Nad Putinovy síly? Vzpurnou pěveckou primadonu respektuje i Kreml

Režim ruského prezidenta Vladimira Putina od začátku války na Ukrajině úspěšně potlačuje domácí projevy nesouhlasu – politická opozice a nezávislá média v Rusku prakticky neexistují, od protestů v ulicích lidi odrazuje okamžité zatýkání a vysoké tresty. Nyní se však Kremlu postavila osobnost, kterou nemůže umlčet kvůli její obrovské popularitě.

Nedělní prohlášení ruské pěvecké ikony Ally Pugačovové, že chce být zařazena mezi „zahraniční agenty“, tedy do úředního registru nepřátel ruského státu, je pro Putina srovnatelně nepříjemná jako zprávy o ústupu ruských vojsk na ukrajinské frontě.

Primadona ruské pop-music se těší desítky let trvale vysoké oblibě, její postavení téměř nedotknutelné stálice musí chtě nechtě respektovat i Kreml. Během více než pětapadesátileté kariéry dokázala Pugačovová vycházet se sovětským režimem i ruskými prezidenty včetně Putina, po rozpadu Sovětského svazu se ale nikdy nedostala do situace, že by byla závislá na přízni vládnoucí elity.

O společenském významu Pugačovové svědčí už to, že si ruská státní média netroufla její nedělní prohlášení ignorovat, ale zveřejnila je na čelných pozicích.

Řada z nich sice necitovala důležitou pasáž, ve které zpěvačka píše o umírání ruských chlapců pro „iluzorní cíle“ a o tom, že se Rusko stává „vyvrhelem“. I omezená zpráva o protestním gestu Pugačovové ale dala veřejnosti zřejmý signál, jaký postoj vůči Putinově válce má.

Kreml u Pugačovové vlastně doplácí na to, že se rozhodl zakročit proti jejímu manželovi, televiznímu komikovi Maximu Galkinovi, který byl zařazen na seznam zahraničních agentů 16. září za své výroky proti válce na Ukrajině.

Putinův mluvčí Dmitrij Peskov se předtím snažil pohled na oba umělce v očích veřejnosti rozdělit, když kritizoval Galkina, ale vůči Pugačovové zůstal zdrženlivý. Zpěvačka se však za svého muže veřejně postavila a spolu s tím se poprvé zřetelně vyjádřila i proti válce – byť toto slovo v prohlášení nepoužila.

Její příspěvek na Instagramu, ve kterém své krátké stanovisko na podporu manžela zformulovala, podpořilo v následujících 24 hodinách kolem 680 tisíc lidí. Tato sociální síť je přitom v Rusku oficiálně blokována.

Po zveřejnění prohlášení se v ruských médiích objevilo několik reakcí kritických vůči Pugačovové, samotný Kreml na něj ale nechtěl reagovat. „Nemyslím si, že to je otázka, která se týká Kremlu, takže se nebudu vyjadřovat,“ odpověděl mluvčí Peskov na žádost o vyjádření ke slovům umělkyně.

Třiasedmdesátiletá Pugačovová je zkrátka silný soupeř. V Rusku se těší podobnému postavení, jako měl v Česku mnohonásobný zlatý slavík Karel Gott. Ačkoli poslední koncertní turné absolvovala v roce 2010 a dávno přestala i s nahráváním nových písní, ještě za předloňský rok byla nejzmiňovanější osobností mezi zpěvačkami a zpěváky v ruských médiích a předběhla tak množství mladých hvězd.

Alla Borisovna Pugačovová se narodila v roce 1949 v Moskvě, veřejně začala zpívat už v dětství. Významněji se proslavila v 70. letech, kdy ji Sověti začali vysílat na festivaly do zahraničí.

Postupně se z Pugačovové stal jakýsi reprezentativní artikl, živoucí důkaz, že i v podmínkách státem řízené socialistické kultury může vyrůst masově populární zpěvák či zpěvačka. Když se v roce 1982 spouštěl první satelitní telemost mezi Sovětským svazem a znepřátelenými Spojenými státy, mohli američtí diváci sledovat právě vystoupení ruské pěvkyně.

Známá byla také v bývalém Československu, se svým typickým bohatým účesem vystupovala ve zdejších televizních estrádách. Někteří pamětníci z generace „Husákových dětí“ si možná vzpomenou, že její jméno poprvé slyšeli v povinných hodinách ruského jazyka.

Zánik Sovětského svazu se na kariéře Pugačovové výrazněji neprojevil, v Rusku se udržela na výsluní a dál vyjížděla i za hranice. V polovině 90. let Rusko reprezentovala v soutěži Eurovize, skončila ale až na 15. místě, což její fanoušci těžce nesli.

Doma se stále těšila přízni nejvyšších politiků, státní řády dostala od bývalého prezidenta Borise Jelcina i od jeho nástupce Putina. Toho ale na rozdíl od Jelcina veřejně nepodporovala v politické kampani.

Po roce 2010 se angažovala v pravicových politických formacích miliardáře a prezidentského kandidáta z roku 2012 Michaila Prochorova, spolu s ním ale tyto strany také opustila.

Kromě zpívání si Pugačovová vyzkoušela také další povolání, vícekrát hrála ve filmu, několik let byla uměleckou šéfkou vlastní rozhlasové stanice „Alla“, vystupovala jako porotkyně v pěveckých soutěžích, nebo v televizních pořadech spolu s nynějším manželem.

Už za sovětské éry život Pugačovové v lecčems připomínal eskapády západních pěveckých hvězd, především v podobě několika rozvedených manželství. Za svého pátého manžela, o 27 let mladšího Maxima Galkina, se provdala v roce 2011. O dva roky později se pár stal rodiči dvojčat, která ovšem odnosila náhradní matka.

Že manželé nepřivítali únorovou invazi na Ukrajinu s nadšením, bylo jasné od počátku. Galkin ruský útok kritizoval a pár se v březnu přesunul z Ruska do Izraele a posléze do Lotyšska. Zpátky do Moskvy se Pugačovová vrátila koncem léta. Na začátku září média zaznamenala, že přišla položit květiny k rakvi zesnulého sovětského vůdce Michaila Gorbačova.