Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Boje v Pásmu Gazy by mohly už brzy skončit. Končící americký prezident Joe Biden v pondělí řekl, že vyjednavači jsou „na prahu“ dohody o zastavení bojů mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás a o propuštění rukojmích.
V podobném duchu se vyjádřil i Donald Trump, který Bidena už v pondělí v Bílém domě nahradí. Do rozhovorů jsou kvůli tomu zapojení i jeho zástupci.
Jednání v úterý pokračují v Kataru, který dlouhodobě slouží jako zprostředkovatel v mezinárodních sporech.
Není jasné, zda se vyjednavači dohodli na všech sporných bodech, jež se nedařilo překonat v posledních měsících. Představitelé citování například americkým deníkem The New York Times (NYT) ale dávají najevo optimismus, palestinský předák, s nímž mluvila agentura Reuters, dokonce očekává průlom už v úterý.
Co se ví o návrhu dohody?
Žádné podrobnosti zatím nejsou oficiální, všechna média citují vyjednavače, kteří s reportéry mluvili pod podmínkou anonymity. Na úvod je proto třeba zdůraznit, že některé detaily nemusí být přesné, případně se ještě během dalších rozhovorů mohou změnit.
Podle informací britské veřejnoprávní stanice BBC to vypadá, že v první fázi příměří (která má trvat 42 dní) se budou jednotlivé kroky dít pomalu. Hamás by měl v první den propustit tři izraelská rukojmí, Izrael poté začne stahovat své jednotky z obydlených oblastí Pásma Gazy.
Bilance války
Válka mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás začala 7. října 2023, když teroristé z Hamásu a dalších skupin zaútočili na kibucy a města v jižním Izraeli a zabili na 1200 lidí, asi 250 dalších odvlekli do Pásma Gazy.
Během následných bojů v Gaze zahynulo - podle úřadů kontrolovaných Hamásem, s jejichž údaji ale v minulosti pracoval i Izrael - přes 46 tisíc lidí. Konflikt v regionu vyvolal humanitární krizi, většina z více než dvou milionů obyvatel Gazy během něj musela opustit své domovy, někteří se museli přemisťovat několikrát.
Jak věrohodná jsou data o obětech?
O sedm dní později má následovat propuštění dalších čtyř rukojmí. Izrael na oplátku dovolí gazanským uprchlíkům návrat z jihu území na sever, ale pouze pěšky a pouze s využitím pobřežní trasy. Auta a zvířecí povozy by směly projet přes přechod provozovaný bezpečnostním týmem z Kataru a Egypta, který je bude kontrolovat rentgenem.
Izrael by si podle BBC během první fáze mohl ponechat kontrolu nad tzv. Filadelfským koridorem, tedy hranicí mezi Pásmem Gazy a Egyptem. Stejně tak by izraelské jednotky zůstaly v 800 metrů široké nárazníkové zóně na hranicích mezi palestinským regionem a Izraelem, a to až do propuštění všech rukojmí.
Izrael údajně souhlasil s propuštěním tisícovky palestinských vězňů, včetně asi 190, kteří si odpykávají trest vyšší než 15 let. Výměnou za to Hamás propustí 34 rukojmí. Biden vyjádřil i naději, že se zvýší humanitární pomoc pro trpící palestinské civilisty.
Mapa Filadefského koridoru, který se stal jednou z překážek při jednáních o příměří v Pásmu Gazy.
Jaké zásadní otázky nejsou vyřešené?
Především není z veřejně dostupných informací jasné, co bude po zmíněné první fázi. O podmínkách se má začít vyjednávat až 16 dní po začátku klidu zbraní. Logicky tak zůstává nevyřešená otázka budoucnosti Hamásu a Pásma Gazy, byť Američané podle diplomatických zdrojů nějakou představu mají a seznámí s ní další strany.
NYT napsaly, že zatím nejsou ujasněna ani „bezpečnostní opatření“, jež mají platit na severu Gazy, kam se začnou vracet civilisté.
Překážkou v rozhovorech, které nepřímo trvají rok, bylo budoucí bezpečnostní uspořádání na hranicích. Hamás odmítal dlouhodobé setrvání izraelských vojáků kdekoli v Pásmu Gazy.
Od izraelských představitelů ale zaznívalo, že židovský stát nemůže být v bezpečí, pokud dojde k návratu k předválečnému uspořádání, jež umožňovalo pašovat do Gazy zbraně a další vojenský materiál. Premiér Benjamin Netanjahu se netajil ani plánem pokračovat ve válce po propuštění rukojmí tak, aby Izrael zlikvidoval veškeré kapacity Hamásu.
Hnutí zase trvalo na rozsáhlém propuštění palestinských vězňů (v Izraeli jich je násobně víc než zmíněná tisícovka), včetně svých vedoucích představitelů obviněných ze zosnování útoků na civilisty. To Izrael odmítal po zkušenosti s Jahjá Sinvárem. Loni zabitý vůdce Hamásu byl jedním z hlavních strůjců masakru ze 7. října 2023, v minulosti byl přitom izraelským vězněm.
Proč se dohoda blíží právě teď?
Nejčastěji se zmiňuje faktor Trump. Nástup nového amerického prezidenta 20. ledna vyjednavači podle agentury Reuters vnímají jako poslední možný termín pro uzavření příměří.
Trump dopředu mluvil o tom, že v Pásmu Gazy nastane „peklo“, pokud Hamás před jeho návratem do úřadu nepropustí rukojmí. To některé komentátory vedlo k úvahám, co by se mohlo stát, aby na tom region byl ještě hůř než teď. Na vyjednávání to ale vliv mít mohlo.
Na druhou stranu izraelská média píší o nátlaku, který Trumpovi lidé vyvíjeli na Izrael. Netanjahuovi prý dali najevo, že k dohodě musí dojít a že jí nemá klást překážky.
Klíčové je tak uzavřít příměří, se kterým bude souhlasit i nový americký prezident. Proto se rozhovorů kromě Bidenova zvláštního blízkovýchodního vyslance Bretta McGurka účastní i ten Trumpův – Steve Witkoff.
Co na to izraelská vláda?
Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar považuje současný návrh dohody za „mnohem lepší než předchozí“, ale uvnitř Netanjahuova kabinetu zůstávají rozpory. Deset pravicových členů jeho koalice, včetně členů premiérovy strany Likud, mu odeslalo otevřený dopis, kde dávají najevo svůj odpor vůči příměří.
Izraelská krajní pravice dlouhodobě usiluje o pokračování vojenské operace v Pásmu Gazy. Koaliční strana Židovská síla (Ocma Jehudit) teď hrozí odchodem z vlády. Její šéf a ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben Gvir nazval dohodu „kapitulací“ před Hamásem.
Vyzval ke společnému postupu další extremistickou sílu Náboženský sionismus, kterou vede ministr financí Becalel Smotrič. I tato strana je proti dohodě. Bez nich by Netanjahu ztratil většinu v Knesetu.
Jak připomněla agentura ČTK, v červenci nabídl premiérovi „záchrannou síť“ opoziční vůdce Jair Lapid. Není ale jasné, jestli nabídka pořád platí. Lapid dohodu o příměří podporuje. Stejně tak k ní premiéra vyzývají i členové rodin izraelských rukojmích držených v Gaze, kteří stále každý týden demonstrují v Tel Avivu.
Kolik zůstává v Gaze izraelských rukojmí?
Izrael předpokládá, že naživu je stále 60 rukojmí, z toho 50 mužů a 10 žen. Z území se dosud nepodařilo dostat také 34 těl unesených lidí, kteří zemřeli v zajetí.
Teroristé z palestinského Hamásu a dalších hnutí 7. října 2023 a v dalších dnech podle izraelských údajů do Pásma Gazy unesli 251 lidí, Izraelců i cizinců (např. Thajců pracujících v izraelských továrnách), z toho 200 mužů a 51 žen.
Od únosu se 117 lidí vrátilo do bezpečí, z toho 105 v rámci výměn mezi Hamásem a Izraelem, osm zachránila izraelská armáda a čtyři propustil Hamás jednostranně. Do Izraele bylo navráceno 40 těl unesených, z toho tři zemřeli v důsledku palby izraelských vojáků.
