, což je velmi působivé,“ citovala BBC jednoho ze členů archeologického týmu Antoinea Dorisona. Zdůraznil, že je mnohem těžší postavit rovnou silnici než takovou, která zapadá do krajiny. Právě cesty považuje za nejpozoruhodnější část odhalení.

Tým archeologů dále identifikoval náspy s příkopy po obou stranách, o nichž se domnívá, že šlo o kanály, které pomáhaly hospodařit s v regionu hojně vyskytující se vodou. Některé příkopy blokovaly vstupy do osad, a mohou tak být důkazem, že místní čelili ohrožení od lidí z okolí, píše dále BBC.

První důkazy o existenci města měli vědci již v 70. letech minulého století. Komplexní průzkum ale dokončili až teď po 25 letech výzkumu.

Odhaluje velkou a složitou společnost, která se zdá být ještě větší než známé mayské civilizace ve Střední Americe, píše BBC.

„Představte si, že byste objevili jinou civilizaci podobnou Mayům, ale s úplně jinou architekturou, využitím půdy a keramikou,“ okomentoval objev pro britskou veřejnoprávní stanici profesor archeologie na Exeterské univerzitě José Iriarte, který se na tomto výzkumu nepodílel. Dodal, že například pro Jižní Ameriku jsou „jedinečné“ osmiboké a obdelníkové plošiny uspořádané dohromady.

„Mění to náš pohled na amazonské kultury. Většina lidí si představuje malé skupiny, pravděpodobně nahé, žijící v chýších… tohle ukazuje, že dávní lidé žili ve složitých městských společnostech,“ říká Dorison.

„Toto naleziště je starší než všechna ostatní, která v Amazonii známe. Na civilizaci máme eurocentrický pohled, ale tohle ukazuje, že musíme změnit naši představu o tom, co je kultura a civilizace,“ řekl vedoucí výzkumného týmu a ředitel výzkumu francouzského Národního centra pro vědecký výzkum profesor Stephen Rostain.

V dalším kroku se tým archeologů zaměří na to, zjistit, co se nachází v přilehlé oblasti o rozloze 300 kilometrů čtverečních, která dosud nebyla prozkoumána.