Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Vyhrožování použitím jaderných zbraní, uklidňování občanů ekonomickou stabilitou i opatrná vyjádření ohledně konce války.
Ruský prezident Vladimir Putin podobně jako každý rok vystoupil na tiskové konferenci, během níž odpovídá na pečlivě vybrané dotazy novinářů i běžných obyvatel – těch podle státních médií přišly do Kremlu více než dva miliony.
Několik hodin trvající akce tradičně slouží jako nástroj propagandy. Zdánlivě konfrontační dotazy umožňují Putinovi bez větší reakce moderátorů volně mluvit. Využívá ale také čas k humoru či emocím, což jsou projevy, které se v jeho běžných výstupech jen tak nevidí.
Letos se pozornost upínala mimo jiné na situaci v Kurské oblasti, o které v prvních týdnech po srpnovém vpádu Ukrajinců režim vehementně mlčel.
Putin slíbil osvobození území, poznamenal ale, že nemůže říct, kdy k tomu dojde. „Nepochybuji, že je vypudí. Naši chlapci bojují každý den,“ řekl.
Blížíme se dosažení cílů
Zásadně se ale podle něj mění situace na ukrajinské frontě. Uvedl, že ruské jednotky každý den postupují po celé linii fronty a blíží se dosažení cílů, s nimiž v únoru 2022 „speciální vojenskou operaci“ zahájily.
Prezident neopomněl zmínit schopnosti údajně nové balistické rakety Orešnik, kterou Moskva před pár týdny vyslala na ukrajinské území. Kreml tím reagoval na americké rozhodnutí povolit Kyjevu používat zbraně dlouhého doletu k útokům hluboko do Ruska.
V souvislosti s tím také Moskva změnila svou jadernou doktrínu, která upravuje podmínky, během nichž země zvažuje použití těchto zbraní. Doktrína nyní říká, že útok nejaderného státu, pokud bude podpořen jadernou mocností, bude považován za společný útok na Rusko.
„Pokud cizí země vytvoří hrozbu pro Rusko, máme právo použít proti nim jaderné zbraně,“ řekl prezident.
Rovněž podotkl, že proti Rusku bojují prakticky všechny státy Severoatlantické aliance. Podle svých slov se nebrání schůzce s Donaldem Trumpem, přesnější plány ale zatím nemá.
Připomeňme, že zvolený americký prezident během kampaně několikrát zopakoval, že dokáže ruskou válku na Ukrajině ukončit během 24 hodin, a to ještě před svým lednovým návratem do Bílého domu.
Setkání s Asadem? Zatím ne
Poprvé se také vyjádřil k pádu syrského režimu, který Rusko dlouhodobě podporovalo. Diktátorovi Bašáru Asadovi ostatně poskytlo i azyl. „S prezidentem Asadem jsem se po jeho příletu do Moskvy ještě nesetkal, ale mám to v plánu. Určitě s ním budu mluvit,“ řekl Putin ve svém prvním komentáři k situaci od změny režimu v Sýrii.
Odmítl, že by kolaps Asadovy vlády byl i porážkou Moskvy. „Přišli jsme do Sýrie před deseti lety a cílů jsme v zásadě dosáhli,“ připomněl ruskou pomoc Damašku během občanské války.
Z Kremlu minulý týden zaznělo, že se pokouší jednat s přechodnou syrskou vládou. Jde zejména o dvě klíčové základny Hmímím a Tartús, které Rusové využívají. Putin uvedl, že si nad nimi udrží kontrolu, satelitní snímky z posledních dní ale ukazují, že se jednotky připravují na odchod.
Co znamená pád Asada pro Rusko
Turbulentní vývoj v Sýrii zasadil políček velmocenským ambicím Ruska, tvrdí odborník na Blízký východ. Spekuluje se i o tom, zda pád Asadova režimu neovlivní průběh války na Ukrajině.
„Stabilní a nadějná“ situace
Na přetřes přišla i hospodářská situace země. Šéf Kremlu ujišťoval, že letos může HDP růst čtyřprocentním tempem, za dva roky dokonce osmiprocentním. Ruská ekonomika podle expertů roste hlavně na účet rozvoje zbrojní výroby.
„Celkově je situace stabilní a nadějná,“ ujišťoval Putin podle ČTK s tím, že ruská ekonomika je nyní „největší v Evropě“ a „čtvrtá největší ve světě“. Připustil ale vysokou, deseti procentům blížící se inflaci.
Rusko trápí i klesající porodnost. Putin upozornil, že od rozpadu Sovětského svazu je to o třetinu. „Potřebujeme dívky. Ženy,“ prohlásil. Regionálním vládám vzkázal, že jejich dny musí „začínat a končit“ demografickými záležitostmi.
