Nacionalismus opět u moci. Šance na klidnější Bosnu nevyšla

Jen málokterý stát má tak složité uspořádání jako Bosna a Hercegovina, kde v neděli proběhly volby, na jejichž přesné výsledky se čeká několik dní. Státoprávní nastavení, ve kterém se země nyní nachází, ovšem nikdy nebylo myšleno jako trvalé a později ho měla upravit ústavní reforma. Vzniklo totiž v roce 1995 na základě dohody, která zastavila válku a zavedla ústavu.

Podle té země sestává ze dvou entit – Republiky srbské a Federace Bosny a Hercegoviny. Druhou zmíněnou tvoří 10 kantonů a obývá ji zejména bosňácké a chorvatské obyvatelstvo, Republiku srbskou zase obyvatelstvo srbské. Obě části si pak dělí správu o distrikt Brčko na severu země.

S rozlohou menší než Česko a počtem obyvatel okolo 3 milionů má Bosna trojhlavé vedení, kdy předsednictvo země, což je kolektivní hlava státu, tvoří jeden Bosňák, jeden Chorvat a jeden Srb. Dále má jednu celostátní vládu, dvě entitní vlády, deset kantonálních vlád, vládu distriktu Brčko a stejný počet parlamentů. Celostátní parlament a parlamenty entitní jsou dvoukomorové.

Napříč těmito orgány se nyní odehrály všeobecné volby, od kterých předem nikdo nečekal, že by razantně zahýbaly situací. Politický vývoj v zemi se v posledních letech ubírá spíše směrem regrese a od loňského léta byly v Bosně v zásadě zablokované celostátní instituce, které tak nebyly schopné efektivně fungovat.

Úřadující Vysoký představitel v zemi Christian Schmidt, kterého do funkce dosazuje mezinárodní společenství, pak dokonce varoval, že Bosna a Hercegovina čelí „největší existenční hrozbě poválečné éry“, a existovala podle něj i „velmi reálná“ vyhlídka opětovného rozhoření válečného konfliktu z 90. let.

Zásadní obrat se opravdu nekonal a podle balkanisty Františka Šístka, se kterým Seznam Zprávy mluvily, se v zásadě potvrdila dominance nacionalistických stran. Naopak politolog Damir Kapidžić z Univerzity v Sarajevu tento vývoj příliš nečekal.

„Obecně mě překvapila odolnost etnických stran, jejichž podpora měla před volbami klesající tendenci, ale přesto se vrátily s dobrými výsledky. Jinak to dopadlo do značné míry podle mých očekávání,“ uvedl pro Seznam Zprávy odborník.

Nacionalismu nicméně „ubylo“ v jiné části voleb, a to v klání o obsazení tří postů v předsednictvu Bosny a Hercegoviny. Je však nutno podotknout, že předsednictvo má velmi omezené politické kompetence a má především symbolizovat etnickou pestrost země.

Poprvé v historii by tak ve vedení země například mělo být více umírněných zastupitelů občanské orientace než silně nacionalisticky smýšlejících politiků.

Počtvrté se totiž – jakožto zástupce chorvatského lidu – dostal do „svaté trojice“ Željko Komšić z Demokratické fronty (DF). Doplní ho ale dva nováčci. Za bosňáckou část společnosti bude ve vedení sedět Denis Bečirević, který byl kandidátem sjednocené opozice, a připojí se i Željka Cvijanovićová ze strany Aliance nezávislých sociálních demokratů (SNSD), kterou si zvolili bosenští Srbové.

Zatímco od Cvijanovićové čeká politolog Kapidžić stejný styl vedení jako od jejího předchůdce, tedy věrnou reprezentaci srbských voličů, chorvatskému lídrovi Komšićovi předpovídá problémy.

„Komšić vlastně vůbec nevedl kampaň v oblastech, kde Chorvati tvoří většinu. Rozhodl se do značné míry zdůrazňovat neetnické otázky, popřel několik otázek klíčových pro chorvatské voliče, a to vše při kandidatuře do úřadu, který slouží k zastupování lidu,“ vysvětlil v rozhovoru. „To může vést k patové situaci, protože nemá podporu žádné chorvatské politické strany.“

Zajímavá je ale i bosňácká volba. Bečirević porazil v souboji Bakira Izetbegoviće ze Strany demokratické akce (SDA), která je nejsilnější bosenskou stranou a u moci byla většinu posledních let. Podle zpravodajské sítě BIRN je právě tato „ponižující porážka“ jedním z největších překvapení nedělních voleb a na skutečnost upozorňuje i balkanista Šístek.

„I když se do předsednictva nedostal, jeho strana zůstává ve Federaci Bosny a Hercegoviny tou nejsilnější. Není to ovšem tak, že by se voliči úplně odpoutali od nacionalistické politiky, nechtěli spíš jeho osobně,“ vysvětlil balkanista pohnutky voličů k odmítnutí předsedy SDA a syna Aliji Izetbegoviće, válečného prezidenta z devadesátých let.

Spíše občansky orientované předsednictvo země by se tak mohlo zdát jako pozitivní věc. Srbská zástupkyně je ale výrazně prorusky orientovaná a podle médií jde také o blízkého spojence Milorada Dodika, jehož nástupkyní se Cvijanovićová v trojčlenném orgánu stane. Jak vše vlastně bude fungovat dál, se tak teprve uvidí.

Bosňácký zástupce Bečirević se však již nechal slyšet, že výsledky voleb jsou pro Evropu znamením, že existuje šance na stabilizaci balkánského regionu. Tamní země také mnoho let čekají na členství v Evropské unii a podle trpkých reakcí, které vyvolalo nedávné udělení kandidátského statusu Ukrajině a Moldavsku, jim pomalu dochází trpělivost.

„Že by Bosna a Hercegovina měla být kandidátskou zemí EU a měla by do ní být i přijata, je naprosto pochopitelnou orientací nejen pana Bečireviče, ale i dalších,“ okomentoval situaci Šístek. „Zároveň chtějí i to, aby v zemi panovalo méně nacionalistické klima, které neustále vyhání část lidí do zahraničí. Jde zejména o mladší občany, kteří už v Bosně nevidí budoucnost.“

Jestli bude obrat možný, ale není příliš jisté. Bosna a Hercegovina zůstává i nadále velice rozdělená a situaci komplikuje i zmíněný extrémně složitý ústavní systém. „Pokud budou zemi reprezentovat lidé, kteří jsou méně nacionalisticky orientovaní, je to z mého pohledu plus. Jejich manévrovací prostor je ale poměrně zúžený,“ dodal v rozhovoru balkanista.

Jak navíc již zaznělo výše, na celostátní úrovni nacionalistické strany zvítězily. V rámci bosenského parlamentu totiž nejvíce hlasů získaly bosňácká SDA a bosenskosrbská SNSD a web BIRN upozorňuje, že kromě této dvojice se navzdory nejistému osudu některých lídrů podařilo uspět i nejsilnější bosenskochorvatské nacionalistické straně HDZ.

Jako další si pozornost vysloužila i volba prezidenta Republiky srbské, v jejímž finále se proti sobě postavili již zmiňovaný Milorad Dodik, dosavadní zástupce bosenských Srbů v předsednictvu země, a kandidátka opozice Jelena Trivićová. Jejich souboj se nejdříve jevil jako vyrovnaný a oba se ještě v neděli prohlásili za vítěze, s postupujícím sčítáním ale proruský Dodik získal navrch.

Podle politické analytičky Tanji Topićové je to poprvé, co SNSD a její další kandidáti získali více hlasů než její předseda. Je to také poprvé, co Dodik musel čekat na výsledky Bosenské ústřední volební komise, aby potvrdila jeho vítězství. Mohlo by tak jít o vzkaz voličů Dodikovi, aby ukončil – nebo alespoň změnil – svou politiku.

„Mnohým se do jisté míry okoukal, nedá se to ale tlumočit tak, že by si voliči přáli méně nacionalistického kandidáta. Tak to bohužel úplně není,“ vysvětlil ovšem Šístek. „Dodik je u moci dlouho a osobně je mnoha lidem nesympatický, i když nějaké jeho základní politické teze sdílejí.“

Podle lídra bosenských Srbů Milorada Dodika má Republika srbská mít právo na vlastní armádu, celní a daňový systém i soudnictví. V prosinci minulého roku jeho přesvědčení podpořili i tamní poslanci, kteří si odhlasovali přenesení kompetencí z federální úrovně na orgány Republiky srbské.

To by podle Dodikovy rétoriky znamenalo návrat k původnímu nastavení, které v zemi po válce zavedla Daytonská dohoda. Ústavní experti to ale považují za protiústavní.

Ve spojení s bosenskými volbami je dobré vytáhnout na světlo ještě jednu kontroverzní změnu: hodinu po uzavření volebních místností totiž tamní Vysoký představitel Christian Schmidt, který je jmenován ze zahraničí, zastřešuje přítomnost mezinárodních organizací a řídí civilní správu země, ohlásil změny volebního zákona a ústavy Federace Bosny a Hercegoviny. Mají vliv i na proběhlé hlasování.

Změny ústavy federativního celku zahrnují zvýšení počtu delegátů ve Sněmovně národů z 58 na 80 a také zvýšení počtu delegátů pro každou ze tří hlavních etnických skupin země ze 17 na 23 členů. Frakce s nálepkou „ostatní“, která sdružuje ty, kteří patří k menšinám, nebo se nechtějí hlásit k Bosňákům, Chorvatům nebo Srbům, pak byla rozšířena ze 7 na 11 členů.

Změny přichází v podobě balíčku, který má za cíl zlepšit fungování entitního subjektu a zajistit včasnou implementaci výsledků voleb. „Z hlediska obhájců tohoto kroku by nastalá situace měla odblokovat některé instituce, kdy se kvůli bojkotu třeba nedařilo zformovat vládu. Z druhé strany je to ale vnímáno tak, že z toho budou profitovat spíše chorvatští nacionalisté,“ nastínil problematiku změny Šístek.

„V zásadě to přispívá k tomu, že Chorvaté budou mít výraznější reprezentaci, jelikož je jich v Bosně a Hercegovině nejméně,“ dodal balkanista, ale zároveň upozorňuje, že interpretace kroku se zatím u různých komentátorů liší. Sám si prý raději počká, jak vše bude fungovat a jak se změny projeví.

„Byl to velmi špatný a chybný krok,“ okomentoval zase situaci bosenský politolog Kapidžić. „Zatímco obsah rozhodnutí vlastně vůbec špatný není, jeho načasování nemohlo být horší,“ sdělil a podotkl, že právě tato událost pro něj byla asi největším volebním překvapením.

„Vnucením změn volebního zákona v den voleb Vysoký představitel naznačil občanům, že na jejich hlasu ve skutečnosti nezáleží, a ostatním zemím, že Bosna a Hercegovina je v podstatě stále neúspěšným státem,“ dodal politolog. „To je velmi špatný vzkaz v době, kdy v zemi probíhají úspěšně zorganizované demokratické volby.“