Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
/Od našeho zvláštního zpravodaje v USA/
Kolonu musejí policisté odklánět do speciálně označeného pruhu dálnice. Vozy popojíždějí jen velmi pomalu, tvoří se dopravní zácpa. Trvá dobré půl hodiny, než se stovky automobilů naskládají na obří parkoviště.
Davy lidí nepřijíždějí na nějaký mamutí rockový koncert či sportovní zápas, ale na nedělní mši do zdejšího megakostela nazvaného Elevation.
Do ochozů této obří budovy se vejde až 14 tisíc lidí. Nachází se v Ballantyne, bohatém předměstí města Charlotte v Severní Karolíně.
Mše je dokonalou produkcí. Kázání zdejšího pastora snímá hned několik kamer včetně jedné zavěšené nad publikem, která klouže k pódiu a vytváří dramatické záběry. Pastorova slova, živou hudbu a světelnou show si tak mohou v pohodlí svých domů užít i lidé na „nedělních křesťanských party“.
V poslední době přitom nerozebírají jen pastorova podobenství, ale živě diskutují i o politice. Mnozí míní, že se do Bílého domu v osobnosti Donalda Trumpa dostal politik, který bude v USA prosazovat jejich hodnoty či dokonce agendu.
„Bůh má s Amerikou pevné pouto. Vrací se prezident, který je vyvolený,“ říká mi Fred Fuentes, který se hlásí k náboženské skupině takzvaných hispánských protestantů zrozené víry.
Společně s bělošskými evangelikálními protestanty patří tato skupina k vůbec největším zastáncům křesťanského nacionalismu, jak zjistil nedávný průzkum společnosti Public Religion Research Institute (PRRI).
Fred jezdí do kostela Elevation každou neděli zhruba 50 kilometrů.
Křesťanské nacionalistické přesvědčení podle PRRI zastává na 66 procent bělošských evangelikálních protestantů a 55 procent hispánských protestantů.
Průzkum také zjistil, že větší sepětí víry, politiky a jurisdikce požadují především republikánští voliči.
A Donald Trump se jim snaží jít na ruku. Už v roce 2016 jim jako kandidát na prezidenta slíbil daleko větší vliv a moc. Stačí například připomenout jeho projev v iowském městečku Sioux Center, kde lze najít 19 kostelů. Žije tam přitom jen osm a půl tisíce obyvatel. Bylo to zde, kde Trump pronesl, že by mohl klidně někoho zastřelit na newyorské Páté avenue a ani tak by neztratil mezi svými voliči podporu.
Křesťané v „obležení“
Pozornost mezi evangelikány - a křesťanskými nacionalisty obzvláště - si ale získala jiná část Trumpova projevu.
„Řeknu vám, že křesťanství je v obrovském obležení, ať už o tom chceme, nebo nechceme mluvit,“ řekl v jedné chvíli, aby později s pomalejší dikcí pro dramatičtější dopad svých slov dodal: „Nemáme takovou moc, jakou bychom měli mít.“
Jeho návrat do Bílého domu tak křesťanské nacionalisty naplňuje velkým očekáváním. Vědí totiž, že Trumpa na rozdíl od jeho prvního prezidentství mezi lety 2016 a 2020 nebude brzdit opozice. Ovládá totiž celý Kongres a Nejvyšší soud USA, jemuž dominují konzervativní soudci (z devíti tři jmenoval právě on) a loni mu přiřkli „imunitu pro veřejné jednání“.
Super kostel v Arkansasu s názvem Cross Church. I sem se vejdou tisíce věřících.
„Trump tak může z USA opět udělat křesťanský národ,“ řekl mi před megakostelem Cross Church u města Springdale v centrální části Arkansasu věřící, který se představil jako Jeff.
Tento zhruba padesátiletý muž by si přál, aby „Bible byla nadřazena ústavě“ a aby Kongres schvaloval zákony „v souladu s náboženským přesvědčením poslanců“. „Za vlády demokratů jsme zcela sešli z cesty. Musíme Ameriku opět postavit na nohy a k tomu nám pomůže jen pevná křesťanská víra,“ dodal.
Podobné názory přitom zaznívají i ve vysoké politice, a to především mezi konzervativci.
„Církev má řídit vládu, vláda nemá řídit církev,“ prohlásila nedávno v křesťanském centru Cornerstone poblíž Aspenu například republikánka Lauren Boebertová, která v Kongresu zastupuje západní část státu Colorado. „Jsem unavená z téhle odluky církve od státu,“ dodala tato Trumpova oddaná stoupenkyně.
V listopadu zvolený prezident i během kampaně nábožensky založeným Američanům sliboval výsostné společenské postavení. Časopis Time ve svém nedávném článku připomněl Trumpovu účast na setkání organizace nazvané Národní náboženské vysílání, která sdružuje největší bělošské evangelikální televize, rádia a podcasty.
Trump vystoupil před davem lidí, v němž se podle magazínu nedaly přehlédnout červené kšiltovky s nápisem „Make America Pray Again“ (Přinuťme znovu Ameriku k modlení), tedy slovní hříčkou na volební slogan „Make America Great Again“ (Učiňme Ameriku opět skvělou).
Republikán mimo jiné uvedl, že jedním z jeho prvních činů v druhém funkčním období bude vytvoření pracovní skupiny, která vymýtí „protikřesťanské předsudky“, a zavázal se chránit „božský kontext a obsah“.
A nezůstává jen u rétoriky. Do svého týmu už kdysi přibral Paulu Whiteovou, která je jeho „spirituální poradkyní“. Whiteová je stoupenkyně hnutí „dominionistů“, jehož následovníci věří, že křesťané jsou povoláni k tomu, aby řídili sedm klíčových společenských institucí: rodinu, církev, vzdělávání, média, umění, obchod a nakonec i vládu.
Nedemokratické představy
Trumpův politický comeback se přitom odehrává na pozadí řady vítězství a trendů, které náboženští Američané oslavují. Nejvýznamnějším z nich bylo a je rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku 2022 zrušit ústavní právo na potraty. Řada států vzápětí umělé přerušení těhotenství na svém území zakázala.
A pak tu jsou některé školy, jež v poslední době zavedly povinné modlitby a financují náboženské vzdělávání. Florida k tomu zakázala výuku sexuální orientace a genderové identity ve třídách základních škol a Texas vydal příkaz k vyšetřování rodičů s transgenderovými dětmi kvůli možnému zneužívání nezletilých.
Výše uvedený časopis Time před nástupem křesťanských nacionalistů varuje s tím, že jejich představy a přesvědčení jsou v zásadě nedemokratického rázu. Magazín vyjmenovává rasovou zášť, popírání existence systémového rasismu, antisemitismus, islamofobii, protiimigrantské nálady, homofobii a podporu patriarchálních genderových rolí.
„Jinými slovy, bělošský křesťanský nacionalismus evokuje soubor hierarchií, který staví bílé, křesťanské, heterosexuální muže do pozice božsky ustanovené vládnoucí třídy,“ napsal Time.
