Náhlé manévry v Bělorusku. Jsme připravení na útok, zní z Kyjeva

Bělorusko překvapilo ve středu ráno zprávou, že jeho ozbrojené síly zahájily neplánované rozsáhlé cvičení. Jeho cílem je podle běloruského ministerstva obrany prověření bojové připravenosti.

„Silové sbory zapojené do prověřování budou postupně navyšovány, což umožní otestovat jejich schopnost čelit vojenským hrozbám jak na zemi, tak ve vzduchu,“ uvedlo ministerstvo.

Manévry jsou po delší době novým projevem výrazné vojenské aktivity na území státu, který je blízkým spojencem Ruska a sousedí hned se třemi členskými státy NATO – Polskem, Litvou a Lotyšskem.

Běloruské ministerstvo uvedlo, že cvičení nemá vyvolávat obavy. „Probíhající aktivity jsou jednou z nejúčinnějších forem výcviku vojsk a nepředstavují žádnou hrozbu pro evropské společenství jako celek ani pro sousední země zvlášť,“ stojí v tiskovém oznámení.

Některá ruská média však tuto uklidňující větu vynechala a cvičení Bělorusů dala do souvislosti s válkou na Ukrajině a napětím mezi Ruskem, Běloruskem a NATO.

Například portál jednoho z nejčtenějších ruských deníků Izvestija připomněl dva údajné incidenty z dubna – sestřelení litevského dronu běloruskými pohraničníky a údajné noční ostřelování hraničního přechodu Pesčatka polskými vojáky.

Portál také připomněl slova běloruského diktátora Alexandra Lukašenka z jeho březnového setkání s ruským protějškem Vladimirem Putinem, že vyslání mírového kontingentu NATO na Ukrajinu přes polský Lvov by mohlo rozpoutat třetí světovou válku.

Ukrajina na informaci o zahájení cvičení běloruské armády reagovala ujištěním, že je připravena, pokud se Minsk připojí k ruským invazním silám.

„Nevylučujeme, že by Ruská federace mohla v určitém okamžiku použít území Běloruska, ozbrojených sil Běloruské republiky, proti Ukrajině,“ citovala agentura Reuters mluvčího ukrajinské státní pohraniční služby Andrije Demčenka.

Běloruský režim poskytl Rusku zázemí pro napadení Ukrajiny. Z jižního Běloruska mohly ruské jednotky snáze útočit ze severu na oblast Kyjeva nebo v okolí jaderné elektrárny Černobyl. Ruské invazi předcházelo společné cvičení armád obou zemí, běloruská vojska se však tažení na Ukrajině neúčastní.

Poté, co ruská armáda koncem března změnila válečnou strategii a přesunula své jednotky na východní a jihovýchodní Ukrajinu, význam Běloruska v konfliktu opadl. Spekulovalo se o tom, že Putin na Lukašenka tlačí, aby na Ukrajinu poslal běloruské jednotky, k tomu však nedošlo.

Už dlouho před začátkem války na Ukrajině vojenští experti zdůrazňovali, že Bělorusko může posloužit Kremlu jako základna pro možný výpad proti zemím z východního křídla NATO. Jako záminka by mohla posloužit obrana Kaliningradské oblasti, která patří Rusku, ale leží mimo jeho hlavní území u Baltského moře mezi Litvou a Polskem.

Od roku 2014, kdy Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym, se pozornost soustředí na relativně úzký pruh hraničního území mezi Polskem a Litvou, které od sebe odděluje ruskou enklávu s centrem v Kaliningradu a Bělorusko.

Takzvaný Suvalský koridor, nebo také Suvalský průsmyk (podle nedalekého polského města Suvalky) je považován za rizikovou oblast při obraně Pobaltí. Právě tudy vede jediné přímé silniční a železniční spojení ze střední Evropy. Pokud by Rusové tento pás obsadili, Litva, Lotyšsko a Estonsko by zůstaly odříznuty.

Koridor tvoří převážně rovinatá oblast v otevřené venkovské krajině, kde by se snadno přesouvala těžká obrněná technika.

Po ruském útoku na Ukrajinu se zvedla nová vlna výzev expertů i politiků, aby NATO věnovalo obraně průsmyku zvýšenou pozornost. „Chceme, aby NATO bylo řádně připraveno na možné odříznutí Suvalského koridoru z obou stran,“ řekl koncem března litevský prezident Gitanas Nauséda.

Od roku 2017 má NATO čtyři mnohonárodní bojové skupiny o velikosti praporu v Estonsku, Lotyšsku, Litvě a Polsku, které fungují na rotačním základě. Od začátku války na Ukrajině vojenská přítomnost aliance v regionu posiluje.