Článek
Sendviče, které každý den připravují učitelky dívčí školy al-Furat díky penězům od českých dárců, jsou často jediným jídlem, které žačky za celý den dostanou. „Část rodičů přiznala, že posílá dívky do školy hlavně proto, aby se najedly,“ říká Sabina Addailamyová, jež ve městě San’á jídelnu provozuje.
Příběhy některých dívek připomínají realitu světem zapomenuté války. Ta sužuje jih Arabského poloostrova už skoro devět let. Jednou z nejlepších studentek školy je Doa navštěvující šestou třídu. Oba rodiče jí zemřeli při jednom z náletů, šest dětí útok přežilo s menšími zraněními a nyní žijí u strýce. Doina mladší sestra přišla o oko po zásahu šrapnelu. Letos dostala oko umělé, získala trochu sebevědomí a začala pravidelně chodit do školy. Doa si přeje, aby byl v Jemenu mír, v budoucnu by se chtěla stát lékařkou.
Každý den učí. I bez platu
V nelehké situaci jsou i zdejší učitelky. Například žena jménem Om Myriam dochází každý den učit, i když jako státní zaměstnankyně nyní nedostává žádný plat. Om Myriam je vdova, její manžel dříve učil na univerzitě, za války ale zemřel na selhání ledvin. Po smrti muže musela se svými čtyřmi dětmi - jedna dcera je postižená a nechodí - opustit byt a nastěhovat se do místnosti, která předtím sloužila jako chlívek pro ovce.
Spolu s ní připravuje pět stovek svačin i učitelka Džamila, která v al-Furat učila dlouhých 26 let. Teď je sice už asi 70letá dáma v důchodu, přesto dochází každý den do školy a řídí výrobu sendvičů. „Zná dívky i jejich rodiny a nejlépe ví, které jsou na tom opravdu špatně… Celou školu vnímá jako svoji velkou rodinu,“ popisuje Sabina Addailamyová.
Přestávka na svačiny ve škole al-Furat.
„Bombardování sice přestalo, ale jinak se nic nezměnilo. Válčící strany slibovaly po uzavření příměří otevření letiště a ukončení blokády, moc se toho ale nezměnilo. Letiště je otevřené jen na jeden či dva lety v týdnu, a ty se ještě neustále ruší. Mnoho lidí přitom potřebuje nutně do zahraničí, kde by mohli dostat lepší léčbu. V Jemenu scházejí základní věci, léky, paliva i potraviny jsou nedostatkovým zbožím, ceny v posledních letech neskutečně stouply,“ vypráví Češka ze San’á, jež díky penězům shromážděným českou neziskovou organizací Pomůžu, jak můžu připravuje každý den 500 sendvičů pro chudé školačky.
Stokoruna na svačiny na měsíc
Peníze zatím dostává z účtu stejné organizace, která jinak financuje jídelnu pro chudé, v níž se pod vedením Addailamyové každý den nají asi 170 těch nejpotřebnějších obyvatel San’á.
„Výroba sendvičů moc nestojí, spočítala jsem, že pro jednu dívku je to asi 100 korun měsíčně,“ říká Addailamyová s tím, že před koncem roku už ovšem peníze docházejí a je potřeba vybrat další, aby měly dívky co jíst až do konce školního roku, tedy další tři měsíce navíc. „Na měsíc je to okolo dvou tisíc dolarů,“ upřesňuje.
Fronta dívek na svačiny.
O grant na Ministerstvu zahraničí už letos nežádala, protože Jemen není prioritní zemí české rozvojové a humanitární pomoci a loni peníze i přes původní slib nedostala.
Grant sice nejdříve schválila ambasáda v Rijádu, ale později byl z technických důvodů zrušen. Ministerstvo to později vysvětlilo zhoršením bezpečnostní situace v oblasti.
„Než nám to poprvé odsouhlasili a později zrušili, trvalo vyřízení administrativy asi rok a půl. Na letošek bychom ani neměli dost času na žádost,“ říká Addailamyová s tím, že doufá ve výtěžek charitativní aukce.
Ta probíhá do této neděle na facebookové stránce Aukce na podporu jídelny v Jemenu. Zájemci mohou dražit knihy, oblečení, šperky, cizokrajné dobroty, ale třeba i masáže nebo služby cestovních průvodců.
Válka v Jemenu
Konflikt mezi povstalci z kmene Hútíů a centrální vládou začal v září 2014, kdy Hútíové dobyli město Saná’a.
V březnu 2015 se do občanské války vložila Saúdská Arábie, která do země podnikla invazi spolu s dalšími osmi arabskými státy. Invazi logisticky podporovaly i USA a další západní země, později ale – po obvinění obou válčících stran z válečných zločinů – své angažmá ukončily.
Šíitští Hútíové mají podporu Íránu, chudý Jemen se tak stal dějištěm proxy války mezi Saúdskou Arábií a Iránem.
Ve válce zemřelo přes 370 tisíc lidí, v letech 2015–2018 na 85 tisíc dětí zemřelo hlady (údaj organizace Save the Children).
Obrat přineslo až saúdsko-íránské usmíření. V březnu 2023 se obě strany dohodly na rozsáhlé výměně vězňů, v září pak do Rijádu přijela k jednáním delegace Hútíů.
Nyní podle OSN směřují rozhovory dobrým směrem a v zemi vládne příměří.
Na alarmující stav lidských - a zejména dětských práv - upozornilo tento týden 43 lidskoprávních organizací včetně Human Rights Watch (HRW). Výzkum členů dvou jemenských lidskoprávních organizací zdokumentoval 250 případů vážného porušování lidských práv vůči dětem oběma stranami konfliktu, a to v období od ledna do září 2023. Případy zahrnovaly nábor dětí, zabíjení, mrzačení, útoky na školy a nemocnice, únosy, sexuální násilí a bránění přístupu k humanitární pomoci. Převážnou většinu zdokumentovaných případů provedli Hútíové, kteří se nyní okrajově zapojili i do války Izraele proti hnutí Hamás.
„Koalice vedená Saúdskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty, která se do konfliktu zapojila na žádost jemenské vlády, provedla v Jemenu více než 25 000 náletů. Mnohé z nich byly nevybíravé a nepřiměřené útoky, které zničily školy a nemocnice a zabily nebo zranily tisíce dětí,“ píše se na webu HRW.
