Na ulici jim hrozí smrt. Británie nechala spolupracovníky na pospas Tálibánu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Od minulého srpna, kdy hnutí Tálibán prakticky bez boje převzalo vládu nad Afghánistánem, čelí řada lidí dříve spolupracujících se západními zeměmi perzekucím. Velká Británie se tak podobně jako další státy zavázala pomoci těm, kteří pro ni pracovali, a přislíbila jim evakuaci.

Zatímco tito Afghánci čelí ze strany Tálibánu výhrůžkám a pronásledování, Británie jejich žádosti o evakuaci odmítla, nebo je dosud posuzuje, odhalilo vyšetřování listu Observer a nizozemské neziskové organizace Lighthouse Reports.

V rámci programu britského ministerstva vnitra pro přesídlení afghánských občanů (ACRS), který spustil resort v lednu, nebyl z Afghánistánu evakuován ani jeden člověk, vyplývá ze zjištění.

Přitom existují důkazy o tom, že lidé, kterým se Spojené království zavázalo pomoci, byli Tálibánem surově biti a mučeni. V jiných případech režim unesl jejich rodinné příslušníky nebo dokonce zemřeli, protože bojovníci hnutí jim bránili v přístupu k lékařské péči.

Takové praktiky potvrzuje i příběh dvaatřicetiletého Batoora, který začal pro britskou školu v Afghánistánu pracovat v roce 2019. Tehdy netušil, že po převzetí moci Tálibánem v loňském roce začne dostávat výhrůžky smrtí a bude se muset skrývat. Aby neohrozil svou rodinu, žil od loňského srpna odděleně od své manželky a dvou dětí.

Když ovšem Batoorova dvouletá dcera Najwa onemocněla, byla jeho žena nucena ji léčit doma, protože ji tálibánské zákony zakazovaly cestovat bez doprovodu muže. Stav dítěte se ovšem výrazně zhoršil, a když se Batoorovi podařilo dostat dceru do dětské nemocnice, bylo už pozdě. Najwa zemřela na zástavu srdce.

„Byly to temné dny. Nemohl jsem jít ani na pohřeb, nemohl jsem dělat nic. Moje žena mi stále vyčítá, že se to stalo kvůli tomu, pro koho jsem pracoval. V těch těžkých dnech jsem tam s ní nebyl. Kdybych se neskrýval, mohl jsem jí pomoci. Byla to moje vina,“ uvedl Batoor.

Britská vláda Batoorovu žádost o přesun do Spojeného království v rámci programu afghánské politiky relokace a pomoci (ARAP) zamítla, požádal pak tedy v programu ACRS, dosud ovšem nedostal žádnou odpověď.

„Pomohli jsme jim. Byli jsme poctěni tím, že jsme tuto práci dělali. Ale teď, i když byly sliby, byly porušeny. To jsme od Spojeného království nečekali. Zklamali nás. Nechápeme, co máme dělat, kam jít. V této situaci nemáme naději zůstat naživu. Je to pro nás jen beznaděj,“ řekl v rozhovoru pro Observer.

Kvůli spolupráci s Velkou Británií se o život obává rovněž Azíz, který pracoval v roce 2021 jako tlumočník na britské ambasádě.

Příslušníci Tálibánu pak měli podle výpovědi muže v letošním květnu mučit jeho mladšího bratra, kterého si s Azízem spletli. Pomoc z Londýna je pro něj ovšem v nedohlednu. Úřady na podzim zamítly jeho žádost o evakuaci v rámci programu ACRS, kterou podal již v červnu.

„Na zaměstnance britských ambasád se dívají jako na špiony. Pokud mě chytí, nikdy se z toho nedostanu živý. Zblázním se. Jsem jako vězeň ve vlastním domě. Nemůžu vyjít ven. Pořád se bojím. Proč mi britská vláda nepomůže?“ popsal Azíz své pocity.

Británie čelila kritice již bezprostředně po pádu Kábulu v loňském srpnu, kdy se ukázalo, že mnoho jejích spolupracovníků zůstalo na místě. Po převzetí moci Tálibánem se země potýká s prudkým nárůstem chudoby, byla omezena práva žen a OSN zaznamenala nejméně 160 mimosoudních poprav.

Británie přitom pomoc slíbila. Jen čtyři dny po převzetí moci Tálibánem vyhlásila program, v jehož rámci se zavázala jen v prvním roce přesídlit pět tisíc Afghánců, kteří pracovali pro britskou vládu nebo s ní byli spojeni - včetně zaměstnanců velvyslanectví a učitelů britské školy v Afghánistánu - kterým všem hrozilo nebezpečí ze strany Tálibánu.

Problémem je podle zjištění i minimální úsilí, které ministerstvo vynakládá. Na projektu ACPR pracuje nanejvýš osm zaměstnanců, zatímco na začátku tohoto roku jich na programech pro Ukrajinu pracovalo 540, upozorňuje britský The Guardian. Zdroje citované deníkem tak uvedly, že „není cítit, že by Afghánistán byl pro zemi nějakou prioritou“.

Stínový ministr pro přistěhovalectví Stephen Kinnock pak vyzval britskou vládu, aby urychleně jednala a přivedla ohrožené Afghánce do bezpečí. Dodal, že řada žadatelů o azyl kontaktovala jeho úřad s „tragickými příběhy“.

„Vláda Spojeného království se domnívá, že v tomto případě je třeba postupovat v souladu se zákonem. Do bezpečí bylo dopraveno téměř 23 tisíc osob, včetně bojovníků za práva žen, obránců lidských práv, vědců, novinářů, soudců a členů LGBT komunity,“ uvedl podle deníku The Guardian k případu mluvčí britské vlády.