Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Pro běloruského diktátora Alexandra Lukašenka byla středa docela velkým dnem. Poprvé po pěti letech se totiž - dle informací, které americký deník The New York Times (NYT) sesbíral od anonymních zdrojů obeznámených s podrobnostmi - setkal s vysokým představitelem amerického ministerstva zahraničí.
List píše o možnosti odklonu od americké politiky izolace diktátorů.
Schůzky totiž nastaly ve chvíli, kdy Washington zároveň znovu navazuje vztahy s Moskvou - americký prezident Donald Trump si tento týden telefonoval s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem a domluvili se na zahájení rozhovorů o míru na Ukrajině, následoval i hovor ministrů zahraničí.
Předání vězňů
Vysoce postavený představitel amerického ministerstva zahraničí Christopher Smith přijel do Běloruska se dvěma dalšími úředníky potichu a jen na krátko autem z Litvy. Dle NYT se kromě Lukašenka v Minsku sešli i s šéfem běloruské tajné služby KGB.
A při cestě zpátky na americkou delegaci v pohraniční vesnici čekali tři vězni běloruského režimu - jeden Američan a dva Bělorusové. Diplomaté je odvezli ze země, do litevského Vilniusu.
Kdo byl propuštěn ?
Smith později označil tuto cestu za „zvláštní operaci“ a propuštění vězňů za „velké vítězství“ a „součást Trumpovy strategie míru skrze sílu“.
Ve čtvrtek při setkání se západními diplomaty ve Vilniusu Smith naznačil, že by mohlo dojít k širší dohodě: Lukašenko by propustil větší počet politických vězňů, včetně významných opozičních osobností, výměnou za zmírnění amerických sankcí vůči běloruským bankám a vývozu potaše (uhličitanu draselného), klíčové suroviny pro výrobu hnojiv, v níž Bělorusko patří k hlavním světovým producentům.
Podrobnosti o Smithových jednáních v Minsku zůstávají neveřejné. Americké ministerstvo zahraničí se k nim nevyjádřilo a samotný Smith nezveřejnil, s kým přesně jednal a jaká témata byla na stole.
Běloruská vláda, jež se obvykle snaží vytěžit vše z jakéhokoli náznaku zlepšení vztahů se Západem, rovněž mlčí. Výjimkou je komentář hlasatele státní televize Igora Tura, který naznačil, že Smith nebyl nejvýše postaveným členem americké delegace.
Americký tah ocenil i tým běloruské exilové vůdkyně Svjatlany Cichanouské. „Jsme velmi vděční prezidentu Trumpovi, že se mu podařilo věci pohnout kupředu,“ řekl pro NYT její blízký spolupracovník Franak Viačorka. Zmírnění sankcí by dle něj mělo nastat jedině po zastavení lukašenkovských represí a zatýkání a propuštění všech politických vězňů.
Změna amerického přístupu
Dle lidskoprávní organizace Vjasna bylo v Bělorusku tento týden evidováno 1226 politických vězňů. Lukašenko v posledních měsících propustil více než 200 z nich, včetně dvou Američanů, ale opoziční aktivisté paralelně s tím tvrdí, že dochází k novým zatýkáním.
„Celkové číslo politických vězňů se proto nemění,“ řekl v nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy Dźmitry Hurnievič z běloruské sekce Rádia Svoboda.
„Je to pokus režimu ukázat, že není tak nemilosrdný a že vede dialog se společností, jenže všichni přece vidí, jaká je v Bělorusku atmosféra, a je jasné, že je to jen divadlo. Souvisí to i s Trumpovou inaugurací, aby se na Západě objevily zprávy o „tání“ režimu,“ upozornil novinář před lednovými zmanipulovanými volbami, v nichž se posedmé stal běloruským prezidentem Lukašenko.
Americký diplomat Smith se Běloruskem zabýval už během předchozí vlády prezidenta Joea Bidena. Loni zahájil jednání se spojenci o zmírnění sankcí. Do země se ale osobně vydal až teď.
„Přímý diplomatický přístup by mohl přinést konkrétní výsledky, včetně propuštění jednotlivých vězňů nebo dokonce širší amnestie,“ řekla Taťjana Chomičová, sestra jedné z nejznámějších politických vězenkyň běloruského režimu Marije Kalesnikavové. Dle ní by to mohlo vést ke zmírnění závislosti Běloruska na Rusku a naopak pomoci Západu.
Běloruský politický analytik v exilu Arťom Šrajbman se domnívá, že strategie vyměnit zmírnění sankcí za propouštění politických vězňů by znamenala, že „tlak Západu přece jen přinesl výsledky“. Až dosud dle něj sankce příliš nezabraly, protože Minsk se může spolehnout na podporu Moskvy.
„Byl by to jednoznačně pozitivní vývoj pro vězně i jejich rodiny a mohl by vést k širší změně ve vztazích mezi Běloruskem a Západem,“ řekl pro americký list Šrajbman, který pracuje pro Carnegie Russia Eurasia Center.
Americký diplomat se dle obeznámených zdrojů NYT měl Lukašenka přímo zeptat, zda je připraven omezit represe, a dostat kladnou odpověď. Washington se prý dle Smithe snaží dát Lukašenkovi větší manévrovací prostor mimo ruskou sféru vlivu. To by znamenalo změnu přístupu Spojených států vůči diktátorovi, doteď Američané spoléhali na jeho izolaci.
Piotr Krawczyk, bývalý šéf polské zahraniční zpravodajské služby, pro americký deník uvedl, že snaha o oslabení ruského sevření Běloruska je „součástí širšího amerického přístupu k Rusku“.
„Spojené státy čelí Rusku na Ukrajině, v Africe, v energetice a dalších strategických oblastech,“ řekl Krawczyk. „Jednání s Běloruskem jim poskytuje další nástroj k ovlivňování ruského postoje.“
Dle Šrajbmana je teď hlavní otázkou, jak na oteplení vztahů Běloruska a Západu zareaguje Kreml. Mnozí ruští představitelé by dle něj mohli panikařit.
Bělorusko se navíc nemůže od Ruska rychle odpoutat, protože je na něm ekonomicky silně závislé. A v poslední době se mu to i vyplácí.
„Továrny v Bělorusku teď mají díky ruské válce na Ukrajině spoustu zakázek a velká část průmyslu pracuje pro Rusko. Podniky si na peníze nemůžou stěžovat, a co se čísel týče, je na tom běloruské HDP lépe než před pěti lety,“ upozornil novinář Hurnievič.
