Kyjev se prudce ohradil proti slovům papeže o bílé vlajce, připomněl historii

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Papež František poskytl v únoru rozhovor švýcarské televizi, který se bude vysílat až za deset dní. Agentura Reuters měla možnost se předem s obsahem interview seznámit a v sobotu zveřejnila, že podle Svatého otce by měla Ukrajina vyjednávat o ukončení války s Ruskem.

Doslova prý řekl, že napadený stát by měl mít odvahu vyvěsit „bílou vlajku“. Jde o univerzálně uznávaný symbol pro kapitulaci.

Vatikánský mluvčí Matteo Bruni hned v sobotu večer v reakci na kritické komentáře upřesnil, že papež v souvislosti s tímto termínem neměl na mysli, že by se Kyjev měl vzdát, nýbrž vyjednávat o příměří.

„Jeho přáním je diplomatické řešení pro spravedlivý a trvalý mír,“ vysvětloval postoj hlavy katolické církve.

Papež přesto čelí velmi silné kritice, která na něj v souvislosti s úryvkem z rozhovoru padá. Třeba poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a bývalý náměstek ukrajinského ministerstva vnitra Anton Geraščenko na sociální síti X napsal, že papežova slova jej nepříjemně překvapila.

„Lidem, kteří jsou zabíjeni, se doporučuje, aby se vzdali,“ shrnul svůj pohled na sdělení. „V dějinách občas přicházejí chvíle, kdy vidíme odhalené tváře skutečného zla, zrady i pravé tváře hrdinství, odvahy a přátelství. Taková doba možná přišla nyní. Doba, kdy se každý člověk a každá instituce musí rozhodnout,“ uvedl s tím, že se zdá zvláštní, že papež nenabádá k obraně Ukrajiny, ale místo toho ji vyzývá, aby vyvěsila bílou vlajku.

Později se ozval též šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba, že silný člověk v jakémkoli sporu „stojí na straně dobra, místo aby se pokoušel postavit dobro a zlo na stejnou úroveň a nazýval to ‚jednáním‘“.

Ve svém příspěvku na sociální síti X také jasně odmítl, že by se Ukrajina měla vzdávat.

„Naše vlajka je žlutomodrá,“ napsal Kuleba. „To je vlajka, podle které žijeme, umíráme a vítězíme. Nikdy nebudeme vyvěšovat žádné jiné vlajky. Pokud jde o bílou vlajku, známe tuto strategii Vatikánu z první poloviny dvacátého století. Vyzývám (Vatikán), aby se vyvaroval opakování chyb z minulosti a podpořil Ukrajinu a její lid v jejich spravedlivém boji o život.“

Šlo o narážku na jednání papeže Pia XII., který byl hlavou církve v době druhé světové války. Tomu je v historickém hodnocení vyčítáno, že navzdory vršícím se důkazům nikdy nepodnikl žádné kroky, kterými by se pokusil zastavit probíhající holokaust.

Loni zveřejněný dopis z vatikánských archivů nad to bez pochyb dokládá, že Pius byl již v roce 1942 seznámen s podrobnostmi nacistických akcí zaměřených na vyhlazování Židů, připomněl server Reuters.

Naproti tomu někteří historici, zejména ti z církevních kruhů, se Pia XII. zastávají. Například Johan Ickx, ředitel historického archivu Státního sekretariátu Svatého stolce, ve své knize Odtajněné archivy Vatikánu – papež Pius XII. a Židé vydané po prostudování zpřístupněných dokumentů v roce 2022 tvrdí, že papež byl naopak hlavou konspirační sítě, která pomohla zachránit desítky tisíc lidských životů, ukrývala Židy v papežském Apoštolském paláci ve Vatikánu i v mnoha dalších církevních objektech včetně klášterů, tajně jim sháněla potraviny a pomáhala jim opustit okupovanou Evropu. Podle závěrů Ickxe se Vatikán snažil čelit nacistům ze všech sil, volil ale raději cestu diplomacie a tiché pomoci namísto okázalých gest.

Německý historik Michael-Frank Feldkamp zase v minulosti přišel s tvrzením, že Pius XII. varoval před holokaustem už v roce 1942 vládu USA, ale podle něj mu Američané v čele s prezidentem Rooseveltem neuvěřili.

Rusové „nepostupují dál Evropou jenom proto, že jim v tom brání Ukrajinci a Ukrajinky se zbraní v ruce a pod modrožlutou vlajkou,“ řekl také ukrajinský prezident Zelenskyj, i když výslovně papeže Františka ani jeho výroky nezmínil. „Na Ukrajině kdysi bylo mnoho bílých domů a kostelů, ty jsou ale teď vypálené a zničené ruskými projektily. To hodně vypovídá o tom, kdo by měl přestat, aby skončila válka,“ dodal prezident.

Hlava pětimilionové ukrajinské katolické církve východního obřadu, arcibiskup Svjatoslav Ševčuk, papežovy výroky rovněž odmítl.

Papežova slova odsoudili i představitelé některých evropských států. „Tváří v tvář zlu nesmíme kapitulovat, musíme bojovat a porazit ho, aby bílou vlajku vztyčilo zlo a kapitulovalo,“ uvedl lotyšský prezident Edgars Rinkévičs.

„Co takhle, pro rovnováhu, dodat odvahu Putinovi, aby stáhl svou armádu z Ukrajiny? Mír by nastal okamžitě, bez nutnosti vyjednávat,“ reagoval polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski a dodal, že podobné výzvy odepírají obětem agrese možnost bránit se.

Nejde zdaleka o první kritiku, která se v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu na Vatikán valí. Na počátku války mnozí Ukrajinci vyjadřovali frustraci z Františka kvůli tomu, že odmítl výslovně označit Rusko a jeho prezidenta Vladimira Putina za agresora.

Papež se nakonec začal hlasitěji vyslovovat na podporu „umučené Ukrajině“, jak ji většinou nazývá; podle vlastních slov se modlí za nevinné ukrajinské oběti.

List The New York Times nicméně připomíná, že Vatikán se zároveň po celé dva roky války snaží vyhnout tomu, aby se jasně postavil na stranu napadené země – částečně prý proto, aby si zachoval možnost být vyzván ke sjednání mírové dohody.

Papežský stolec se do této role snažil v minulosti stavět zcela otevřeně. V květnu loňského roku dokonce na trase mezi nejmenším a největším státem světa cestoval kardinál, boloňský arcibiskup a zkušený vyjednávač Matteo Zuppi. Od svého církevního šéfa Františka dostal přetěžký, ale jasný úkol – přimět obě válčící strany k mírovým jednáním.

Geopolitičtí analytici však naději Vatikánu, že tuto roli reálně zaujme, považují za iluzorní.

Rusko mezitím používá křesťanství jako jeden z prostředků vedení války, jak upozornila studie respektovaného amerického Institutu pro studium války z loňského dubna.

„Rusko pokračuje ve využívání náboženství jako zbraně ve snaze zdiskreditovat Ukrajinu na mezinárodní scéně,“ stojí v úvodu rozboru, pod nímž je podepsána skupina autorů. Informace dávají do kontextu s porušováním svobody vyznání na okupovaných územích Ukrajiny: „Ruské náboženské perzekuce jsou součástí probíhající kulturní genocidy a etnických čistek. Jejich cílem je vymýtit myšlenku nezávislé ukrajinské národnosti a ukrajinské pravoslavné církve.“

Studie zároveň tvrdí, že Moskva v této oblasti vede i informační válku. Jejím cílem je lživě vykreslit Ruskou federaci jako nábožensky tolerantní stát a „obhájce tradičních křesťanských hodnot“. Ukrajinu vedle toho Kreml ve svých informačních operacích obviňuje z náboženské nesnášenlivosti a snaží se tak získat přízeň náboženských komunit po celém světě.

Znaky ruské informační kampaně jsou patrné i po včera zveřejněném vyjádření papeže Františka. Na sociálních sítích ve velkém kolují informace, že hlava katolické církve byla zařazena na seznam nepřátel Ukrajiny Myrotvorec. Jsou ovšem falešné.

Stejná tvrzení se ve veřejném prostoru navíc neobjevila poprvé. „Informace o tom, že papež byl přidán do databáze Myrotvorec, je výmysl ruských propagandistů, jehož cílem je diskreditovat Ukrajinu na mezinárodní scéně,“ uvedlo již loni v srpnu na telegramu ukrajinské Centrum pro boj proti dezinformacím.

Rusko se touto cestou snaží Ukrajinu, ale třeba i Západ, vykreslit coby nepřátele „křesťanských hodnot“, zatímco se samo pasovalo do role jejich ochránce.

Paradoxně však Kreml v důsledku invaze o svůj náboženský vliv na Ukrajině přichází. Dokládá to například analýza amerického Institutu míru - vládní agentury USA – která vyšla jen necelý měsíc po zahájení války na Ukrajině.

Před 24. únorem 2022 byl moskevský patriarchát nejčastějším správcem farností na Ukrajině – spadalo jich pod něj 11 tisíc, zatímco pod nezávislou Pravoslavnou církev Ukrajiny jen asi sedm tisíc.

„Invaze však během několika málo týdnů pozici moskevského patriarchátu rychle podkopala. Farnosti po celé Ukrajině začaly ode dne invaze vynechávat jméno patriarchy Kirilla z liturgie a kněží se rozhodli vyvěsit ukrajinské vlajky a pronést kázání odsuzující ruské násilí ve všech regionech země,“ uvádí analýza.

K tomu se dále přidala i skutečnost, že ruské síly útočily i na kláštery či kostely, kde se Ukrajinci schovávali. To je podle mezinárodního práva považováno za válečný zločin.

Hlava církve v Rusku, moskevský patriarcha Kirill, se na stranu Vladimira Putina a jeho války postavil bezprostředně. Ostatně - jeho jméno je i na českém sankčním seznamu.

Imperialistické myšlenky hlásal už mnohem dříve, než Rusko začalo Ukrajinu napadat. Již v listopadu 2009 se nechal slyšet, že pojem „ruský svět“ se nemůže omezovat na hranice Ruské federace, ale zahrnuje i státy, které přijímají ruskou duchovní a kulturní tradici jako základ své národní identity - mezi nimi myslel Ukrajinu, Bělorusko nebo i Moldavsko.

Americký Institut míru tvrdí, že tyto postoje a činy okupantů omezující svobodu vyznání zpochybňují budoucnost pravoslavného náboženství na Ukrajině. Pokud se napadené zemi nakonec podaří ruské síly odrazit, budoucnost vlivu ruského patriarchátu se podle analýzy zdá být nejasná. „Úloha náboženských aktérů při udržování solidarity napříč ekumenickými skupinami je proto klíčová pro zachování sociální struktury jednotné Ukrajiny - a bude klíčovým faktorem při budování míru, pokud a až utichnou zbraně,“ dodává institut.

AKTUALIZACE: Doplnili jsme informace o protichůdných závěrech historiků při pohledu na jednání papeže Pia XII. během druhé světové války.