Na Slunci došlo k nejsilnější erupci cyklu. Přijde bouře

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vědci a instituce sledující takzvané vesmírné počasí hlásí na další dny příchod geomagnetické bouře stupně G3, který podle stupnice amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) odpovídá „silným“ bouřím.

První má dorazit už během pátku. Druhá, způsobená silnější z dvojice erupcí, pak v neděli.

Takto silné bouře obyčejně způsobují výpadky rádiového signálu a méně závažné problémy (či nutnost protiopatření) na systémech elektrického vedení s vysokým napětím.

Postiženy mohou být také navigační signály a rozšíří se oblast, kde se mohou objevovat polární záře.

Podle astronoma Michala Švandy je tentokrát „slušná“ šance, že se polární záře budou objevovat i nad Českem.

S tím souhlasí i fotograf a astronom Petr Horálek. „První erupce třídy X7.1 nastala 2. října 20 minut po půlnoci, druhá – ještě silnější – X9.1 ve čtvrtek ve 14:18 SELČ. Obě dvě vyprodukovaly plazmatické oblaky putující částečně i směrem k Zemi a zejména ta druhá by měla způsobit silné polární záře zejména ze soboty na neděli,“ vysvětlil.

Astronomové nicméně upozorňují, že předpovědi příchodu magnetických bouří nikdy nejsou stoprocentně spolehlivé a mohou se plést i o několik hodin, takže čas je nutné brát orientačně. Stejně tak se s předstihem nedá přesněji odhadnout ani oblast, kde bude bouře nejsilnější.

Poukazují také na to, že špatnou zprávu pro nadšence a fotografy, kteří by rádi polární záři pozorovali, přináší předpověď počasí. Podle ní má být nad většinou území Česka o víkendu zataženo, takže je klidně možné, že i když se polární záře nad Českem objeví, nebude přes mraky vidět.

Video zachycující aktuální sluneční erupci:

Co se týče možných škod, od bouře stupně G3 se žádná katastrofa nečeká. Je pravda, že druhá z erupcí byla nejsilnější za dlouhé roky, samotná bouře ale podle předpovědi až tak výjimečná být nemá (samozřejmě se může změnit, přijde-li další silná erupce).

Geomagnetických bouří o úrovni G3 se podle NOAA objevuje v průměru 200 za jeden sluneční cyklus, který trvá 11 let. Technika na naší planetě i její obsluha tedy mají s takovými událostmi poměrně bohaté zkušenosti.

Silnější bouři Země zažila loni v květnu, kdy předpovědi varovaly před stupněm G4. Polární záře tehdy pozorovali lidé napříč Českem, ale k žádným vážnějším problémům s elektronikou ani navigací na globální úrovni nedošlo.

Důvodů, proč výjimečně silná erupce nutně neznamená i silnou geomagnetickou bouři, je celá řada. Záleží například na místě, kde k erupci dojde (a tedy směru výronu materiálu), nebo podmínkách ve vesmíru.

Sílu geomagnetické bouře může někdy zesílit takzvaný kanibalský efekt, kdy materiál z jedné dřívější erupce příhodně „umete“ cestu vesmírem další erupci, která pak může nabrat ještě větší rychlost. V takovém případě se může stát, že pozdější výron hmoty cestou k Zemi „předběhne“ i materiál z předešlých výronů a udeří o to větší silou.

K dosud nejsilnější sluneční erupci (pravděpodobně silnější, než je pátý stupeň) pozorované magnetickými observatořemi došlo 1. září 1859, kdy byly podle historických záznamů polární záře pozorovány až v Karibiku nebo v indické Bombaji a telegraf utrpěl masivní výpadek.

Co by tak silná erupce způsobila v moderní době s veškerou elektronikou, je podle Švandy dosud předmětem diskuzí.

Katastrofický scénář podle něj mluví o úplném blackoutu trvajícím roky, optimistický scénář o zanedbatelných škodách a „střízlivý“ scénář je „někde mezi“.

Jak často takto silná erupce může nastat, se podle Švandy rovněž dost dobře neví (podrobně Švanda téma rozebírá v tomto starším rozhovoru).