Článek
Napětí mezi Washingtonem a Teheránem nepolevuje. Důvodem je íránská podpora jemenských povstalců i nedávný dopis Donalda Trumpa, v němž Íránu navrhuje jednání o omezení jaderného programu. A v případě neuposlechnutí hrozí vojenskou akcí USA.
„U prezidenta jsou na stole vždy všechny možnosti. Írán ho však musí slyšet jasně a zřetelně,“ prohlásil v nedělním rozhovoru pro televizi ABC Trumpův poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz.
Americká administrativa už před pár dny oznámila nové sankce na íránský ropný průmysl. Trump rovněž míní, že Írán je otevřenější dohodě, protože jeho ekonomika upadá, což snižuje jeho schopnost odolávat sankcím.
Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí nicméně dopis z Bílého domu označil za „reklamní trik“ k oklamání veřejného mínění. Už ve středu připomněl, že to byl Donald Trump, kdo od jaderné dohody z roku 2015 odstoupil. „Pokud je cílem rozhovorů zrušení sankcí, jednání s touto americkou vládou je neodstraní,“ řekl.
Ministr zahraničí Abbás Arakčí pak v neděli na síti X napsal, že „vláda Spojených států nemá žádnou pravomoc ani právo diktovat íránskou zahraniční politiku“. „Tato éra skončila v roce 1979,“ dodal s odkazem na islámskou revoluci, která začala obsazením amerického velvyslanectví v Teheránu.
Írán nicméně podle agentur odpověď na dopis zvažuje. „Obsah dopisu není příliš vzdálen Trumpovým veřejným prohlášením a používá stejný jazyk,“ řekl podle ČTK na tiskové konferenci mluvčí ministerstva Esmáíl Baghájí. „Prozatím nemáme v úmyslu zveřejnit jeho obsah,“ dodal.
Rozdílný pohled
Obě strany se rozcházejí v názorech na podmínky, které by umožnily diskuzi. Požadavky současné Trumpovy administrativy jdou zřejmě nad rámec zmíněné dohody, která umožňovala obohacování uranu na nízké úrovni.
Teherán trvá na tom, že jeho jaderný program slouží pouze k civilním účelům. Zjištění vycházející ze zprávy Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) nicméně ukazují, že podstatně rozšířil výrobu vysoce obohaceného uranu a dále zvyšuje zásoby radioaktivních materiálů, zkracuje se tím doba, kterou by potřeboval k výrobě jaderného zařízení.
Zpráva znepokojila Spojené státy i jejich evropské partnery. Evropa zůstává v jaderné dohodě z éry Baracka Obamy, která vyměnila velkou část íránského programu obohacování uranu za zrušení sankcí, a od níž Trump odstoupil během svého prvního funkčního období. Označil ji za „špatnou“ a slíbil, že vyjedná lepší. K tomu ale nedošlo.
„Pokud chce Írán dosáhnout dohody, cesta k ní začíná zastavením jeho eskalačních jaderných aktivit, splněním jeho závazků v oblasti záruk, vybudováním mezinárodní důvěry a umožněním agentuře poskytnout ujištění, že jeho jaderný program je výhradně mírový,“ řekl začátkem března Howard Solomon, dočasný zástupce USA při MAAE.
Jednání Evropy
Velká Británie, Francie a Německo nedávno jednaly se zástupci Íránu v Ženevě a snažily se najít řešení. Hrozily uplatněním ustanovení o „snapbacku“ v původní dohodě z roku 2015, které by znovu zavedlo širokou škálu mezinárodních sankcí.
Toto ustanovení spolu s rezolucí OSN, která dohodu posvětila a zahrnovala zákazy íránského balistického programu, vyprší v říjnu spolu se zbytkem zbývající dohody.
Německé ministerstvo zahraničí se vyjádřilo tak, že Evropané budou pokračovat v jednání. „Naším cílem zůstává diplomatické řešení íránského jaderného programu.“
Na otázku listu The Washington Post, co by vyvolalo vojenský zásah proti Teheránu, mluvčí Rady pro národní bezpečnost Brian Hughes odpověděl, že „íránský režim musí prokázat, že zrušil svůj program obohacování uranu a výroby zbraní“.
Dodal, že Trump v dopise jasně napsal, že s Íránem lze jednat dvěma způsoby: vojensky, nebo uzavřením dohody. „Doufáme, že íránský režim dá přednost svým lidem a nejlepším zájmům před terorem.“
USA vs. Húthíové
Američané o víkendu podnikli masivní úder na Íránem podporované bojovníky v Jemenu, kteří obnovili útoky na námořní dopravu v Rudém moři.
„Pokud Teherán neukončí jejich podporu okamžitě, Amerika vás požene k plné odpovědnosti a nebudeme na vás hodní,“ varoval prezident Trump ve svém příspěvku na sociálních sítích.
Mike Waltz pak prohlásil, že víkendový útok se lišil nejen rozsahem, ale i tím, že za něj nese odpovědnost Írán. „Je to Írán, kdo opakovaně financoval, poskytoval zdroje, cvičil Húthíe a pomáhal jim útočit nejen na americké válečné lodě, ale i na celosvětový obchod, a pomohl jim uzavřít dvě z nejstrategičtějších námořních cest na světě,“ uvedl.
Jako reakci na americké údery v Jemenu Húthíové v neděli vypálili 18 balistických střel a jeden bezpilotní letoun na letadlovou loď USS Harry S. Truman, která se spolu s doprovodnými loděmi nachází v Rudém moři.
Kdo jsou Húthíové
- Húthíové, nebo také Ansar Alláh (Zastánci Alláha), jsou náboženští obrozenci usazení v severním Jemenu.
- Húthíové vyznávají šíitský islám, který je příbuzný s tím, jenž se praktikuje v Íránu.
- Jako jedna z válčících stran v dlouholetém konfliktu ovládli hlavní město Saná'a a většinu severu země, kde žije asi 70 procent obyvatel Jemenu. Na územích, která ovládají, zlikvidovali opozici, lidskoprávní organizace je viní z věznění aktivistů a novinářů. OSN pak z válečných zločinů a využívání dětských vojáků.
- V roce 2000, během druhé palestinské intifády, pronesl vůdce skupiny heslo, které dosud Húthíové skandují na svých demonstracích: „Bůh je velký, smrt Americe, smrt Izraeli, proklínejte Židy, vítězství islámu.“
Rozdělený Jemen.
