Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídá příchod silných geomagnetických bouří na naši planetu. Má k nim dojít kvůli sérii silných erupcí na Slunci.
Bouře mají podle předpovědi dosáhnout až stupně G4, který je druhý nejvyšší ze stupnice. První z nich právě o síle G4 dorazila podle astronoma a odborníka na Slunce Michala Švandy z Astronomického ústavu Univerzity Karlovy už v pátek večer. Středně silné bouře (G2) NOAA nicméně předpovídá i na neděli.
Při takto silných geomagnetických bouřích může podle NOAA docházet mimo jiné k poruchám satelitní navigace, problémům s kontrolou a ochrannými prvky v elektrických sítích a ke vzniku polárních září i mimo póly.
V pátek v noci již začali Češi na sociálních sítích sdílet fotky polární záře.
❗️Se setměním už je zřejmé že polární záře je vidět velmi silně. Její intenzita se může ale velmi rychle průbězně měnit. Držíme palce. Zásadní je jasná a tmavá obloha a výhled nad severní obzor. Můžete použít i mobilní telefon. Foto Lukáš Ronge. pic.twitter.com/G6efaJ8vUR
— Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) (@CHMUCHMI) May 10, 2024
K erupcím na Slunci sice už došlo a částice letí k Zemi, jak bude dopad vypadat, ale záleží třeba i na tom, jakou budou mít polaritu, což se zjistí až v momentě dopadu.
K pozorování polárních září navíc nestačí jen vhodné magnetické podmínky, ale je potřeba i jasná obloha. Ke zvýšení šancí na úspěšné pozorování polární záře jinak platí stejné základní doporučení jako pro ostatní úkazy na noční obloze - vyhledat místo daleko od větších měst, kde výhled nekazí světelný smog.
Čas, kdy geomagnetické bouře udeří nejvyšší silou, se dá podle Švandy předvídat jen přibližně. Problémy s elektronikou podle Švandy mohou nastat, ale žádný katastrofický scénář se podle něj nečeká. Čtvrtý stupeň geomagnetické bouře je podle vědce sice silný, ale moderní svět už s ním má poměrně bohaté zkušenosti. Podle NOAA k bouřím spadajícím do této kategorie v současném slunečním cyklu začínajícím v prosinci 2019 došlo zatím třikrát, přičemž poslední Zemi zasáhla letos v březnu.
K vážnějším škodám dochází zpravidla až při bouřích 5. stupně, které už jsou podstatně vzácnější. Taková geomagnetická bouře Zemi zasáhla naposledy v roce 2003, kdy způsobila výpadky proudu ve Švédsku a poškození transformátorů v Jihoafrické republice.
Scénáře se různí
K dosud nejsilnější sluneční erupci (pravděpodobně silnější, než je 5. stupeň) pozorované magnetickými observatořemi došlo 1. září 1859, kdy byly podle historických záznamů polární záře pozorovány až v Karibiku nebo v indické Bombaji a telegraf utrpěl masivní výpadek.
Co by tak silná erupce způsobila v moderní době s veškerou elektronikou, je podle Švandy dosud předmětem diskuzí.
Katastrofický scénář podle něj mluví o úplném blackoutu trvajícím roky, optimistický scénář o zanedbatelných škodách a „střízlivý“ scénář je „někde mezi“.
Jak často takto silná erupce může nastat, se podle Švandy rovněž dost dobře neví (podrobně Švanda téma rozebírá v tomto starším rozhovoru).
Aktualizace: Doplnili jsme vyjádření o první dorazivší bouři