Na Ukrajině i v Africe. Prigožinovi vagnerovci se nově zodpovídají Moskvě

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Bezmála před rokem Jevgenij Prigožin spolu se svými vagnerovci vytáhl na Moskvu, aby „zastavil zlo ruského armádního vedení“. Během několika hodin však celá vzpoura skončila a lídr žoldnéřů zmizel z očí veřejnosti. Přesunout se tehdy měl do Běloruska, zatímco v Rusku začaly čistky v řadách těch, kteří Vagnerovu skupinu podpořili.

O dva měsíce později přišly zprávy o explozi soukromého letadla nad ruským územím. Na palubě se tehdy nacházel i sám Prigožin, kterému se let stal osudným. Jeho smrt jen podtrhla nejistou budoucnost vagnerovců.

S odpovědí na otázku, co vlastně Prigožinovi žoldnéři dnes dělají, přichází server Politico. Ten pod podmínkou anonymity mluvil se dvěma americkými představiteli obeznámenými se zpravodajskými záležitostmi, podle kterých ruský stát nad soukromými žoldáky přebírá kontrolu a nasazuje je na plnění vlastní agendy.

Tisíce příslušníků bývalé Vagnerovy skupiny byly podle nich rozděleny do čtyř skupin a smíchány s dalšími žoldáky loajálními Vladimiru Putinovi, což má za cíl zabránit opakování událostí z loňského roku. V těchto uskupeních jsou pak jednotky nasazovány po celém světě, včetně Ukrajiny a Afriky.

Očekává se, že v těchto oblastech budou hrát podobně destabilizující roli, jako když jim velel dnes již zesnulý Prigožin.

„Jedna z těchto čtyř skupin je spojena s ruskou Národní gardou. Ta již odešla na Ukrajinu a ztratila značný počet bojovníků. Další dvě skupiny působí pod kontrolou ministerstva obrany a moskevských zpravodajských služeb. Čtvrtá skupina stále pracuje na převzetí kontroly nad bývalými vagnerovci v některých afrických hlavních městech,“ uvedli pro Politico úředníci.

Mnoho dalších podrobností o tomto přeskupení však známo není. Nelze tak například mluvit v přesných číslech a neví se ani to, do jaké míry se Prigožinův syn, který po otcově smrti původně převzal kontrolu nad žoldnéři, stále podílí na vedení menší skupiny bojovníků, kteří jsou i nadále věrni památce starého vedení.

Podle zdrojů webu však Prigožin mladší pravděpodobně velí některým jednotkám ve Středoafrické republice a v Mali.

Právě v Africe vagnerovci před Prigožinovovu smrtí navazovali úzké vztahy s některými vůdci tamních států, poskytovali bezpečnost diktátorům a zapojovali se do lukrativních těžebních operací. Dohlíželi ovšem i na rozsáhlou dezinformační operaci, jejímž cílem byla destabilizace situace v demokratických zemích.

Právě „dezinformační zbraně“ jsou dnes ale nejspíše pod kontrolou ruské zahraniční zpravodajské služby, informovali američtí představitelé.

Samotné Američany tyto informace nejspíše dost zneklidňují. To, že Moskva získala velení soukromými žoldáky, by totiž zejména v tomto regionu mohlo podkopat snahy USA bojovat proti terorismu, podporovat demokracii a navazovat diplomatické vztahy s nově vzniklými režimy.

„Klíčový je zde časový prvek. Rusko může těmto zemím poskytnout to, co USA nemohou, a to okamžitě,“ uvedl jeden z amerických představitelů s odkazem na schopnost Moskvy využívat soukromé stíhačky k poskytování zbraní a munice nově vzniklým vojenským vládám v Africe. „A mnozí představitelé těchto zemí už mají dost toho, jak je USA poučují o demokracii.“

Ruská strategie má podle obou amerických představitelů svá rizika, a to zejména pokud jde o přetrvávající otázky týkající se loajality bývalých vagnerovců a jejich ochoty přijímat rozkazy od často kritizovaného ministerstva obrany země.

Připomeňme, že Jevgenij Prigožin byl jedním z ruských oligarchů, který měl blízko k prezidentovi Vladimiru Putinovi, a často se mu coby vlastníkovi sítě restaurací a ruské cateringové společnosti, která dodávala jídlo i pro Kreml, přezdívalo „Putinův šéfkuchař“. Mimo to byl však také zakladatelem a šéfem privátní armády nazývané Vagnerova skupina.

Dlouho na sebe neupozorňoval a vlastnictví vagnerovců přiznal až v roce 2022. Od té doby však byl mnohem hlasitější a kritizoval například ministerstvo obrany a vedení ruské regulérní armády za pochybení ve válce na Ukrajině a nabádal politiky, aby šli místo řečnění v parlamentu raději bojovat na frontu.

V západních médiích se jeho jméno více skloňovalo až v posledních letech, třeba ve spojení se snahami o manipulaci amerických voleb.

Vagnerova skupina byla seskupením ruských žoldnéřů, kterému je často přezdíváno soukromá armáda Vladimira Putina. Její vojáci figurovali a figurují ve válečných konfliktech po celém světě (v Sýrii, Africe či Latinské Americe) a nesčetněkrát byli obviněni z páchání válečných zločinů i porušování lidských práv.

Během toho, co v posledních letech rozšiřovali svůj globální dosah, se ale stávali čím dál více nezávislými na ruské kontrole. Prigožinův vliv pak ještě vzrostl s válkou na Ukrajině, jelikož v ní vagnerovci hráli důležitou roli.

To mnohé přivedlo k úvahám, jak moc byl do havárie Prigožinova letadla zapojen Kreml.