Článek
Náhorní Karabach přestane v novém roce oficiálně existovat, oznámil vůdce samozvané republiky Samvel Šahramanjan. Všechny státní instituce vedené etnickými Armény, které v oblasti působily více než 30 let, se mají do ledna rozpustit. Plnou kontrolu nad enklávou převezme Ázerbájdžán, který v Náhorním Karabachu minulý týden zahájil a rovnou i ukončil vojenskou operaci, vojákům se podařilo získat nad oblastí kontrolu.
Eskalaci, která trvala jen něco málo přes 24 hodin, ukončilo příměří mezi Baku a separatistickými úřady. Zástupci Karabachu nicméně prohlásili, že s klidem zbraní souhlasili, protože pod tlakem ofenzivy ani neměli na výběr.
Šahramanjan uvedl, že rozhodnutí o rozpuštění státu „vychází z priority zajištění fyzické bezpečnosti a životních zájmů obyvatel“. Ve svém oznámení vyzval Ázerbájdžán, aby umožnil „volný, neomezený a nerušený průchod obyvatelstva Náhorního Karabachu, včetně bojovníků, kteří složili zbraně, Lačinským koridorem“.
Exodus z Karabachu
Události vedly k hromadné migraci arménských obyvatel z Náhorního Karabachu. K pátku uprchlo z oblasti více než 84 tisíc osob, tedy asi dvě třetiny odhadované populace separatistického regionu.
Baku přislíbilo, že lidé v oblasti získají veškerá práva jako každý jiný obyvatel ázerbájdžánského území. Jenže mezi místními panují obavy z restrikcí a msty; řada z nich se tak raději uchýlila k odchodu.
Arménský premiér Nikol Pašinjan dokonce prohlásil, že očekává, že v nejbližších dnech v Náhorním Karabachu nezůstanou žádní Arméni. Obvinil Ázerbájdžán z toho, že se v oblasti dopouští etnických čistek.
Baku se proti tvrzení ohradilo a obvinění odmítlo.
„Exodus Arménů z Náhorního Karabachu pokračuje. Naše analýza ukazuje, že v nadcházejících dnech už v Náhorním Karabachu žádní Arméni nebudou. Je to akt etnické čistky, před kterým jsme varovali mezinárodní společenství,“ řekl Pašinjan.
Není však úplně jasné, zda je Arménie, která má přibližně 2,8 milionu obyvatel, připravena přijmout až 120 tisíc příchozích z Náhorního Karabachu.
Ázerbájdžán v neděli otevřel Lačinský koridor, což je jediná pozemní trasa mezi Karabachem a Arménií. Baku tuto spojnici 9 měsíců blokovalo, což v Karabachu vedlo k nedostatku potravin i dalších základních potřeb.
Na silnici z Karabachu směrem do Arménie se již několik dní tvoří dopravní zácpy, rodiny se tísní v autech. Ve městě Goris nedaleko hranic se pomoc zintenzivňuje. Místní hotely jsou plné, nabízejí pokoje zdarma a Arméni na sociálních sítích nabízejí uprchlíkům ubytování po celé zemi, přibližuje stanice BBC.
Agentura Reuters označila současnou situaci za exodus, který nemá na jižním Kavkaze obdoby od války, jež oblast zasáhla v 90. letech. Tehdy prchaly i statisíce Ázerbájdžánců.
Náhorní Karabach
Oblast o rozloze asi čtyř tisíc kilometrů čtverečních obývali převážně etničtí Arméni. Ti tam během rozpadu Sovětského svazu vyhlásili nezávislý stát, ale podle mezinárodního práva region zůstával součástí Ázerbájdžánu. Území propojoval s Arménií tzv. Lačinský koridor, nezbytný pro zásobování.
V době Sovětského svazu byl Náhorní Karabach autonomní oblastí (AO) v rámci Ázerbájdžánské SSR. Baku ale pak autonomii regionu zrušilo. Součástí arménského vzbouřeneckého útvaru byly později i části Ázerbájdžánu, které do někdejší AO nepatřily. Separatisté nad většinou z nich postupně ztratili kontrolu, ve válce v roce 2020 Baku dobylo i část původní AO.
V září 2023 separatisté po další válce kapitulovali a region se opětovně sjednotil s Ázerbájdžánem. Arméni z Karabachu začali po tisících prchat a území se takřka vylidnilo.
Náhorní Karabach po konfliktu v roce 2020.
Obavy z pomsty
Západní vlády naléhají na Ázerbájdžán, aby do Karabachu vpustil mezinárodní pozorovatele, kteří by sledovali zacházení s místním obyvatelstvem, ale přístup jim dosud nebyl umožněn.
Panují také obavy z toho, jak se Baku postaví k lidem spojeným se separatistickými úřady. „Jednou z hlavních věcí, které lidé ve Stepanakertu (o víkendu) dělali, bylo pálení veškeré možné dokumentace, která by se mohla stát důkazem pro ázerbájdžánské úřady, že oni osobně byli součástí faktické vlády,“ popsala pro CNN Olesya Vartanjan z nevládní Mezinárodní krizové skupiny (International Crisis Group, ICG).
Mezitím byl podle ázerbájdžánských úřadů zatčen bývalý vůdce enklávy, který čelí obvinění z řady trestných činů včetně financování terorismu. Ruben Vardanjan, který stál v čele separatistické vlády od listopadu 2022 do února, byl ve středu zadržen při pokusu o odjezd do Arménie, uvedli podle agentury Reuters úředníci.
