Nacionalisté nasadí „mladé pušky“. Útočné jsou jako stará garda, ale už nevadí

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na volební vítězství krajně pravicového Národního sdružení (RN) ve volbách si už Francouzi zvykají, lepenovci ostatně triumfovali už v minulých evropských volbách. Tehdy šlo o výhru jen o jeden procentní bod. V roce 2024 to ale může dopadnout pro vládnoucí stranu podstatně hůře – podle listopadového průzkumu agentury OpinionWay pro deník Les Échos by Národní sdružení získalo 28 procent hlasů a vyhrálo nad prezidentskou většinou o devět procentních bodů.

„Pro podporu RN dnes hovoří několik faktorů. Za prvé je to ekonomická krize ve Francii a inflace, která vyvolává velkou nespokojenost a úzkost. To samozřejmě živí populistické strany. Pak hrají roli obavy kulturní, tedy z imigrace, islámu a terorismu. Rétorika RN je založená na uzavřenosti a restrikcích,“ popsal pro Seznam Zprávy Gilles Ivaldi, politolog z Národního centra pro vědecký výzkum (CNRS) a vysoké školy Sciences-Po.

Dalším faktorem je podle Ivaldiho probíhající normalizace lepenovců. „Z posledního průzkumu týkajícího se Marine Le Penové vyplývá, že její image se v očích Francouzů vylepšuje, je vnímaná důvěryhodněji než dříve, už ne jako extrémní pravice. Její strana je vnímaná jako partaj, která by mohla vládnout,“ popisuje.

Posledním faktorem je politický kapitál, který Národní shromáždění vytěžilo z pandemie koronaviru, kdy kvůli lockdownům a očkování tvrdě kritizovalo vládu. „Tyto faktory spolu s geopolitickou situací – válkou na Ukrajině a v Gaze – vytvářejí ‚dokonalou bouři‘ pro volbu RN. Ta má velkou šanci na získání výrazného výsledku,“ odhaduje Ivaldi.

Lepenovci přitom nejsou jedinou nacionalistickou silou, která jde do voleb s velkými ambicemi. V některých bodech podobný program má i strana Znovudobytí (Reconquête), kterou založil bývalý televizní moderátor a později prezidentský kandidát Eric Zemmour. Té by podle výše zmíněné sondáže mohlo dát hlas až sedm procent voličů.

Znovudobytí v průzkumech mírně posílilo poté, co oznámilo, kdo povede jeho kandidátku. Jedničkou se stane 33letá Marion Maréchalová, neteř prezidentské kandidátky a dlouholeté vůdkyně RN Marine Le Penové.

Maréchalová už v Evropském parlamentu v minulosti zasedala, tehdy ještě pod jménem Marion Le Penová.

Se svou slavnější tetou se ale rozešla ve zlém, Maréchalové se nelíbilo, jak se tehdejší Národní fronta ve snaze posunout se do mainstreamu distancuje od svého zakladatele, antisemity Jeana-Marieho Le Pena.

Jedničkou na kandidátce Národního sdružení bude teprve 28letý šéf strany Jordan Bardella. Ten už v europarlamentu zasedá a kandidátku své strany vedl i v posledních volbách v roce 2019.

Budou tedy obě strany bojovat o stejné voliče? „Jen částečně. RN je v pozici radikální populistické pravice, Znovudobytí získalo při prezidentských volbách hodně republikánských voličů, voličů konzervativní pravice a část elektorátu RN. Je to jistě konkurence pro Le Penovou a Bardellu, šéf Znovudobytí Zemmour ale Le Penovou v pozici lídryně krajní pravice neohrožuje,“ domnívá se politolog Ivaldi.

Zatímco v otázce migrace mají obě strany takřka totožný program, výrazně se liší v ekonomických otázkách.

Znovudobytí je víceméně liberální a prosazuje co nejmenší zásahy státu, lepenovci sází spíše na levicové ekonomické recepty. Ve společenských otázkách, jako jsou názory na potraty, se pak RN prezentuje jako modernější strana, Znovudobytí má pak blíže ke katolickým konzervativcům.

Hlavní téma voleb je pro obě „mladé pušky“ jasné: Je jím migrace. „Přistěhovalectví je dnes pro Francouze ústředním a prioritním tématem. Všechny průzkumy ukazují, v závislosti na tom, jak je otázka položena, že 60 až 80 % Francouzů chce snížení imigrace,“ řekla Marion Maréchalová citovaná listem Le Figaro.

Maréchalová se snaží voliče nalákat návrhem na referendum o migraci. Jejím cílem je uspořádat takzvané referendum ze sdílené iniciativy, které vyžaduje hlasy 185 poslanců a podpis 4,8 milionů Francouzů.

Maréchalová už proto vyzvala ke spolupráci v této věci právě Bardellu, ale i suverenistu Nicolase Duponta-Aignana a Érica Ciottiho, který vede konzervativní Republikány. Před prezidentskými volbami Ciotti prohlásil, že Emmanuela Macrona volit nebude a volbu jeho soupeřky Le Penové zváží. Sám Ciotti se už pokoušel kvůli migraci vytvořit na vládu tlak sepsáním petice. S ní ale neuspěl – za týden nasbíral pouhých 15 tisíc hlasů.

Referendum o migraci ostatně nevyloučil ani prezident Macron, pravděpodobně by ale mělo jiné parametry než hlasování, o nějž usiluje krajní pravice.

Analytik Ivaldi si nemyslí, že by úspěch nacionalistických stran nutně přinesl přeskládání sil v Evropském parlamentu. Upozorňuje na fakt, že se strany, které mají podobné názory na migraci nebo fungování EU, neshodnou například v otázce Ruska.

„Ve Francii jsou evropské volby něco jako Midterms v USA. Pokud Bardella vyjde z voleb s 28 nebo 29 procenty, potvrdí se, že krajní pravice ve Francii je velmi silná. Evropské volby budou signálem pro rok 2027, kdy se uskuteční volby prezidentské,“ připomíná Ivaldi.